


Nad šéfkou evropské diplomacie Kajou Kallasovou se stahují mračna. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a klíčové členské státy unie spustily tichou operaci s jasným cílem: ořezat estonské komisařce pravomoci. Kallasové, která do Bruselu přišla z křesla estonské premiérky s pověstí nekompromisního jestřába, vyčítají nediplomatické chování, sólové akce a nulovou koordinaci.

Kallasová v rozhovorech otevřeně deklaruje, že cílem EU musí být absolutní vojenská porážka Ruska na Ukrajině. Čínu přirovnala k rakovině. O Američanech řekla, že se jim nedá věřit a že chtějí EU zničit.
Zatímco Kallasová se chápe jako jakýsi samostatný hráč, mnohé členské státy ale mají za to, že by měla spíše diplomaticky tlumočit konsenzus, na kterém se členské státy dohodly, a ne působit jako neřízená střela. Informuje o tom Financial Times. Celý střet navíc pohání tvrdý osobní a mocenský boj mezi dvěma nejvlivnějšími ženami unie.
Letos v lednu server Politico odpálil bombu, když zveřejnil, že Kallasová v soukromí označuje von der Leyenovou za diktátorku. Válka vyvrcholila ve chvíli, kdy si šéfka komise začala budovat vlastní unijní tajnou službu pro sdílení zpravodajských informací, která má podléhat přímo jí. Kallasová to okamžitě smetla ze stolu jako pokus o puč a oslabení jejího vlastního analytického centra INTCEN. Reakce protistrany je neúprosná. Podle zdrojů deníku Financial Times považují členské státy celou diplomatickou službu (EEAS) pod vedením Estonky za naprosto dysfunkční.
Paříži i dalším hlavním městům vadí především přílišná autonomie sítě více než 140 unijních ambasád po celém světě, které Kallasová osobně řídí. Chystaná reforma jí má kontrolu nad těmito zastupitelstvími sebrat a vrátit vliv národním vládám.
Část diplomatických pravomocí by se měla vrátit Evropské komisi a Radě EU. Například sepisování sankčních seznamů či vojenských misí by přešlo pod radu, běžná diplomacie pod komisi. Tento krok by v rámci debat o rozpočtu EU mohl navíc ušetřit peníze škrtáním duplicitních úřednických míst.
Plánovaná reforma nemá Kallasovou odvolat, ale má z ní udělat jen jakéhosi „vykonavatele“ vůle států a komise a zbavit jí možnosti tvořit vlastní zahraničněpolitickou strategii.



Volkswagen je v obrovských problémech a v následujících čtyřech letech ho čeká obrat o 180 stupňů. Bude propouštět, rušit modelové řady a nejspíše i továrny. Restrukturalizace by se navíc měla dotknout všech značek koncernu, tedy i Škody Auto.



Poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek měl mít podle informací webu Novinky.cz v centru Prahy nehodu. Jeho vůz se měl v pondělí kolem 12:30 hodin střetnout se sanitkou u stanice I. P. Pavlova. Sanitka skončila na střeše na tramvajových kolejích. Záležitostí se nyní zabývá policie.



Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý. Kromě severovýchodu budou na většině míst odpolední teploty vystupovat nad letních 25 stupňů Celsia. V nejteplejších oblastech, jako jsou jižní Morava a Polabí, se dostanou i nad tropickou třicítku. Zejména v úterý a ve středu se také vyskytnou bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Útoky dronů v moskevském regionu zabily tři lidi, pět dalších bylo zraněno. Oznámil to v pondělí gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Tři lidé zemřeli a tři další byli zraněni při pádu dronu v osadě Pioněrskij v Istře v Moskevské oblasti, informoval gubernátor prostřednictvím aplikace Maks.



Více než 200 výzkumníků a ekonomů, včetně 16 nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI).