


Slovensko po čtyřech letech obnovuje vojenské vztahy s Ruskem. Do Moskvy už vyslalo dva důstojníky, zatímco Bratislava očekává příjezd ruského vojenského přidělence. Krok, na kterém se dohodli slovenský premiér Robert Fico a ruský prezident Vladimir Putin, vyvolal ostrou kritiku slovenské opozice. Ta varuje před ruskou špionáží a vlivovými operacemi.

Vojenskou diplomatickou spolupráci obě země přerušily po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Slovensko tehdy vyhostilo několik ruských diplomatů podezřelých ze špionáže. Nyní se však vláda Roberta Fica rozhodla vzájemné kontakty obnovit.
Podle slovenského serveru Aktuality.sk se na tom dohodli premiér Robert Fico a ruský prezident Vladimir Putin během květnového setkání v Moskvě.
„Podnikli jsme konkrétní kroky k obnovení činnosti vojenských přidělenců na našich ambasádách,“ řekl tehdy Fico Putinovi. Zároveň připomněl, že Slovensko od Ruska odebírá značné množství ropy a plynu, a vyjádřil zájem rozšířit spolupráci i do dalších oblastí.
Slovenské ministerstvo obrany mezitím potvrdilo obnovení vojenského diplomatického zastoupení v Moskvě. Od srpna tam působí brigádní generál Slavomír Staviarský, kterému pomáhá plukovník Ivo Gahír.
Do Bratislavy má naopak přicestovat ruský vojenský přidělenec. Podle informací poslance Tomáše Valáška z opozičního Progresivního Slovenska půjde o 46letého důstojníka Maksima Verežana. Ten v minulosti působil na ruském velvyslanectví v Římě a poslední roky strávil v Moskvě. Přesné datum jeho příjezdu zatím není známé.
Rozhodnutí vlády vyvolalo ostrou kritiku opozice, která upozorňuje především na bezpečnostní rizika. Ruské zpravodajské služby dlouhodobě využívají diplomatické zastoupení v zahraničí ke špionáži a získávání citlivých informací.
Diplomaté požívají podle Vídeňské úmluvy rozsáhlou imunitu. Akreditovaného diplomata například nelze běžným způsobem zatknout ani zadržet. Hostitelská země ho však může prohlásit za nežádoucí osobu a vyhostit.
Podle Tomáše Valáška přinese obnovení spolupráce výhody především Moskvě. Slovenský důstojník podle něj v Rusku získá jen omezené množství informací, zatímco ruský přidělenec může v Bratislavě rozvíjet zpravodajské a vlivové aktivity.
Valášek varoval také před šířením dezinformací, rozdmýcháváním společenského napětí a snahami ovlivňovat veřejné mínění.
Obavy opozice přitom nejsou bez historické zkušenosti. Poslední ruský vojenský diplomat Sergej Solomasov se na Slovensku zapletl do rozsáhlé špionážní aféry, kterou bezpečnostní složky odhalily v roce 2022.
Slovenská kontrarozvědka tehdy pořídila záznam, na kterém Solomasov předává peníze Bohuši Garbárovi, spolupracovníkovi dezinformačního webu Hlavné správy. Ruský důstojník od něj požadoval získávání citlivých informací o slovenské politice, bezpečnostních složkách a NATO.
Slovensko následně Solomasova vyhostilo a Garbára soud odsoudil za vyzvědačství ve prospěch Ruska.
Vládní koalice však obnovení vojenských kontaktů obhajuje. Předseda parlamentního branně-bezpečnostního výboru Richard Glück ze strany Smer-SD upozornil, že své vojenské diplomaty mají v Moskvě také Spojené státy, Británie a Francie.
Zrušení slovenského zastoupení proto považuje za chybu, která Bratislavu připravila o důležitý zdroj informací.
Samotný premiér Robert Fico dlouhodobě prosazuje normalizaci vztahů s Ruskem a odmítá představu, že by Moskva mohla utrpět jednoznačnou vojenskou porážku na Ukrajině.
V září navíc vyvolal kontroverzi svými výroky o článku 5 Severoatlantické smlouvy, který upravuje kolektivní obranu členských států NATO. Fico zpochybnil představu, že by Slovensko mělo automaticky vyslat vojáky do případného konfliktu na obranu spojence.
Prohlásil také, že nechce, aby se jeho země kvůli článku 5 zapojila do války. Jeho výroky tehdy odsoudil i český prezident Petr Pavel.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.



Podpora občanských demokratů v průzkumech už několik měsíců setrvale klesá, což logicky vyvolává pnutí uvnitř strany. V pátek to bude řešit vedení strany. Svízel ODS ovšem nespočívá v jejím předsedovi, má hlubší kořeny a její řešení tudíž nepřinese případná obměna vedení strany, hodnotí pro Aktuálně.cz politologové.



Věřili byste tomu? Jen malý kousek od Bílého domu roste stavba, která ho převyšuje. V redakci Aktuálně.cz jsme se naučili, že zprávy ze světa Donalda Trumpa se skutečně dějí, ačkoliv se to na první pohled zdá nepravděpodobné. Nejen o tom ve výběru šéfredaktora.



Berlín plánuje vybudovat nejsilnější armádu v Evropě a výrazně rozšířit také počet žen v uniformě. Právě v době, kdy se snaží přilákat nové rekruty, ale bundeswehr zasáhla studie odhalující rozsáhlé sexuální obtěžování či jiné nevhodné chování. Zkušenost s ním mají podle průzkumu čtyři z deseti vojaček a dva z deseti vojáků. Většina incidentů navíc zůstává nenahlášená. Ministerstvo slibuje změny.



Na první pohled připomíná obyčejný kus vesmírné skály. Jenže asteroid 1998 KY26 se pohybuje způsobem, který vědcům už léta nedává spát. Jedno z hlavních vysvětlení jeho neobvyklého zrychlení nyní narazilo na zásadní problém. Nová studie naznačuje, že uvnitř tělesa nemůže dlouhodobě přežívat látka, která by jeho pohyb objasnila. Odpověď možná přinese japonská sonda, která už k objektu míří.


