New York - Valné shromáždění OSN drtivou většinou hlasů schválilo smlouvu zpřísňující mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi. Při nedávném hledání konsensu se proti dohodě jasně postavily jen Írán, Sýrie a Severní Korea, tedy tři ze 193 členských zemí OSN. Tyto tři státy byly také jediné, které se vyslovily proti smlouvě. Schválená regulace celosvětového obchodu se zbraněmi je vůbec prvního svého druhu.
Členské státy světové organizace budou moci od 3. června individuálně podepisovat přijatou smlouvu a tím se k ní závazně připojit. Smlouva začne platit ve chvíli, kdy ji takto ratifikuje padesátý stát. To by podle AFP mohlo trvat dva roky.
"Drtivá většina zemí bude hlasovat pro text," uvedl před dnešním hlasováním náměstek amerického ministra zahraničí pro bezpečnostní otázky Tom Countryman. Pro schválení stačila prostá většina hlasů.
Pro dohodu nakonec zvedlo ruku 154 států, zatímco tři země hlasovaly proti. Mezi státy, které se zdržely, je vedle řady latinskoamerických zemí i Rusko. Ruský zástupce Vitalij Čurkin postoj Moskvy zdůvodnil pochybnostmi nad některými termíny, jako je například definice genocidy.
OSN nemá donucovací moc
Výsledek hlasování ocenily mezinárodní organizace. Amnesty International, která hájí lidská práva, v této souvislosti hovoří o "historickém momentu". Spokojena je také mezinárodní humanitární organizace Oxfam.
Podle přijatého dokumentu mají vlády kontrolovat vývozy konvenčních zbraní ze svých zemí a zabránit tomu, aby se zbraně dostávaly do rukou teroristů, pirátů, extremistů či různých bojůvek. Návrh také vychází z principu, že každá země by před každou transakcí měla zvážit, zda zbraně neposlouží k páchání genocidy či k jinému porušení lidských práv.
Smlouva je označována za nejvýznamnější odzbrojovací krok mezinárodního společenství od roku 1996, kdy byla přijata dohoda, která zakazuje jaderné zkoušky.
Valné shromáždění OSN ale vůči vládám členských států nemá žádnou donucovací pravomoc. Jeho dokumenty přijaté v plénu mají charakter doporučení a nejsou pro členské země závazné, mají jen morálně politickou váhu světového mínění.
Proces, jehož snahou bylo získat jednomyslnou podporu, zkrachoval ve čtvrtek na konferenci OSN kvůli odporu Íránu, Severní Koreje a Sýrie. Výhrady zaznívaly i ze strany například Ruska a Indie.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun tehdy prohlásil, že je "hluboce zklamán" tím, že se nepodařilo dospět ke konsensu; návrh pokládal za "vyvážený" a za dokument, který by mohl zavést "účinné obecné normy pro kontrolu mezinárodního obchodu se zbraněmi".
Írán, KLDR a Sýrie naopak vyjadřovaly nespokojenost s "nevyvážeností" návrhu. Kupříkladu podle Íránu text opomíjel "nezadatelné právo kupovat si konvenční zbraně pro obranu před agresí" a "otvíral vrátka pro politizaci, manipulaci a diskriminaci".
Podle odhadů se ve světě ročně prodá konvenčních zbraní - od pistolí přes letadla po lodě - za 60 až 80 miliard dolarů.
