Otroctví: pro některé šedá minulost, pro jiné realita

Lenka Málková
23. 8. 2007 12:00
Otrokářství ani v 21. století nevymizelo

Praha - Na Západě bylo otroctví zrušeno přesně před dvěma sty lety. Rozvojové země o temné stránce lidské historie nepochybují ani v novém tisíciletí. Otroctví je pro ně stále realitou.

V Latinské Americe je údajně nuceno žít v podmínkách podobajících se otroctví přes milion lidí. Jde především o země jako Bolívie, Paraguay a Peru. 

FAKTA: Zrušení otroctví v jednotlivých zemích

V posledně jmenované zemi těží dřevo v amazonských lesích celé rodiny místních Indiánů v nelidských podmínkách a bez finančního ohodnocení. Bolívie zase využívá otrocké práce ve svých výrobnách cukru. Výjimkou zde nejsou ani tělesné tresty.

Hrůzné případy z různých částí světa

Otroctví se nezbavila ani samotná Afrika, odkud kdysi směřovaly lodě naplněné černými Afričany směrem na západ.

Například v pouští zaváté Mauretánii - i přes zákaz z roku 1981 - patří otroctví ke každodenní realitě. Snaha aktivistů, aby byl zákaz otroctví zakotven v ústavě, nepřinesla své ovoce.

Nevolnictví natolik prostoupilo mauretánskou společnost, že překročilo i rasové a sociální bariéry. "Existují bílí otroci. Existují černoši s černošskými otroky. A dokonce existují osvobození otroci, kteří mají otroky," tvrdí jeden z otroků.

Případ organizování otrockých prací otřásl letos v červnu také Čínou. 

Policie tehdy zatkla 168 osob podezřelých z toho, že v nelidských podmínkách zadržovali lidi, které nutili pracoval v cihlárnách na severozápadě země. Více než pěti stem lidem, kteří byli osvobozeni, úřady vyplatily 1000 jüanů jako odškodné.

A to jsou jen  známé a mnohokrát medializované zprávy o nelidských podmínkách, v nichž lidé po celém světě žijí a hlavně pracují.

Vzpomínka na otroctví: Evropa zpytuje svědomí

V den, kdy si svět připomíná Mezinárodní den na připomenutí obchodu s otroky a jeho zrušení, na stinné stránky své minulosti vzpomínají také bývalé kolonilání mocnosti, které kdysi patřily mezi největší obchodníky s otroky.

Obchod s otroky nabyl v 18. a 19. století formu výnosného obchodního podnikání.
Obchod s otroky nabyl v 18. a 19. století formu výnosného obchodního podnikání. | Foto: Aktuálně.cz

Atlantický obchod s otroky zpočátku kontrolovali Portugalci, kteří většinu otroků prodávali v Evropě a na ostrovech v Atlantiku. Prvního otroka pocházejícího z Afriky Portugalci prodali v roce 1444.

Od poloviny 16. století se ale stala hlavním odbytištěm otroků Amerika. Prvními oběťmi se stali indiáni, kteří se však brzy ukázali jako málo odolní. Otrokáři se tak zaměřili na černé Afričany, zvyklé na horké podnebí.

Za největší obchodníky s otroky jsou považovány Británie, Portugalsko, Francie a Nizozemsko a největším trhem se postupně stala Brazílie, kde se prodala třetina všech otroků mířících do Ameriky.

Dalším významným odbytištěm byly karibské ostrovy.

Pták přelétá nad památníkem osvobození otroků na ostrově Goree nedaleko senegalského hlavního města Dakaru
Pták přelétá nad památníkem osvobození otroků na ostrově Goree nedaleko senegalského hlavního města Dakaru | Foto: Reuters

Výnosný obchod

Obchod s otroky nabyl v 18. a 19. století formu výnosného obchodního podnikání. V rámci "trojúhelníkového obchodu" putovaly z Evropy do Afriky šperky a zlato, z Afriky do Ameriky otroci a z Ameriky se do Evropy vracely komodity jako například cukr, káva, bavlna a tabák.

Obchod s otroky přes Atlantik představoval jednu z největších násilných migrací v dějinách. Podle většiny odhadů mohlo být od počátku 16. století do poloviny 19. století přepraveno do Ameriky až deset milionů Afričanů.

Podle UNESCO bylo během tisíce let trvání novodobého otrokářství z Afriky vyvezeno 24 milionů lidí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 55 minutami

Nemocnici Královské Vinohrady nově povede dermatolog Arenberger

Novým ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze byl jmenován dermatolog Petr Arenberger, uvedla Česká televize. Do funkce Arenbergera jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na základě tendru, kterého se účastnilo celkem osm lidí. Arenberger je nyní ve vinohradské nemocnici přednostou dermatovenerologické kliniky. Dosavadní ředitel Robert Grill odejde z funkce ke konci září na vlastní žádost kvůli blížícímu se důchodovému věku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy