Déšť v Austrálii? Ozonová vrstva se obnovuje, a tím zlepšuje počasí, odhalila studie

Jana Václavíková Jana Václavíková
5. 4. 2020 9:57
Díra v ozonové vrstvě, kterou na povrch planety proniká škodlivé ultrafialové záření, se postupně zaceluje. Kromě menšího množství škodlivých látek to také znamená, že se počasí na jižní polokouli vrací po desítkách let do stavu před zásahem člověka.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: NOAA/Nasa

Pokud by se spolu bavily tři nebo čtyři generace obyvatel jižní polokoule, každý by za normální počasí považoval něco jiného. Podle nové studie vědců z americké University of Colorado Boulder za to může mimo jiné stav, v jakém se nachází ozonová vrstva.

Tato součást atmosféry totiž ovlivňuje jev, kterému se říká tryskové proudění, a právě ten má dopad na počasí. Tryskové proudění původně směřovalo od západu na východ, avšak kvůli ozonové díře se v minulosti po každém desetiletí vychýlilo ze své trasy o jeden stupeň směrem na jih.

To mělo například za následek, že srážky, které dříve dopadaly na Austrálii, nově končily v moři. Také docházelo k větší koncentraci soli v oceánech.

Jenže data ze satelitů a klimatických simulací podle studie ukazují, že toto stáčení se na přelomu tisíciletí zastavilo a nyní se postupně vrací zpět do původní podoby. Díky tomu by v budoucnu mohlo víc pršet na jihu Chile, v Argentině a v Austrálii. Naopak méně srážek by dopadalo do centra Jižní Ameriky nebo na východní pobřeží Afriky.

Zjištění studie je v tomto ohledu převratné, říkají i ostatní vědci. Například Martyn Chipperfield z britské Univerzity v Leedsu uvedl pro odborný časopis New Scientist, že takto dochází k obnově ozonové vrstvy a zároveň se vrací k normálu i věci, na které měl vznik díry vliv.

Přetahovaná se skleníkovými plyny

Za několik desítek let by se tak počasí mohlo vrátit ke stavu, v jakém bylo téměř před sto lety. Látky způsobující úbytek ozonu jsou sice zakázané a většina zemí od jejich výroby už upustila, nicméně chemikálie, které se do atmosféry už dostaly, v ní ještě dlouho vydrží.

Vedoucí studie Antara Banerjeeová také upozorňuje, že změna přijde na různých místech v různou dobu. Například na severní polokouli se ozonová vrstva vrátí ke stavu, v jakém byla v 80. letech minulého století, po roce 2030. Na většině jižní polokoule to ale bude až kolem roku 2050. A nad Antarktidou, kde se díra vytvořila, by mohlo dojít k obnově až po roce 2060.

Ani to však nezaručí stoprocentní úspěch. "Stále musíme bojovat se změnou klimatu," říká Chipperfield.

"Je to přetahovaná mezi obnovou ozonové vrstvy a přibývajícími emisemi oxidu uhličitého," souhlasí i Banerjeeová v britském deníku The Guardian. "V budoucnu by ozon mohl dominovat a vrátit proudění zpátky k rovníku. Ale jednou, až bude obnova kompletní, může oxid uhličitý proudění otočit zpátky směrem na jih," dodává.

Zmenšování ozonové díry

Narušení ozonové vrstvy způsobily takzvané freony, chemikálie v chladicích zařízeních a aerosolech používané od 30. let minulého století. Freony v atmosféře snižovaly obsah ozonu, až nad Antarktidou vznikla ozonová díra. Na nutnosti nápravy se v roce 1987 shodly v Montrealském protokolu téměř všechny státy světa, které se zavázaly k zákazu výroby látek poškozujících ozon.

Podle Alexeje Karpechka z Finského meteorologického institutu výzkum také ukázal, jak může fungovat jednotný postup mnoha států. "Vidíme, že koordinovaná akce funguje. To je důležitá zpráva nejen pro nás, ale i pro ty, kdo vypouští skleníkové plyny. Ukazuje to, že dokážeme ovlivnit klima planety v obou směrech - v tom špatném i v tom, kdy se snažíme odvrátit škody, které jsme napáchali," řekl listu The Guardian.

Video: Záběry hasičů ukazují děsivou rychlost šíření požárů v Austrálii

Záběry hasičů ukazují děsivou rychlost šíření požáru v Austrálii | Video: Dunmore Rural Fire Brigade
 

Právě se děje

Další zprávy