reklama
 
 

Osm zemí pošilhává po arktické ropě a plynu

15. 5. 2011 6:30
Arktida skrývá podle odhadů 90 miliard barelů ropy a 50 miliard kubických metrů plynu

Nuuk - Loňská ropná katastrofa v Mexickém zálivu zpochybnila možnosti vrtného průzkumu v arktické oblasti. Zejména poté, co americký prezident Barack Obama vyhlásil dočasné moratorium na hlubokomořské vrty a pozastavil další těžbu u břehů Aljašky.

Ani jedno ani druhé však dnes už neplatí a ropné koncerny doufají, že z Arktidy jednoho dne vytěží desítky miliard barelů černého zlata. Také z toho důvodu se tento týden sešli v hlavním městě Grónska Nuuku zástupci osmi zemí, které se o arktickou oblast intenzivně zajímají.

Vůbec poprvé od vzniku tzv. Arktické rady, ustavené v roce 1996, byli schopni podepsat dohodu o tom, jak moře v okolí Severního pólu chránit. Alespoň v ohledu na ropné skvrny spojené s případnými leteckými a lodními katastrofami, které by pro Arktidu mohly mít fatální následky.

Experti na arktickou oblast jsou přesvědčeni, že smlouva může sloužit jako základ příští dohody o využívání tamních ložisek ropy a zemního plynu.

"Arktické země potřebují zintenzivnit vzájemnou spolupráci zejména co se týče prevence a překonávání následků ropných skvrn," citovala agentura Reuters švédského ministra zahraničí Carla Bildta.

USA se zajímají o grónskou nezávislost

Schůzky se vedle Bildta zúčastnili šéfové diplomacií Spojených států, Kanady, Ruska, Norska, Finska, Islandu a Dánska, stejně jako představitelé grónských a kanadských Inuitů.

Grónsko uvažuje již několik let o vyhlášení nezávislosti. Záleží jen na tom, zda ropné koncerny provádějící ropný průzkum u západního a východního pobřeží ostrova na vytěžitelné zásoby suroviny skutečně narazí.

USA mají o Grónsko ale zájem ještě z jiného důvodu. Pokud by vláda v Nuuku skutečně vyhlásila nezávislost, nebyla by v žádném případě schopna zajistit z vlastních zdrojů střežení hranic největšího ostrova na světě a musela by se obrátit na některou světovou velmoc.

"Perspektiva grónské nezávislosti představuje pro Spojené státy jedinečnou možnost, jak formovat podmínky, za jakých vznikne nový samostatný stát," citovala organizace Wikileaks z tajné diplomatické depeše USA.

Spojené státy udržují již od války vojenskou základnu v severogrónském Thule. Uvažují dokonce o tom, že by se základna jednoho dne stala součástí protijaderného deštníku.

Grónsko ale není bez případných příjmů z těžby ropy schopno svou nezávislost financovat. Podstatnou část místního rozpočtu zajišťuje Dánsko, jehož je Grónsko stále součástí.

Dominantní Rusko

Boj o Arktidu nastartovalo v roce 2007 Rusko, které pomocí miniponorky umístilo na dně v blízkosti Severního pólu svou vlajku ze slitiny titanu.

Rusko má také z uvedených osmi zemí nejdelší arktické pobřeží a po léta využívá v tzv. Severovýchodním průjezdu, mořské cestě vedoucí podél severních břehů Sibiře, flotilu ponorek a ledoborců.

Největší zásoby arktické ropy a zemního plynu se také nacházejí v ruských teritoriálních vodách, zejména ve východní části Barentsova moře a severně od Západosibiřské pánve.

Celkově se odhaduje, že v Arktidě leží okolo devadesáti miliard barelů ropy a padesát miliard kubických metrů zemního plynu. V souvislosti s globálním oteplováním a neustále se zmenšující rozlohou ledové přikrývky v Arktidě nyní nebývale vzrostly možnosti využití tohoto bohatství.

Největší problém představuje ale ochrana životního prostředí v Arktidě. Odstraňování následků ropné katastrofy podobných rozměrů, k jaké loni došlo v Mexickém zálivu, by bylo v arktické oblasti mnohem obtížnější a nákladnější a vyžadovalo by také spolupráci všech členských zemí Arktické rady.

Rok po katastrofě: Prohlédněte si drsné snímky zkázy v Mexickém zálivu:

autor: Radim Klekner | 15. 5. 2011 6:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama