Osm zemí pošilhává po arktické ropě a plynu

Radim Klekner Radim Klekner
15. 5. 2011 6:30
Arktida skrývá podle odhadů 90 miliard barelů ropy a 50 miliard kubických metrů plynu
Do třiceti let by mohla být Arktida v létě kompletně zbavená ledové přikrývky
Do třiceti let by mohla být Arktida v létě kompletně zbavená ledové přikrývky | Foto: Reuters

Nuuk - Loňská ropná katastrofa v Mexickém zálivu zpochybnila možnosti vrtného průzkumu v arktické oblasti. Zejména poté, co americký prezident Barack Obama vyhlásil dočasné moratorium na hlubokomořské vrty a pozastavil další těžbu u břehů Aljašky.

Ani jedno ani druhé však dnes už neplatí a ropné koncerny doufají, že z Arktidy jednoho dne vytěží desítky miliard barelů černého zlata. Také z toho důvodu se tento týden sešli v hlavním městě Grónska Nuuku zástupci osmi zemí, které se o arktickou oblast intenzivně zajímají.

Vůbec poprvé od vzniku tzv. Arktické rady, ustavené v roce 1996, byli schopni podepsat dohodu o tom, jak moře v okolí Severního pólu chránit. Alespoň v ohledu na ropné skvrny spojené s případnými leteckými a lodními katastrofami, které by pro Arktidu mohly mít fatální následky.

Experti na arktickou oblast jsou přesvědčeni, že smlouva může sloužit jako základ příští dohody o využívání tamních ložisek ropy a zemního plynu.

"Arktické země potřebují zintenzivnit vzájemnou spolupráci zejména co se týče prevence a překonávání následků ropných skvrn," citovala agentura Reuters švédského ministra zahraničí Carla Bildta.

USA se zajímají o grónskou nezávislost

Schůzky se vedle Bildta zúčastnili šéfové diplomacií Spojených států, Kanady, Ruska, Norska, Finska, Islandu a Dánska, stejně jako představitelé grónských a kanadských Inuitů.

Osm zemí sousedících s Arktidou se o polární kraje zajímá čím dál intenzivněji
Osm zemí sousedících s Arktidou se o polární kraje zajímá čím dál intenzivněji | Foto: www.aktualne.cz

Grónsko uvažuje již několik let o vyhlášení nezávislosti. Záleží jen na tom, zda ropné koncerny provádějící ropný průzkum u západního a východního pobřeží ostrova na vytěžitelné zásoby suroviny skutečně narazí.

USA mají o Grónsko ale zájem ještě z jiného důvodu. Pokud by vláda v Nuuku skutečně vyhlásila nezávislost, nebyla by v žádném případě schopna zajistit z vlastních zdrojů střežení hranic největšího ostrova na světě a musela by se obrátit na některou světovou velmoc.

"Perspektiva grónské nezávislosti představuje pro Spojené státy jedinečnou možnost, jak formovat podmínky, za jakých vznikne nový samostatný stát," citovala organizace Wikileaks z tajné diplomatické depeše USA.

Spojené státy udržují již od války vojenskou základnu v severogrónském Thule. Uvažují dokonce o tom, že by se základna jednoho dne stala součástí protijaderného deštníku.

Grónsko ale není bez případných příjmů z těžby ropy schopno svou nezávislost financovat. Podstatnou část místního rozpočtu zajišťuje Dánsko, jehož je Grónsko stále součástí.

Dominantní Rusko

Boj o Arktidu nastartovalo v roce 2007 Rusko, které pomocí miniponorky umístilo na dně v blízkosti Severního pólu svou vlajku ze slitiny titanu.

Rusko má také z uvedených osmi zemí nejdelší arktické pobřeží a po léta využívá v tzv. Severovýchodním průjezdu, mořské cestě vedoucí podél severních břehů Sibiře, flotilu ponorek a ledoborců.

Největší zásoby arktické ropy a zemního plynu se také nacházejí v ruských teritoriálních vodách, zejména ve východní části Barentsova moře a severně od Západosibiřské pánve.

Celkově se odhaduje, že v Arktidě leží okolo devadesáti miliard barelů ropy a padesát miliard kubických metrů zemního plynu. V souvislosti s globálním oteplováním a neustále se zmenšující rozlohou ledové přikrývky v Arktidě nyní nebývale vzrostly možnosti využití tohoto bohatství.

Největší problém představuje ale ochrana životního prostředí v Arktidě. Odstraňování následků ropné katastrofy podobných rozměrů, k jaké loni došlo v Mexickém zálivu, by bylo v arktické oblasti mnohem obtížnější a nákladnější a vyžadovalo by také spolupráci všech členských zemí Arktické rady.

Rok po katastrofě: Prohlédněte si drsné snímky zkázy v Mexickém zálivu:

 

Právě se děje

před 1 hodinou

U Itálie se objevil plejtvákovec šedý, odborníky to ohromilo

V Itálii už týden vzbuzuje obrovské pozdvižení plejtvákovec šedý, který se objevil u tamního pobřeží. Kytovec, jehož domovem je Tichý oceán, se podle odborníků vrátil do Atlantiku poprvé po 300 letech. Ochránci přírody jej postupně pozorovali v Neapolském zálivu, u ostrova Ponza a naposledy poblíž Fiumicina nedalo Říma, napsala dnes agentura DPA.

Plejtvákovci šedí dříve v Atlantiku žili, ale byli vyhubeni lovci a poslední tři staletí se podle vědců vyskytovali výhradně u pacifického pobřeží Severní Ameriky a u břehů severovýchodní Asie. Nyní se odborníci dohadují, jak se mladý jedinec do Středozemního moře, které je součástí Atlantiku, dostal a zda lze vzácný úkaz považovat za důkaz, že se tato velryba natrvalo vrací do Atlantického oceánu.

Možné vysvětlení toho, že se plejtvákovec objevil u Itálie, je dvojí. Podle některých vědců není vyloučeno, že díky tání ledu v Arktidě mohla velryba do Atlantiku doplavat. Jiní mají za to, že vzhledem k jejímu věku se nejspíš v Atlantickém oceánu už narodila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy