Matka je radikálka a pomáhala teroristům, z dcery se přesto stala policistka

Martin Novák Martin Novák
28. 3. 2019 15:40
Palestinský uprchlický tábor Balata na Západním břehu Jordánu patří mezi nejhustěji zalidněná místa světa. Na necelém kilometru čtverečním žije v úzkých uličkách a malých bytech v původně provizorních domech více než třicet tisíc lidí.
Pomalovaná zeď a chlapci hrající si na vojáky na Západním břehu Jordánu (ilustrační foto).
Pomalovaná zeď a chlapci hrající si na vojáky na Západním břehu Jordánu (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Je to taková bašta odporu proti Izraeli. V místním táboře propukla jak první intifáda v roce 1987, tak druhá v roce 2000. Tedy protesty Palestinců, které přerostly v násilí a tvrdé střety.

Režisérka Christy Garlandová.
Režisérka Christy Garlandová. | Foto: Martin Novák

Je to také tábor, odkud se rekrutovali někteří sebevražední atentátníci, kteří útočili nebo chtěli útočit v izraelských městech. To zasáhlo například do života Palestinky Waly, která se v táboře narodila před dvaadvaceti lety.

Vyrůstala se sourozenci. Otec rodinu opustil a přestěhoval se do Jordánska, matku izraelský soud poslal na osm let do vězení právě za pomoc sebevražednému teroristovi. Jednomu z těch, kterým útok nevyšel a izraelským ozbrojeným složkám se podařilo je zastavit.

Ctižádostivá Walaa se však před lety rozhodla, že se naopak stane policistkou. Zkusila se dostat na policejní akademii - a uspěla.

Walaa je hlavní hrdinkou dokumentu kanadské režisérky Christy Garlandové s názvem Co Walaa chce. Snímek měl premiéru loni na festivalu Berlinale a autorka s ním letos přijela do Prahy na festival filmů o lidských právech Jeden svět.

Ve sporu s radikální matkou

Kanadská režisérka říká, že ji lákalo natočit film, který by se na Palestince a jejich život podíval zblízka a přes nějaký konkrétní osud.

"V Kanadě ani jinde moc filmů o Palestincích není. A ještě méně jich je o životě palestinských žen, palestinských mladých žen. Využila jsem proto příležitost, která se mi naskytla, když jsem doprovázela Dánku pracující na Západním břehu Jordánu jako lektorka práce s kamerou," popsala pro Aktuálně.cz Garlandová. "Seznámila jsem se s Walou. Izraelci její matku právě propustili, když jsem začala natáčet."

Garlandová se vyhýbá politickým komentářům a záměrně se nestaví na žádnou stranu v izraelsko-palestinském konfliktu. Nechce soudit. Walu ukazuje jako mladou ženu, která jde částečně proti společenským konvencím i názoru vlastní rodiny.

Dokonce se dostává do sporu s matkou. Ta zůstává i po návratu z vězení radikální a zpochybňuje, zda má palestinská vláda a její složky, tedy i palestinská policie, vůbec smysl.

Ukázka z filmu Co Walaa chce:

Trailer Co Wala chce | Video: Youtube.com

"Vztah matky a dcery je komplikovaný, což mě také podnítilo k tomu, abych tento film udělala. Točit jsem začala v roce 2012 a točila jsem šest let, než měl film premiéru na festivalu Berlinale," říká režisérka s tím, že mnoho času zabralo i obhlížení lokací na natáčení.

"S Walou jsem se setkala náhodou. Žije v táboře Balata, kde propukly intifády a kde je silný odpor proti Izraeli. Do vězení se dostanete velmi snadno. Řada jejích přátel a příbuzných byla ve vězení. Ona chtěla něco konstruktivního a pozitivního, chtěla mít práci, být samostatná," dodává.

V uzavřeném kruhu

Naděje na mír, kterou přinesla dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) v roce 1993, se nenaplnila. Naopak, v současnosti se zdá, že je nemožné dohodnout se na oboustranně přijatelném kompromisu.

Gazu ovládá hnutí Hamás, které na Izrael střílí rakety. Napětí je i na Západním břehu Jordánu, naposledy došlo k přestřelce ve středu při izraelském pokusu zatknout několik Palestinců u Betléma.

"Nedokážu si moc představit mírové uspořádaní. Nadějí jsou pro mě mladé generace Izraelců a Palestinců, kteří snad jednou zvolí do čela politiky schopné se domluvit. Ale je tam mnoho násilí, vše se točí v uzavřeném kruhu," říká Garlandová.

Hrdinka jejího filmu ale svůj sen být policistkou dotáhla do konce.

"Dnes je policistkou. Byla se mnou na premiéře v Berlíně a je hrdá na to, že může takto reprezentovat Palestince a být jejich hlasem," tvrdí kanadská filmařka.

Podívejte se na rozhovor DVTV s bývalým zpravodajem České televize na Blízkém východě:

Mám rád Izrael a přeju mu prosperitu, ale stejně tak Palestincům jejich vlastní stát, tvrdí bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britský herec Terry Jones ze skupiny Monty Python daroval mozek vědcům

Jones trpěl poměrně vzácným druhem demence, která postihuje především čelní oblast mozku. Herec měl podle britského tisku v posledních letech problémy s komunikací a porozuměním.

Jeho mozek byl podle The Daily Telegraph uložen v neurologickém institutu londýnské univerzity UCL. "Výzkum mozkových tkání nám pomáhá v pochopení těchto nemocí. Darování mozku není zdaleka běžné, velice si toho ceníme," řekl Thomas Warner, který má v UCL na starosti mozkovou banku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy