Jaká bude Sýrie po Aleppu? Jeho pád může posílit islamistické sunnitské radikály

Marek Hudema Marek Hudema
14. 12. 2016 14:34
Konečné dobytí Aleppa je už jen otázkou dnů. Nebude to však znamenat, že skončila i syrská občanská válka – záleží, jak se zachovají zahraniční spojenci jednotlivých válčících stran. Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí sunnitským islamistickým radikálům válčícím proti Asadovi. Na straně Asada zůstane šíitský Írán a Rusko, jeho klíčový spojenec. Zatím ale není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy.
Asadovi vojáci se procházejí mezi památkami Aleppa.
Asadovi vojáci se procházejí mezi památkami Aleppa. | Foto: Reuters

Aleppo – Definitivní pád Aleppa se blíží a podle Rusů je to otázka už jen dvou tří dnů. Dobytí povstalecké části města je největším vítězstvím syrského diktátora Bašára Asada v pět let trvajícím konfliktu. Neznamená to ale konec syrské občanské války.

Asad poté sice získá všechna důležitá syrská města a území, na kterých mu nejvíce záleží, ale další vývoj bojů závisí na zahraničních spojencích jednotlivých válčících stran.

Pád povstalecké části kdysi největšího syrského města znamená jasnou výhru Ruska a Íránu, válčících na straně Asada, a prohru Spojených států, zemí Perského zálivu a Turecka, které byly na straně povstalců.

Země jako Saúdská Arábie či Katar ale nyní mohou zesílit podporu rebelů a Spojené státy se budou muset po nástupu nového prezidenta Donalda Trumpa v lednu příštího roku rozhodnout, zda budou postupovat stejně, či se pokusí dohodnout o budoucnosti Sýrie s Ruskem.

"Povstalci se zhroutili, bitva o Aleppo se blíží ke konci," uvedl v úterý Ramí Abdar Rahmán ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která prostřednictvím svých informátorů sleduje dění v Sýrii.

Aleppo bylo přitom pro povstalce nesmírně důležité, a to jak strategicky, tak symbolicky. Z Aleppa se rebelové poté, co dobyli v roce 2012 jeho východní část, snažili vytvořit protiváhu Damašku ovládaného Asadem. Měla to být základna, ze které podryjí Asadovu moc ve zbytku Sýrie, vysvětloval význam města v časopise The Atlantic Andrew Tabler z amerického think-tanku Institute for Near East Policy.

Jenže nakonec zůstalo Aleppo jen symbolem a důležitou strategickou spojnicí mezi územími ovládanými povstalci. Fronta byla po léta téměř nehybná. Letos v červenci pak odřízly vládní síly východní část města ovládanou rebely od zbytku povstaleckého území a v listopadu zahájily ofenzívu, která tento prostor postupně zmenšovala.

Budoucnost Sýrie

Povstalci se ale přesto odmítají vzdát a stále žádají jednání o budoucnosti Sýrie, na kterém by se podílela i opozice. A také Asadův odchod. Jenže syrský diktátor vždy odmítal přímé rozhovory s opozicí a teď k nim nebude mít žádný důvod.

Jeho režim bude kontrolovat všechna velká města a západní přímořský pás Sýrie. Tedy území, kde je většina průmyslu či úrodná půda a kde žijí menšiny, o něž se vláda opírá. Po dobytí Aleppa se bude Asad snažit opevnit na tomto území a rozšiřovat svůj vliv.

Pád Aleppa ale zároveň posílí radikální islamistické skupiny bojující proti Asadovi, tvrdí v americkém časopise National Review Tom Rogan, analytik a odborník na Blízký východ. Umírněné skupiny, které bojovaly v Aleppu, totiž přijdou s porážkou města o svou důvěryhodnost. Už dříve je ostatně zastiňovala radikální Fronta dobytí Sýrie, dříve známá jako an-Nusra, pobočka Al-Káidy.

Saúdská Arábie, Katar a další země pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí skupinám sunnitských islamistických radikálů válčícím proti Asadovi. Státy Perského zálivu budou po dobytí Aleppa ještě víc než nyní považovat válku v Sýrii za součást širšího zápasu o ovládnutí Blízkého východu mezi sunnity, většinovou větví islámu, a menšinovými šíity.

Zatímco v Perském zálivu vládnou sunnité a tvoří většinu i v Turecku, na straně Asada je šíitský Írán. Právě jeho podpora přispěla k dobytí Aleppa. Asad nemá dostatek vojáků, a tak mu pomáhají íránští poradci a libanonské, afghánské a pákistánské jednotky placené Íránem či šíitské irácké milice.

Zatím není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy. Syrský režim naplánoval útok na dobu, kdy jsou USA ochromeny tím, že je zvolen nový prezident, ale v úřadu je ještě jeho předchůdce. USA navíc nedokázaly vyjednat příměří a pomoc civilistům v Aleppu, což oslabilo jejich vliv a prestiž na Blízkém východě.

Naopak posílil vliv Ruska, Asadova klíčového spojence. Zásah Moskvy loni zachránil syrského prezidenta před pádem a její letectvo mu pomohlo získat převahu nad rebely.

Nový americký prezident Donald Trump tvrdí, že se s Ruskem dohodne lépe než jeho předchůdce a mohl by s ním jednat i o Sýrii. Zároveň ale americký Kongres nedávno schválil zákon dovolující Trumpovi poslat syrským povstalcům zbraně vyrovnávající převahu ruského letectva.

 

Právě se děje

Další zprávy