"Příšerný masakr v Gaze." Palestinci zapalují ohně, Izraelci mají rozkaz střílet. Zemřelo 58 lidí

Martin Novák Martin Novák
14. 5. 2018 11:49
Palestinci svolali velké protesty proti otevření amerického velvyslanectví v Jeruzalémě a k 70. výročí vzniku Izraele. Tento označují slovem al-Nakba - katastrofa. Izraelský ministr varuje: kdo se přiblíží k hranici, bude považován za teroristu.
Izraelská střelba na protestující Palestince v Pásmu Gazy si vyžádala desítky mrtvých. | Video: Reuters

Jeruzalém/Gaza - Izraelští vojáci na hranicích pásma Gazy zasahují proti Palestincům, kteří se chtějí dostat přes ploty a dráty na území židovského státu.

K protestům v Gaze vyzvalo tamní vládnoucí hnutí Hamás. Zemřelo při nich už nejméně 58 Palestinců, včetně šesti osob mladších 18 let a vozíčkáře. Dalších více než 2700 lidí bylo zraněno. Přinejmenším 130 lidí je v kritickém stavu. Už dnes se očekávají první pohřby obětí.

Agentura AFP s odkazem na sdělení ministerstva zdravotnictví v Gaze napsala, že mezi oběťmi je i osmiměsíční holčička, která se nadýchala slzného plynu. Podle televizní stanice Al-Džazíra je jedním ze zraněných v Gaze i její reportér.

Izrael prostřednictvím letáků Palestince varoval, že vojáci zakročí proti komukoli, kdo se pokusí dostat přes hranici. Palestinská vláda obviňuje Izraelce ze spáchání "příšerného masakru" v Gaze. Spojené státy zablokovaly přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které vyzývalo k nezávislému vyšetření násilí na hranicích Pásma Gazy. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury AFP a DPA.

Palestinská akce nazvaná "Den hněvu" začala v pondělí ráno, kdy Spojené státy u příležitostí sedmdesátého výročí vzniku Izraele přesunuly své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Palestinci to odmítají, protože město považují za svoji metropoli.

Ivanka Trumpová otevřela americkou ambasádu v Jeruzalémě. Bůh žehnej USA, řekl Benjamin Netanjahu | Video: Reuters

Vznik Izraele 14. května 1948 si Palestinci každoročně připomínají pod názvem al-Nakba - katastrofa. Válku prohráli a Izrael vznikl na půdě, kterou považují za svou.

Netanjahu hájí palbu na demonstranty

Izrael se stal terčem mezinárodní kritiky za používání ostrých nábojů při střelbě na palestinské demonstranty. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn to označil za šokující násilí. Jak napsal v prohlášení na twitteru, ti, kteří jsou za toto nehorázné porušování lidských práv zodpovědní, by měli být pohnání před spravedlnost. "Právo na život musí být respektováno. Mezinárodní společenství musí zajistit spravedlnost pro oběti," uvedl.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kroky izraelské armády brání. "Každá země má povinnost bránit své hranice," napsal Netanjahu na twitteru. "Teroristická organizace Hamás prohlásila, že má v úmyslu zničit Izrael a posílá tisíce lidí přes hraniční plot, aby tutu misi splnili. Budeme i nadále odhodlaně jednat, abychom ochránili naši svrchovanost a naše občany," dodal.

Británie i Francie vyzvaly všechny strany konfliktu ke zdrženlivosti. Německá diplomacie vyzvala Izrael, aby používal ostré náboje jen jako krajní řešení. "Izrael má právo se bránit a zajistit hraniční plot proti násilnému vniknutí, je třeba ale dodržovat princip přiměřenosti," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí. "To znamená, že ostré náboje by měly být používány pouze v případě, když se ukáže, že jiné, slabší formy odstrašujících prostředků byly neúspěšné a určité hrozby přetrvávají," dodala.

Podle Bílého domu je za smrt demonstrantů zodpovědné radikální palestinské hnutí Hamás. "Neexistuje žádné ospravedlnění pro bezohlednost a cynismus, který Hamás ukázal tím, že naléhá na lidi, aby se zapojili do násilnosti a vystavuje je tak hroznému riziku," citovala agentura Reuters nejmenovaný zdroj z Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. "Jak řekl ministr zahraničí, Izrael má právo bránit se," dodal.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásah Izraele proti demonstrantům z Pásma Gazy označil za "genocidu". "Izrael je teroristický stát," uvedl prezident během návštěvy Londýna. "To, co Izrael dělá, je genocida. Odsuzuji toto humanitární drama, tuto genocidu," dodal a podle agentury DPA nařídil v Turecku třídenní smutek. Ankara zároveň povolala ke konzultacím svého velvyslance ve Washingtonu. Spojené státy Erdogan označil za součást blízkovýchodního problému. "Roli zprostředkovatele v mírovém procesu na Blízkém východě ztratily," uvedl.

Nemyslitelný mír

Přesun ambasády zvedá novou vlnu emocí spojených se sporem, komu město patří a kdo má právo ho nazývat metropolí. Izrael kontroluje celé město od války v roce 1967, předtím devatenáct let patřila východní část Jeruzaléma včetně posvátných míst ve starém městě Jordánsku.

Právě s posvátnými místy je potíž. Velká část Izraelců se nechce vzdát zdí obehnaného starého města, kde je proslulá Zeď nářků a Chrámová hora, na níž kdysi stávaly dva židovské chrámy.

Izraelský parlament Kneset přijal v roce 1980 zákon, který prohlásil Jeruzalém za věčné a nedělitelné hlavní město Izraele. Svět to ale neuznal, velvyslanectví drtivé většiny států zůstávají v Tel Avivu.

Téměř všichni Palestinci zase zastávají názor, že mír je nemyslitelný, pokud se východní Jeruzalém včetně starého města nestane metropolí nezávislého palestinského státu.

Muslimové mají na Chrámové hoře mešitu al-Aksá a takzvaný Skalní dóm, jehož pozlacená kopule je neoficiálním symbolem města.

Radikální Izraelci jsou proti jakýmkoliv náznakům dělení města a předávání pravomocí Palestincům. A i ti méně radikální Izraelci se bojí, že předání části města pod kontrolu Palestinců bude zároveň pozvánkou pro teroristy a sebevražedné atentátníky.

Radikální Palestinci zase vůbec neuznávají židovské nároky na Chrámovou horu a Jeruzalém. Zpochybňují i samotnou existenci židovských chrámů. Kompromis se dosud hledal, hledá a bude hledat velmi těžce.

"Chrámová hora je místo, kde se toho mnoho odehrálo, a také místo, kde může začít velká katastrofa. Je spojena s vášněmi, vizemi, mesianismem, apokalyptickými představami," tvrdí izraelský historik náboženství Geršom Gorenberg.

To se ukázalo například v srpnu 1969, kdy australský křesťanský fanatik Michael Rohan zapálil mešitu al-Aksá. Mnoho izraelsko-palestinských konfliktů odstartovalo právě tady.

Jeruzalém a konkrétně Chrámová hora je místem, kde podle legend a tradic různých náboženství a učení svět začal a kde také jednou skončí. Má být nejblíže do ráje i do pekla, kde Kain zabil Ábela, kde byl Abrahám připraven obětovat svého syna Izáka.

Tady měl Bůh sebrat prach, z něhož stvořil Adama, podle některých tvrzení je v útrobách hory schována Mojžíšova archa úmluvy. A konečně místo, odkud podle muslimů jejich prorok Mohamed vystoupil do nebes.

Pro muslimy je jeruzalémská hora třetím nejposvátnějším místem islámu po Mekce a Medíně. Pro věřící Židy je Jeruzalém spojen především s dvěma chrámy. Ten první postavil Šalamoun už kolem roku 950 před Kristem, o čtyři staletí později ho zničil babylónský vládce Nebukadnesar II. Druhý chrám zničili v roce 70 po Kristu Římané.

Bitva ve vlastních řadách

Až po téměř devatenácti staletích se hora a Zeď nářků, která je posledním zbytkem rozbořeného chrámu, dostaly zpět do židovských rukou.

"Vrátili jsme se na naše posvátná místa, abychom je už nikdy neopustili," prohlásil izraelský ministr obrany Moše Dajan 7. června 1967, když jeho armáda z Jeruzaléma vytlačila Jordánce a dobyla staré město.

Kterýkoli izraelský politik bude chtít učinit ústupek ohledně Jeruzaléma, bude muset svést tvrdou bitvu ve vlastních řadách. A stejně tak nemá naději na úspěch žádný palestinský politik, který by chtěl uzavřít mír bez toho, aby byly uspokojeny palestinské nároky na město.

Na posledním velkém izraelsko-palestinském summitu v roce 2000 v Camp Davidu navrhoval tehdejší izraelský premiér Ehud Barak řešení.

Palestinci by mohli spravovat velké části východního Jeruzaléma a mohli by si volit vlastního starostu, ale odpovědnost za bezpečnost by si ponechaly izraelská policie a armáda.

Chrámovou horu chtěl Barak rozdělit na vertikální a horizontální část. Palestinci by spravovali vše nad zemí, tedy i své mešity, zatímco Izraeli by patřila zem a vše pod ní. Tedy půda, na které stávaly židovské chrámy.

Palestinský prezident Jásir Arafat to odmítl a za několik týdnů začala druhá palestinská intifáda. Naděje na usmíření  zůstává vzdálená dodnes.

Podívejte se na rozhovor s palestinským velvyslancem: Násilí vůči Izraeli je oprávněné

Trumpovo uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele je aktem agrese vůči našemu národu a zemi, porušuje rezoluce OSN a mezinárodní právo, říká Alattrash | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 38 minutami

Bolivijský prezident obhájil mandát, opozice hovoří o volebním podvodu

Dosavadní prezident Evo Morales patrně obhájil mandát již v prvním kole prezidentských voleb v Bolívii. Podle agentury AP to na základě sečtení 95 procent hlasů uvedl bolivijský volební soud. Učinil tak poté, co na téměř den pozastavil zveřejňování informací o sčítání hlasů.

Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o volebním podvodu. Na několika místech země vypukly nepokoje.

před 1 hodinou

Bílý dům mě připravil už o pět miliard dolarů, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump službou vlasti v Bílém domě přišel až o pět miliard dolarů (115 miliard korun). Řekl to novinářům s tím, že kdyby měl možnost se znovu rozhodnout, nezaváhal by ani chvilku a opět si vybral práci pro Spojené státy, napsala agentura Reuters.

Odhad Trumpova jmění se podle Forbesu či Bloombergu pohybuje okolo tří miliard dolarů (68 miliard korun), přesná částka ale známa není.

"Jestli tratím dvě miliardy dolarů, pět miliard dolarů, nebo méně, to je úplně jedno. Je mi to jedno," řekl Trump. "Dělám to pro tuto zemi, dělám to pro lidi," dodal.

Další zprávy