Otec turecké žákyně žaluje školství za šíření nenávisti

Naďa Straková
23. 3. 2009 14:02
Vadí mu, že na školách dětem promítají propagandistický film o arménské genocidě

Ankara - Turkovi Serdaru Kayovi je 43 let a nikdy ještě nebyl u soudu. To se však může co nevidět změnit. Kaya totiž zažaloval turecké ministerstvo školství.

Serdara Kayu popudilo, že je jeho jedenáctiletá dcera ve škole nucena dívat se na „krvavý propagandistický film", jak sám nazval filmové zpracování jedné z nejkontroverznějších částí turecké historie.

Film Sari Gelin, v překladu „Plavovlasá nevěsta", vznikl na zakázku generálního štábu tureckých ozbrojených sil. Do školních lavic jej pak distribuovalo ministerstvo školství.

Jedná se o jednu z posledních iniciativ turecké vlády, jak pohlížet na událost z roku 1915, která dodnes rozdmýchává silné emoce mezi Armény i Turky.

Jádrem sporu těchto dvou sousedů je genocida Arménů, kterou spáchaly jednotky rozpadající se Osmanské říše ke konci první světové války.

Turecká vláda odmítá pojem genocida a údaje o jednom a půl miliónu zavražděných Arménů považuje za přemrštěné. Tvrdí, že Arméni přišli o život v rámci válečných operací a nepokojů provázejících rozpad Osmanské říše.

Divákem z donucení

Na škole, kde Kayova dcera studuje, se na film musely dívat i šestileté děti. „Film je nestravitelný pro dospělé, natož pak pro děti," řekl rozhněvaný rodič britské stanici BBC.

„Propagují tím diskriminaci, pohlížejí na jistou skupinu lidí jako na „ty jiné" a učí děti, aby dělaly to samé," rozčiloval se Serdar Kaya. „Nechci, aby moje dcera byla podněcování k této nenávisti (vůči Arménům) vystavena."

Proto se rozhodl zažalovat ministra školství Huseyina Celika. V prohlášení publikovaném minulý měsíc však ministerstvo tvrdí, že film byl ze škol stažen a že nikdy neměl být promítán dětem.

Nedaleko města Dyarbakir na východě Turecka stojí památník
Nedaleko města Dyarbakir na východě Turecka stojí památník | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Podle BBC však učitelé stále dostávají od státních úředníků upozornění, aby film do výuky zařadili.

V pětasedmdesáti milionovém Turecku v současnosti žije kolem 50 tisíc Arménů.

"Zrada ze strany Arménů"

Film Sari Gelin představuje oficiální stanovisko turecké vlády ke smrti až půldruhého miliónu Arménů na sklonku první světové války. 

Turecko tehdy obvinilo Armény, že se přidali k nepříteli, tj. na ruskou stranu, a tak zavinili smrt tisíce Turků. Osmanská říše ve válce stála na straně císařského Německa.

Pochod smrti pouští, na který byla arménská menšina tehdy Turky vyhnána, je ve filmu vysvětlen jako „relokace" arménského obyvatelstva z důvodu zrady tureckého národa. O tom, že na syrské poušti tehdy našly smrt statisíce lidí, však ve filmu není ani zmínka.

Místo toho se ale školní diváci dozvěděli, že Arméni údajně z hladu pojídali své děti a ve chvíli nouze používali své bližní jako „otop".

Hrant Dink šéfoval týdeníku Agos a za svou kritiku turecké vlády zaplatil životem
Hrant Dink šéfoval týdeníku Agos a za svou kritiku turecké vlády zaplatil životem | Foto: Reuters

„Slovo Armén ve filmu zazní mnohokrát, a vždy v negativním kontextu," řekla Ayse Gülová-Altinayová, členka představenstva nadace Hranta Dinka. Tento turecko-arménský novinář a spisovatel byl v lednu 2007 zavražděn tureckým mladíkem, který v něm viděl „nepřítele státu". Dink otevřeně kritizoval neschopnost turecké vlády vypořádat se s arménskou genocidou.

Svět: Byla to genocida

Za genocidu už přitom přes 90 let staré události uznaly desítky parlamentů evropských států. Jsou mezi nimi zákonodárné sbory Francie, Řecka, Itálie, Ruska, Slovenska, Polska a další včetně Evropského parlamentu. Z mimoevropských zemí Argentina, Austrálie, Kanada, Libanon, Uruguay a Venezuela.

Během své prezidentské kampaně se o uznání tureckého masakru Arménů zasazoval i nynější americký prezident Barack Obama. Podle něj se jedná o „hojně zdokumentovanou skutečnost podloženou historickými materiály."

Mezi Tureckem a Arménií loni začaly tát ledy. Během několika měsíců se odehrála série vzájemných průlomových návštěv. Prezident Abdullah Gül navštívil Jerevan loni v září u příležitosti mezistátního fotbalového zápasu. Mezi oběma státy oficiální diplomatické vztahy neexistovaly od roku 1991.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Senát navzdory kritice umožnil zmrazení platů ústavních činitelů

Senát umožnil přijetí novely, která má pro letošní rok zmrazit platy všech ústavních činitelů na loňské úrovni. Rozhodl tak ve čtvrtek na návrh ODS navzdory doporučení svých výborů, podle nichž je novela protiústavní vzhledem ke snížení příjmů soudců. Novelu, kterou zástupci justice zřejmě napadnou u Ústavního soudu, tak nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Ten už v neděli oznámil, že návrh podepíše a nebude jej vetovat.

Senát využil ústavní možnosti novelou se nezabývat, tedy dovolit její přijetí bez možnosti ji například upravit. Pro návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry hlasovalo 45 ze 62 přítomných senátorů, 14 se zdrželo a jen tři byli proti.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy