Matka je radikálka a pomáhala teroristům, z dcery se přesto stala policistka

Martin Novák Martin Novák
28. 3. 2019 15:40
Palestinský uprchlický tábor Balata na Západním břehu Jordánu patří mezi nejhustěji zalidněná místa světa. Na necelém kilometru čtverečním žije v úzkých uličkách a malých bytech v původně provizorních domech více než třicet tisíc lidí.
Pomalovaná zeď a chlapci hrající si na vojáky na Západním břehu Jordánu (ilustrační foto).
Pomalovaná zeď a chlapci hrající si na vojáky na Západním břehu Jordánu (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Je to taková bašta odporu proti Izraeli. V místním táboře propukla jak první intifáda v roce 1987, tak druhá v roce 2000. Tedy protesty Palestinců, které přerostly v násilí a tvrdé střety.

Režisérka Christy Garlandová.
Režisérka Christy Garlandová. | Foto: Martin Novák

Je to také tábor, odkud se rekrutovali někteří sebevražední atentátníci, kteří útočili nebo chtěli útočit v izraelských městech. To zasáhlo například do života Palestinky Waly, která se v táboře narodila před dvaadvaceti lety.

Vyrůstala se sourozenci. Otec rodinu opustil a přestěhoval se do Jordánska, matku izraelský soud poslal na osm let do vězení právě za pomoc sebevražednému teroristovi. Jednomu z těch, kterým útok nevyšel a izraelským ozbrojeným složkám se podařilo je zastavit.

Ctižádostivá Walaa se však před lety rozhodla, že se naopak stane policistkou. Zkusila se dostat na policejní akademii - a uspěla.

Walaa je hlavní hrdinkou dokumentu kanadské režisérky Christy Garlandové s názvem Co Walaa chce. Snímek měl premiéru loni na festivalu Berlinale a autorka s ním letos přijela do Prahy na festival filmů o lidských právech Jeden svět.

Ve sporu s radikální matkou

Kanadská režisérka říká, že ji lákalo natočit film, který by se na Palestince a jejich život podíval zblízka a přes nějaký konkrétní osud.

"V Kanadě ani jinde moc filmů o Palestincích není. A ještě méně jich je o životě palestinských žen, palestinských mladých žen. Využila jsem proto příležitost, která se mi naskytla, když jsem doprovázela Dánku pracující na Západním břehu Jordánu jako lektorka práce s kamerou," popsala pro Aktuálně.cz Garlandová. "Seznámila jsem se s Walou. Izraelci její matku právě propustili, když jsem začala natáčet."

Garlandová se vyhýbá politickým komentářům a záměrně se nestaví na žádnou stranu v izraelsko-palestinském konfliktu. Nechce soudit. Walu ukazuje jako mladou ženu, která jde částečně proti společenským konvencím i názoru vlastní rodiny.

Dokonce se dostává do sporu s matkou. Ta zůstává i po návratu z vězení radikální a zpochybňuje, zda má palestinská vláda a její složky, tedy i palestinská policie, vůbec smysl.

Ukázka z filmu Co Walaa chce:

Trailer Co Wala chce | Video: Youtube.com

"Vztah matky a dcery je komplikovaný, což mě také podnítilo k tomu, abych tento film udělala. Točit jsem začala v roce 2012 a točila jsem šest let, než měl film premiéru na festivalu Berlinale," říká režisérka s tím, že mnoho času zabralo i obhlížení lokací na natáčení.

"S Walou jsem se setkala náhodou. Žije v táboře Balata, kde propukly intifády a kde je silný odpor proti Izraeli. Do vězení se dostanete velmi snadno. Řada jejích přátel a příbuzných byla ve vězení. Ona chtěla něco konstruktivního a pozitivního, chtěla mít práci, být samostatná," dodává.

V uzavřeném kruhu

Naděje na mír, kterou přinesla dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) v roce 1993, se nenaplnila. Naopak, v současnosti se zdá, že je nemožné dohodnout se na oboustranně přijatelném kompromisu.

Gazu ovládá hnutí Hamás, které na Izrael střílí rakety. Napětí je i na Západním břehu Jordánu, naposledy došlo k přestřelce ve středu při izraelském pokusu zatknout několik Palestinců u Betléma.

"Nedokážu si moc představit mírové uspořádaní. Nadějí jsou pro mě mladé generace Izraelců a Palestinců, kteří snad jednou zvolí do čela politiky schopné se domluvit. Ale je tam mnoho násilí, vše se točí v uzavřeném kruhu," říká Garlandová.

Hrdinka jejího filmu ale svůj sen být policistkou dotáhla do konce.

"Dnes je policistkou. Byla se mnou na premiéře v Berlíně a je hrdá na to, že může takto reprezentovat Palestince a být jejich hlasem," tvrdí kanadská filmařka.

Podívejte se na rozhovor DVTV s bývalým zpravodajem České televize na Blízkém východě:

Mám rád Izrael a přeju mu prosperitu, ale stejně tak Palestincům jejich vlastní stát, tvrdí bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 17 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy