Otec turecké žákyně žaluje školství za šíření nenávisti

Naďa Straková
23. 3. 2009 14:02
Vadí mu, že na školách dětem promítají propagandistický film o arménské genocidě

Ankara - Turkovi Serdaru Kayovi je 43 let a nikdy ještě nebyl u soudu. To se však může co nevidět změnit. Kaya totiž zažaloval turecké ministerstvo školství.

Serdara Kayu popudilo, že je jeho jedenáctiletá dcera ve škole nucena dívat se na „krvavý propagandistický film", jak sám nazval filmové zpracování jedné z nejkontroverznějších částí turecké historie.

Film Sari Gelin, v překladu „Plavovlasá nevěsta", vznikl na zakázku generálního štábu tureckých ozbrojených sil. Do školních lavic jej pak distribuovalo ministerstvo školství.

Jedná se o jednu z posledních iniciativ turecké vlády, jak pohlížet na událost z roku 1915, která dodnes rozdmýchává silné emoce mezi Armény i Turky.

Jádrem sporu těchto dvou sousedů je genocida Arménů, kterou spáchaly jednotky rozpadající se Osmanské říše ke konci první světové války.

Turecká vláda odmítá pojem genocida a údaje o jednom a půl miliónu zavražděných Arménů považuje za přemrštěné. Tvrdí, že Arméni přišli o život v rámci válečných operací a nepokojů provázejících rozpad Osmanské říše.

Divákem z donucení

Na škole, kde Kayova dcera studuje, se na film musely dívat i šestileté děti. „Film je nestravitelný pro dospělé, natož pak pro děti," řekl rozhněvaný rodič britské stanici BBC.

„Propagují tím diskriminaci, pohlížejí na jistou skupinu lidí jako na „ty jiné" a učí děti, aby dělaly to samé," rozčiloval se Serdar Kaya. „Nechci, aby moje dcera byla podněcování k této nenávisti (vůči Arménům) vystavena."

Proto se rozhodl zažalovat ministra školství Huseyina Celika. V prohlášení publikovaném minulý měsíc však ministerstvo tvrdí, že film byl ze škol stažen a že nikdy neměl být promítán dětem.

Nedaleko města Dyarbakir na východě Turecka stojí památník
Nedaleko města Dyarbakir na východě Turecka stojí památník | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Podle BBC však učitelé stále dostávají od státních úředníků upozornění, aby film do výuky zařadili.

V pětasedmdesáti milionovém Turecku v současnosti žije kolem 50 tisíc Arménů.

"Zrada ze strany Arménů"

Film Sari Gelin představuje oficiální stanovisko turecké vlády ke smrti až půldruhého miliónu Arménů na sklonku první světové války. 

Turecko tehdy obvinilo Armény, že se přidali k nepříteli, tj. na ruskou stranu, a tak zavinili smrt tisíce Turků. Osmanská říše ve válce stála na straně císařského Německa.

Pochod smrti pouští, na který byla arménská menšina tehdy Turky vyhnána, je ve filmu vysvětlen jako „relokace" arménského obyvatelstva z důvodu zrady tureckého národa. O tom, že na syrské poušti tehdy našly smrt statisíce lidí, však ve filmu není ani zmínka.

Místo toho se ale školní diváci dozvěděli, že Arméni údajně z hladu pojídali své děti a ve chvíli nouze používali své bližní jako „otop".

Hrant Dink šéfoval týdeníku Agos a za svou kritiku turecké vlády zaplatil životem
Hrant Dink šéfoval týdeníku Agos a za svou kritiku turecké vlády zaplatil životem | Foto: Reuters

„Slovo Armén ve filmu zazní mnohokrát, a vždy v negativním kontextu," řekla Ayse Gülová-Altinayová, členka představenstva nadace Hranta Dinka. Tento turecko-arménský novinář a spisovatel byl v lednu 2007 zavražděn tureckým mladíkem, který v něm viděl „nepřítele státu". Dink otevřeně kritizoval neschopnost turecké vlády vypořádat se s arménskou genocidou.

Svět: Byla to genocida

Za genocidu už přitom přes 90 let staré události uznaly desítky parlamentů evropských států. Jsou mezi nimi zákonodárné sbory Francie, Řecka, Itálie, Ruska, Slovenska, Polska a další včetně Evropského parlamentu. Z mimoevropských zemí Argentina, Austrálie, Kanada, Libanon, Uruguay a Venezuela.

Během své prezidentské kampaně se o uznání tureckého masakru Arménů zasazoval i nynější americký prezident Barack Obama. Podle něj se jedná o „hojně zdokumentovanou skutečnost podloženou historickými materiály."

Mezi Tureckem a Arménií loni začaly tát ledy. Během několika měsíců se odehrála série vzájemných průlomových návštěv. Prezident Abdullah Gül navštívil Jerevan loni v září u příležitosti mezistátního fotbalového zápasu. Mezi oběma státy oficiální diplomatické vztahy neexistovaly od roku 1991.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Výbuch ve městě Ghazní zabila nejméně 26 afghánských vojáků

Nejméně 26 lidí přišlo dnes o život a dalších 17 utrpělo zranění při mohutné explozi ve městě Ghazní, které je správním střediskem stejnojmenné provincie na východě Afghánistánu. Informovaly o tom tiskové agentury citující místní zdroje.

Agentura Ariana news s odvoláním na představitele městské nemocnice napsala, že všichni mrtví i zranění jsou vojáci afghánské armády. Podle prvních informací šlo zřejmě o explozi nálože nastražené v automobilu, který stál u základny ozbrojených sil. Agentura Nová Čína zmínila, že explozi předcházela v místě střelba.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Metropolí Eritrey otřáslo šest explozí, možná šlo o rakety z Tigraje

 Eritrejským hlavním městem Asmarou otřáslo v pátek pozdě večer šest explozí. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí. Příčina ani přesné místo výbuchů zatím nejsou jasné, nicméně na Asmaru už dříve stříleli rakety povstalci ze sousední etiopské oblasti Tigraje, kde proti nim bojuje etipská armáda, poznamenala dnes agentura Reuters.

"V Asmaře nastalo ve 22:13 šest explozí," sdělilo ministerstvo zahraničí Spojených států na Twitteru. Zároveň vyzvalo americké občany, aby měli stále na paměti konflikt, který se odehrává v Tigraji. Tigraj leží na severu Etiopie a je jedním z jejích autonomních států. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy