Vývozce ropy ohrožuje pád cen. Měnový fond už pro ně připravuje miliardovou pomoc

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
30. 1. 2016 20:14
Ceny "černého zlata" padají nezadržitelně dolů, což způsobuje vrásky na čele zemím, které jsou na vývozu ropy závislé. Do ázerbajdžánského Baku proto ve čtvrtek dorazila nezvyklá delegace. Zástupci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky tam údajně jednali o možné miliardové půjčce. Ropa a plyn tvoří 95 procent exportu kavkazské republiky. Pád kurzu ale vyvolal také růst cen chleba a dalších základních potravin, nemluvě třeba o spotřební elektronice. Ázerbájdžán ale není jedinou zemí, která má potíže.
Ázerbájdžán, Brazílie, Ekvádor a další. Nízké ceny ropy způsobují zemím problémy. Ilustrační foto.
Ázerbájdžán, Brazílie, Ekvádor a další. Nízké ceny ropy způsobují zemím problémy. Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Baku - Delegace Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve čtvrtek jednala v Baku s ázerbájdžánským ministrem financí Samirem Šarifovem.

Podle informací britského deníku The Financial Times se jednalo o možné půjčce ve výši čtyř miliard dolarů, ministr naopak tvrdí, že země má dostatek peněz.

Ať už to bylo jakkoliv, je víceméně jisté, že MMF přinejmenším některé z exportérů ropy zachraňovat bude muset.

"Jednání se týkalo dopadu nízkých cen ropy na ekonomiku země," oznámilo jen ministerstvo financí. Šarifov byl o něco sdílnější. "My jsme nikoho o úvěr nežádali, máme dostačující finanční rezervy. Mezinárodní instituce nepůjčují zemím s takovými zásobami hotovosti," řekl.

Již o víkendu mezi možnostmi, jak snížit deficit rozpočtu, zmínil vydání dluhopisů.

Ázerbájdžán během období cen ropy přes sto dolarů za barel vytvořil suverénní fond, ve kterém je 34,7 miliardy dolarů, tedy více než 60 procent HDP.

Na druhé straně hodnota jeho měny manatu klesla od konce prosince o 35 procent. Tehdy centrální banka přestala držet pevný kurz místní měny vůči dolaru. Při snaze co nejvíce zmírnit pád měny utratila skoro polovinu svých rezerv.

Pád kurzu zvýšil ceny chleba

Guvernér centrální banky Elman Rustamov prohlásil, že saldo obchodní bilance za loňský rok bylo "prakticky na nule" oproti přebytku ve výši 17 miliard dolarů v roce 2014.

Ratingová agentura Moody’s koncem ledna oznámila, že letos očekává deficit rozpočtu ve výši 505 procent.

Nebylo divu, ropa a plyn tvoří 95 procent exportu této kavkazské republiky. Pád kurzu ale vyvolal také růst cen chleba a dalších základních potravin, nemluvě třeba o spotřební elektronice.

Na několika místech došlo k demonstracím proti zdražování, ty byly ovšem rychle potlačeny a policie pozatýkala místní opozičníky. Ti s tím podle všeho ale neměli nic společného, tudíž spontánní protesty mohou vypuknout v zásadě kdykoliv.

Mise pracovníků Mezinárodního měnového fondu bude trvat do 4. února a podle zdrojů deníku The Financial Times není vůbec jasné, jestli země nakonec o úvěr požádá, nebo nikoliv.

Brazílie a další

Jasné je, že Ázerbájdžán nebude jediným ropným státem, který se dostane do hledáčku MMF a Světové banky.

Dalším takovým je Brazílie, která se dostala do nejhorší recese za více než století. Propad cen ropy znásobil výdaje na organizaci mistrovství světa ve fotbale a letošní letní olympiády. Jak ukazuje obří skandál okolo státní ropné firmy Petrobras, značná část zisků v tučných dobách mizela v kapsách zkorumpovaných úředníků a manažerů.

Zdroje ze Světové banky tvrdí, že další ohroženou zemí je Ekvádor. Notorickým případem je také Venezuela, která v dobách vlády prezidenta Huga Cháveze zisky z ropy rozdávala ve formě sociálních dávek. Nyní zvažuje obrátit se na MMF, jejíž zaměstnance nechal Chávez před 10 lety vyhostit.

Světová banka odhaduje, že průměrná cena ropy bude letos na úrovni 37 dolarů za barel. Jistou nadějí pro vývozce ropy je včerejší vývoj na trzích. Cena ropy stoupla k 36 dolarům poté, co se letos dostala i pod hranici 30 dolarů. Příčinou bylo oznámení ruského ministra energetiky Alexandra Novaka, který prohlásil, že Saúdská Arábie navrhla dohodu o snížení celkové těžby o pět procent.

Nikdo další, včetně Rijádu, tuto zprávu nepotvrdil. Rusko přitom dosud odmítalo, že by svou těžbu mohlo snížit. Příjmy z prodeje ropy a plynu tvoří více než polovinu jeho rozpočtu.

Současná cenová hladina ropy je pro motoristy velice příznivá, říká Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy