Osobnosti kritizovaly Putina za Čečnu

rst, bar, Reuters
1. 3. 2006 13:20
Praha - Skupina osobností vedená bývalým prezidentem Václavem Havlem ostře kritizovala Vladimira Putina z "cenzurování" informací o Čečensku.

Infobox

HISTORIE KONFLIKTU:

Za počátek rusko-čečenského konfliktu bývá považován rok 1783, kdy proti ruské imperiální rozpínavosti bojoval mýtický šajch Mansúr. V roce 1834 vedl protiruský odboj čečenský národní hrdina imám Šamil, roku 1859 však padl do zajetí a Čečensko kapitulovalo...Více ČTĚTE ZDE 

"Válka v Čečensku maskuje a zároveň motivuje znovuustavení centralizované moci v Rusku, návrat sdělovacích prostředků pod kontrolu státu, schvalování zákonů namířených proti nevládním organizacím a posilování 'vertikální linie moci' - takže nezbývají žádné instituce a autority, které by mohly Kreml zpochybňovat či omezovat," konstatuje se v jejich otevřeném dopise.

Mezi dalšími signatáři tohoto dopisu jsou komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová, vítěz Nobelovy ceny míru Desmond Tutu, jordánský princ Hasan bin Talál, bývalý jihoafrický prezident F.W. de Klerk, japonský filantrop Yohei Sasakawa nebo multimilionář George Soros.

"Zdá se, že válka zakrývá návrat k autokracii."

Čečensko bylo více než deset let dějištěm prudkých bojů mezi ruskými silami a separatistickými vzbouřenci. Boje však již polevily a většinu oblasti nyní kontrolují místní představitelé loajální vůči Kremlu.

Premiér promoskevské čečenské správy v úterý odstoupil a uvolnil tak křeslo místnímu pohlavárovi Ramzanu Kadyrovovi, jehož kritikové obviňují z opakovaného porušování lidských práv.

"(Informační) temno uvalené na Čečensko brání jakémukoliv přesnému zhodnocení ničivých dopadů nelítostného konfliktu. Ani cenzura však nedokáže zcela zakrýt hrůzu. V Čečensku je v sázce naše základní morálka," píše se v dopise.

Přidali se aktivisté...

S kritikou vlády Vladimira Putina vystoupila i Amnesty International. "Pod jeho vedením dochází v Rusku k vážnému porušování lidských práv a k úpadku demokratických hodnot," uvedla organizace ve své tiskové zprávě.

Na rozdíl od Maďarska, odkud dnes ruský prezident do Prahy přilétá, ovšem Amnesty International neapelovala na českého premiéra či prezidenta, aby při jednání s Putinem otevřeli i otázku dodržování lidských práv.

"Členové české pobočky Amnesty Internationl píší v průběhu celého roku dopisy ruským úřadům. Věnují se v nich především jednotlivým obětem perzekuce, jako je například novinář Stanislav Dmitrijevský, který byl letos v únoru podmínečně odsouzen za publikaci článků napsaných bývalým vůdcem čečenských separatistů," uvedla mluvčí pražské kanceláře Amnesty International Eva Dobrovolná.

...a také politici

K iniciativě senátora Jaromíra Štětiny, který nepřímo vyzval českou politickou reprezentaci k tomu, aby s Putinem jednala i o dodržování lidských práv, se dnes přidala Strana zelených, na jejíž kandidátce byl Štětina zvolen do druhé komory parlamentu.

Zelení vyzvali politiky, aby při jednání s Putinem hovořili také o lidských právech. "Za nejdůležitější považujeme situaci v Čečensku, nový restriktivní zákon o nevládních organizacích, potlačení svobody tisku a postavení novinářů v Rusku," řekl Stanislav Penc, volební lídr strany v Královéhradeckém kraji.

 

Právě se děje

Další zprávy