Jsme svědky začátku konce režimu v Teheránu, řekl někdejší korunní princ Íránu

ČTK ČTK
16. 1. 2020 14:41
V Íránu nastal začátek konce, tamní současné protesty se od předchozích demonstrací liší. V debatě ve washingtonském Hudsonském institutu to tento týden řekl syn bývalého íránského šáha a někdejší íránský korunní princ Rezá Pahlaví.
Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.
Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. | Foto: Reuters

Íránci od minulého víkendu několik dní protestovali proti tomu, že úřady utajovaly příčiny pádu ukrajinského letadla. Lidé se až po třech dnech dověděli, že stroj sestřelila íránská protivzdušná obrana. Většina ze 176 obětí byli Íránci nebo lidé s dvojím občanstvím.

"Lidé poprvé za 40 let (od íránské revoluce) mají pocit, že mají příležitost. Tentokrát se to velmi liší od situace v roce 2009 a je to hodně jiné než v roce 1997. Lidé už toho mají dost. Generace současných mladých má pocit, že už víc nesnese. Chce mít šanci na lepší budoucnost, chce nastoupit moderní a svobodnou cestu. Jediné, co stojí mezi nimi a svobodným světem, je tamní režim," prohlásil Pahlaví.

Odkazoval na rok 1997, kdy se stal prezidentem Sejjed Mohamamd Chátamí, který byl stoupencem reforem a společenského uvolnění, a na rok velkých demonstrací po znovuzvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

Pahlaví prohlásil, že teď je čas na to, aby duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí odstoupil a umožnil poklidné předání moci bez zbytečných obětí na životech. "Těm, kdo vládnou represemi, mohu jenom vzkázat, že není dost lidí, jež mohou zabít, aby udrželi režim u moci. Bude lépe, když odstoupí a připojí se ke svým bratrům. Ten režim nelze zreformovat, musí být odstraněn," dodal Pahlaví.

Západní státy vyzval, aby se nepokoušely s íránským vedením sblížit. "Po většinu uplynulých 40 let se politici svobodného světa snažili s tím režimem navázat kontakty obchodní i diplomatické. Existovalo několik období politického tlaku, téměř vždy vedených Spojenými státy, ale byla také období naprostého zklidnění, rovněž vedená Spojenými státy. Obojí mělo přimět režim ke změně chování a nic z toho nebylo úspěšné. Je čas přiznat si, že ten režim není normální a chování nezmění," dodal syn někdejšího šáha.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy