Má klimatická dohoda i bez USA nějakou budoucnost? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 2. 6. 2017 11:10
Americký prezident ve čtvrtek rozhodl, že Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o klimatu, na které se téměř dvě stovky zemí shodly na konci roku 2015. Účast USA v dokumentu, který mohl významně ovlivnit globální oteplování, byla klíčová. Nabízíme odpovědi na klíčové otázky, které se vztahují k rozhodnutí Donalda Trumpa.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

O čem pojednává klimatická dohoda z Paříže?

Základním cílem dohody je udržet oteplování planety pod dvěma stupni Celsia - nejlépe do 1,5 stupně - ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Signatáři dohody se zavázali, že proto výrazně omezí emise, a to především oxidu uhličitého.

Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997, který byl závazkem jen části států.

Čím argumentují kritici Pařížské dohody?

Zatímco většina státníků považuje dohodu za silnou, kritici jí vyčítají třeba to, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.

Někteří vědci navíc tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nestačí.

Kdo všechno ji podepsal?

V Paříži 12. prosince roku 2015 se na podobě dohody shodli zástupci 195 zemí.

Loni na podzim pak dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Díky tomu dohoda vešla oficiálně v platnost 4. listopadu 2016.

K letošnímu květnu ji už ratifikovalo celkem 147 států.

K čemu dohoda Spojené státy konkrétně zavazovala?

USA by měly do roku 2025 omezit emise o 26 až 28 % oproti stavu z roku 2005.

Zároveň se měl Washington spolu s ostatními ekonomickými lídry podílet na finanční pomoci chudým státům, které bojují s dopady klimatických změn. Tato pomoc se má od roku 2020 každoročně udržovat na částce 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun).

Proč se prezident Donald Trump rozhodl od dohody odstoupit?

Donald Trump už během předvolební kampaně avizoval, že z ekonomických důvodů odvolá domácí emisní opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy. A že ani v zahraničí se nebudou USA pod jeho vedením příliš ekologicky angažovat.

Jeho heslem i v této oblasti bylo "Amerika na prvním místě". Podle Trumpa klimatická dohoda poškozovala americké hospodářství. Prezident chce naopak podporovat těžbu uhlí a ropy.

"Zrušíme pařížskou klimatickou dohodu a zastavíme všechny platby směřující od amerických daňových poplatníků do programů globálního oteplování v OSN," vyhlásil Trump přesně před rokem.

Co pro klimatickou dohodu znamená odstoupení USA?

Celou dohodu to značně oslabí. USA jsou po Číně druhý největší producent emisí na světě, takže splnit stanovené plány dohody bude teď bez americké účasti obtížné. V podstatě to znamená, že ani další největší světoví producenti skleníkových plynů - především Čína a Indie - se dohodou z Paříže nemusí cítit vázáni.

USA se zařadí po bok dvou zemí, které ji nepodepsaly ani v prosinci 2015 v Paříži: Nikaraguy a Sýrie.

Jak se k dohodě staví světové mocnosti?

Přesto vyvstala otázka, jestli mají snahy tolika zemí chránit životní prostředí vůbec smysl, když se k nim nepřipojí tak velký znečišťovatel. Z reakci světových politiků ale vyplývá, že se mocnosti vzdát nehodlají.

Čína už prohlásila, že závazky plynoucí z Pařížské dohody dodrží. Stejně tak reagovala i Evropská unie.

Také Indie, která je třetím největším znečišťovatelem ovzduší na planetě, slíbila, že bude dohodu dodržovat bez ohledu na to, jak se zachovají ostatní země.

Podporu vyjádřilo i Rusko s tím, že se ale obává, že dohoda bude v případě odstoupení USA méně efektivní.

Proč je podpora Číny a Ruska tak důležitá?

Tyto země patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. Čína stejně jako USA nepodepsala takzvaný Kjótský protokol z roku 1997, který Pařížské dohodě předcházel. Peking se tehdy obával zpomalení ekonomického růstu. Podobné potíže při ratifikaci mělo taky Rusko.

Fakt, že obě velmoci za novou dohodo stojí, dává naději na její efektivní fungování.

Má teď vůbec Pařížská dohoda nějakou budoucnost?

Podle některých odborníků může být naopak lepší, že Donald Trump bude mít nyní menší vliv na řešení klimatických otázek na půdě OSN. "Spojené státy mohou způsobit více škody uvnitř než mimo dohodu," nechal se slyšet Luke Kemp, odborník na klima z Australské národní univerzity.

Co odstoupení z dohody znamená pro USA?

Objevují se hlasy, které říkají, že Spojené státy odstoupením přišly o své postavení světového lídra. Myslí si to například americký politický komentátor Fareed Zakaria.

Podle něj je Pařížská dohoda natolik flexibilní, že dává prostor všem signatářům vytvářet vlastní plány na redukci emisí. "Právě proto všechny země, které tak žárlivě střeží svou suverenitu - jako Čína, Indie, Rusko -, tuto dohodu podepsaly," řekl pro CNN.

Jak reaguje svět na vystoupení USA z dohody?

Řada osobností Trumpa předem varovala. Generální tajemník OSN António Guterres v úterý konstatoval, že ty, kdo se rozhodnou nevsadit na ekologické technologie, čeká "šedivá budoucnost".

Velkým obhájcem dohody je taky papež František. Když ho minulý týden Donald Trump během své zahraniční cesty navštívil, daroval mu papež encykliku "Laudato Si", ve které papež vyzývá ke spolupráci v boji proti klimatickým změnám.

K dodržení dohody Trumpa vyzvali i generální ředitelé společností ExxonMobil, Apple nebo Tesla. Šéf té poslední, Elon Musk, se rozhodl opustit poradní sbor Bílého domu. "Změny klimatu jsou skutečné. Odstoupit od Pařížské dohody není dobré ani pro Ameriku ani pro svět," napsal na Twitteru.

Je Trumpův tým v názoru na klimatickou dohodu jednotný?

Není. Klimatickou dohodu podporuje například prezidentova dcera a poradkyně Ivanka spolu se svým manželem Jaredem Kushnerem. Stejně tak někteří ekonomičtí ministři a experti v Trumpově štábu.

Na vypovězení dohody z Paříže v Bílém domě naopak trvali Trumpovi poradci Steve Bannon nebo Stephen Miller. K odstoupení od dohody prezidenta navíc tlačila i skupina republikánských senátorů.

Proč je dohoda z Paříže tak důležitá?

Jedná se o právně závazný pakt na globální boj proti změnám klimatu. Rok 2016 byl podle OSN opět nejteplejším rokem v historii měření.

Globální oteplování se projevuje mimo jiné masivním táním mořských ledovců, běláním korálových útesů nebo extrémním suchem.

Snad už je navždy pryč doba, kdy vrcholní politici u nás popírali boj proti klimatu, říká aktivista Greenpeace Jan Freidinger. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy