Reklama
Reklama
Zahraničí

Otevírá Bratislava dveře ruské špionáži? Ficův krok vyvolal ostrou kritiku

Robin Kalousek
Robin Kalousek
Robin Kalousek

Slovensko po čtyřech letech obnovuje vojenské vztahy s Ruskem. Do Moskvy už vyslalo dva důstojníky, zatímco Bratislava očekává příjezd ruského vojenského přidělence. Krok, na kterém se dohodli slovenský premiér Robert Fico a ruský prezident Vladimir Putin, vyvolal ostrou kritiku slovenské opozice. Ta varuje před ruskou špionáží a vlivovými operacemi.

Robert Fico slovenský premiér
Slovenský premiér Robert Fico vzbudil kritiku dalším pochybným krokem. Rozhodl se obnovit vojenské styky s Ruskem. Ruský vojenský atašé už je na cestě do Bratislavy. Krok silně kritizuje opozice i český prezident Petr Pavel.Foto: REUTERS – Radovan Stoklasa
Reklama

Vojenskou diplomatickou spolupráci obě země přerušily po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Slovensko tehdy vyhostilo několik ruských diplomatů podezřelých ze špionáže. Nyní se však vláda Roberta Fica rozhodla vzájemné kontakty obnovit.

Podle slovenského serveru Aktuality.sk se na tom dohodli premiér Robert Fico a ruský prezident Vladimir Putin během květnového setkání v Moskvě.

„Podnikli jsme konkrétní kroky k obnovení činnosti vojenských přidělenců na našich ambasádách,“ řekl tehdy Fico Putinovi. Zároveň připomněl, že Slovensko od Ruska odebírá značné množství ropy a plynu, a vyjádřil zájem rozšířit spolupráci i do dalších oblastí.

Slovenské ministerstvo obrany mezitím potvrdilo obnovení vojenského diplomatického zastoupení v Moskvě. Od srpna tam působí brigádní generál Slavomír Staviarský, kterému pomáhá plukovník Ivo Gahír.

Reklama
Reklama

Do Bratislavy má naopak přicestovat ruský vojenský přidělenec. Podle informací poslance Tomáše Valáška z opozičního Progresivního Slovenska půjde o 46letého důstojníka Maksima Verežana. Ten v minulosti působil na ruském velvyslanectví v Římě a poslední roky strávil v Moskvě. Přesné datum jeho příjezdu zatím není známé.

Opozici se obnovení vztahů s Ruskem nelíbí

Rozhodnutí vlády vyvolalo ostrou kritiku opozice, která upozorňuje především na bezpečnostní rizika. Ruské zpravodajské služby dlouhodobě využívají diplomatické zastoupení v zahraničí ke špionáži a získávání citlivých informací.

Diplomaté požívají podle Vídeňské úmluvy rozsáhlou imunitu. Akreditovaného diplomata například nelze běžným způsobem zatknout ani zadržet. Hostitelská země ho však může prohlásit za nežádoucí osobu a vyhostit.

Podle Tomáše Valáška přinese obnovení spolupráce výhody především Moskvě. Slovenský důstojník podle něj v Rusku získá jen omezené množství informací, zatímco ruský přidělenec může v Bratislavě rozvíjet zpravodajské a vlivové aktivity.

Reklama
Reklama

Valášek varoval také před šířením dezinformací, rozdmýcháváním společenského napětí a snahami ovlivňovat veřejné mínění.

Odhalená špionážní aféra

Obavy opozice přitom nejsou bez historické zkušenosti. Poslední ruský vojenský diplomat Sergej Solomasov se na Slovensku zapletl do rozsáhlé špionážní aféry, kterou bezpečnostní složky odhalily v roce 2022.

Slovenská kontrarozvědka tehdy pořídila záznam, na kterém Solomasov předává peníze Bohuši Garbárovi, spolupracovníkovi dezinformačního webu Hlavné správy. Ruský důstojník od něj požadoval získávání citlivých informací o slovenské politice, bezpečnostních složkách a NATO.

Slovensko následně Solomasova vyhostilo a Garbára soud odsoudil za vyzvědačství ve prospěch Ruska.

Reklama
Reklama

Zrušení zastoupení byla chyba, tvrdí koalice

Vládní koalice však obnovení vojenských kontaktů obhajuje. Předseda parlamentního branně-bezpečnostního výboru Richard Glück ze strany Smer-SD upozornil, že své vojenské diplomaty mají v Moskvě také Spojené státy, Británie a Francie.

Zrušení slovenského zastoupení proto považuje za chybu, která Bratislavu připravila o důležitý zdroj informací.

Samotný premiér Robert Fico dlouhodobě prosazuje normalizaci vztahů s Ruskem a odmítá představu, že by Moskva mohla utrpět jednoznačnou vojenskou porážku na Ukrajině.

V září navíc vyvolal kontroverzi svými výroky o článku 5 Severoatlantické smlouvy, který upravuje kolektivní obranu členských států NATO. Fico zpochybnil představu, že by Slovensko mělo automaticky vyslat vojáky do případného konfliktu na obranu spojence.

Reklama
Reklama

Prohlásil také, že nechce, aby se jeho země kvůli článku 5 zapojila do války. Jeho výroky tehdy odsoudil i český prezident Petr Pavel.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama