reklama
 
 

Oslepla a to ji zachránilo před osudem dětské nevěsty. Etiopanka teď hájí práva žen i postižených

8. 3. 2018 11:06
Slepá Jetneberš Nigussieová se stala symbolem boje afrických žen i handicapovaných osob za to, aby je začala brát většinová společnost vážně. Na čtvrteční Mezinárodní den žen dostala šestatřicetiletá etiopská aktivistka další významné mezinárodní ocenění - The Spirit of Helen Keller Award.

Addis Abeba - 36letá Etiopanka Jetneberš Nigussieová se narodila v chudém Amharském státě na severu Etiopie. V pouhých pěti letech oslepla. To ji ale paradoxně zachránilo od drsného osudu řady zdravých etiopských dívek.

"Kdybych v pěti letech neoslepla, byla bych v deseti vdanou paní. Vesnickou ženou, totálně podřízenou manželovi," odpovídá Jetneberš na otázku, jak měl její život vypadat bez postižení. "Zřejmě bych také měla více dětí, možná osm nebo devět. Plánované rodičovství tady (v Etiopii) neexistuje," dodává.

Dětské manželství je ve východoafrické zemi pořád běžnou věcí, což potvrzují i statistiky Dětského fondu OSN (UNICEF). Podle nich se v Etiopii k roku 2017 provdalo 14 procent dívek mladších 15 let a 40 procent mladších 18 let. K vysokým hodnotám přispívá silně i Amharský stát (jedna z devíti částí Etiopie), odkud Jetneberš pochází. Téměř 45 procent děvčat má tady do svých 18 let manžela, kterému jsou vydány na milost i nemilost.

Postižení jako prokletí

Jetneberš jako dítě oslepla po prodělání meningitidy, podíl na tom nesla i špatná zdravotní péče. Jako handicapovaná se malá dívka automaticky  zařadila mezi méněcenné, které si žádný muž jen tak nevezme. Mnoho Etiopanů navíc jakékoliv postižení dodnes chápe jako kletbu za nějaký prohřešek z minulosti.

Etiopanka se ale osudu vzepřela a své postižení přetavila nejen v obranu proti předčasnému manželství, ale také v příležitost získat vzdělání. Přestěhovala se do metropole Addis Abeby, kde navzdory slepotě začala studovat vysokou školu a bránit práva žen i handicapovaných osob.

Jetneberš Nigussieová (36)

Jetneberš Nigussieová (36)

  • Pochází z vesnice na severu Etiopie, kde kvůli chybějící lékařské péči v pěti letech oslepla.
  • Vystudovala práva v Addis Abebě a začala se věnovat obhajobě práv postižených osob.
  • V roce 2005 založila Etiopské centrum pro postižení a rozvoj (ECDD).
  • Spolupracuje s mezinárodní neziskovou organizací Světlo pro svět, která pomáhá lidem s postižením v rozvojových zemích.
  • V roce 2017 získala alternativní Nobelovu cenu. 
  • Vychovává dvě dcery. 

Dokončit vysokou školu bylo ale pro Jetneberš kvůli postižení i konzervativnímu prostředí Etiopie velmi náročné. U vedení právnické fakulty, kde studovala, si teprve po dlouhém a vyčerpávajícím boji prosadila, že dostane učebnice i v Braillově písmu. "Když se ostatní studenti učili do školy, všichni měli předem připravené učebnice. My, nevidomí studenti, jsme si museli psát knihy sami. Vlastně jsme fungovali jako takový vydavatelský dům," vzpomíná slepá aktivistka.

Donutit vedení školy, aby z rozpočtu vyčlenilo peníze na nákup knih v písmu pro nevidomé, nebylo snadné. Profesor, za kterým Jetneberš s prosbou přišla, nejdříve vůbec netušil, co po něm chce. "Pak jsem mu ale ukázala množství papírů, které jsem napsala během šesti měsíců, a jizvy, které se mi kvůli tomu vytvořily. Měla jsem oteklé ruce. To ho přesvědčilo," popisuje slepá právnička. 

Pomoc dětem s postižením

V roce 2005 založila Jetneberš Nigussieová Etiopské centrum pro postižení a rozvoj (ECDD), které pomáhá postiženým začlenit se do společnosti. Organizaci podporuje i mezinárodní nezisková organizace Světlo pro svět (Light for the World), která se zaměřuje na léčbu slepoty v nejméně rozvinutých částech světa a pobočku má i v Praze.

Nigussieová i Světlo pro svět propagují společně například projekt Jedna třída pro všechny, který pomáhá zapojit děti s handicapem do běžných základních škol v Etiopii. 

Jetneberš získala pro projekt peníze (tři miliony eur) i podporu etiopské vlády. A má velký cíl: v roce 2020 bude v její rodné Etiopii i nedalekém Burkina Fasu navštěvovat školy aspoň 10 procent všech handicapovaných dětí. (V roce 2016 šlo v Etiopii o čtyři procenta, v Burkina Fasu o pět procent.) Potřebuje ale hlavně změnit atmosféru v jednotlivých školách. "Studenti nejsou na ministerstvech, ale v lavicích," říká. "V uplynulých dvou a půl letech jsme vyškolili více než devět stovek učitelů, spolupracovali jsme s více než třemi stovkami škol," vyjmenovává slepá aktivistka, v současnosti už i matka dvou dcer. 

Za svoji vytrvalou obhajobu práv žen i handicapovaných lidí získala Jetneberš loni v září alternativní Nobelovu cenu, kterou uděluje švédská nadace Right Livelihood Award. Na ocenění ji navrhl jeden z členů rakouského parlamentu, který je sám handicapovaný.

Ve čtvrtek 8. března 2018 dostala slepá šestatřicetiletá Etiopanka další významné ocenění - The Spirit of Helen Keller Award -, které dostávají významné světové osobnosti (například Hillary Clintonová) za pomoc v boji proti chudobě, podvýživě i slepotě. Cena je pojmenovaná po americké spisovatelce a aktivistce Helen Kellerové, se kterou etiopskou právničku spojuje mimo jiné to, že obě osleply ještě v dětském věku. "Mé srdce se usmívá, když si představím, že je moje osoba spojená s tak mimořádnou ženou, jakou byla Helen," uzavírá skromně Jetneberš Nigussieová.

VIDEO: Budoucnost Afriky? Vyspělé technologie i špinavá voda, říká britský novinář a spisovatel Ledgard

Čeká nás perverzní budoucnost, lidé budou mít přístup k vyspělým technologiím, ale omezené vzdělání a mizernou zdravotní péči, tvrdí J. M. Ledgard. | Video: Emma Smetana |  12:49

autor: Adéla Očenášková | 8. 3. 2018 11:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama