Příští dva roky mohou být pro Rusko ideální příležitostí k otestování jednoty NATO. Podle evropských diplomatů, které cituje server Politico, je sice přímý útok nepravděpodobný, Rusko by však mohlo vsadit na omezené operace či menší vpády, jejichž cílem bude vyvolat chaos a rozkol v alianci.
„Velmi brzy se může něco stát – Rusko má teď otevřené okno příležitosti. Spojené státy se stahují z Evropy, transatlantické vztahy jsou v rozkladu a EU zatím není plně připravena převzít odpovědnost sama,“ uvedl pro list Politico finský europoslanec Mika Aaltola.
Přestože evropští představitelé nevylučují, že by Vladimir Putin mohl zahájit pozemní ofenzivu proti některé z členských zemí NATO, považují to v tuto chvíli za nepravděpodobné. Rusko je totiž podle nich příliš vyčerpané válkou na Ukrajině.
Podle Aaltoly je tedy mnohem pravděpodobnější, že se Rusko uchýlí k omezené akci či menšímu vpádu, který vyvolá nejasnou situaci a rozkol uvnitř NATO ohledně aktivace článku 5 o kolektivní obraně.
„Může to být dronový útok, může to být operace v Baltském moři. Ve hře může být i akce v Arktidě, například proti menším ostrovům. K dispozici mají stínovou flotilu, která už je částečně militarizovaná,“ uvedl Aaltola.
Trump, oslabená Evropa a ruské okno příležitosti
Ideálním oknem pro takové otestování Západu by podle Politica mohly být následující dva roky. Ačkoliv evropské země po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 výrazně zvýšily výdaje na obranu, jejich skutečný dopad se projeví až s odstupem několika let.
EU si však stanovila cíl být schopna „věrohodně odrazovat své protivníky a reagovat na jakoukoli agresi“ do roku 2030.
Zároveň jde o období, kdy bude v Bílém domě stále Donald Trump, který NATO opakovaně označil za „papírového tygra“ a zpochybnil roli Spojených států v alianci. Washington minulý týden také oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa, přičemž podobným krokem pohrozil i Itálii a Španělsku.
Napětí by se navíc mohlo ještě prohloubit, pokud by republikáni neuspěli v podzimních volbách do Kongresu. Vysoce postavený zdroj z evropské obrany uvedl pro Politico, že Trump by se v takovém případě mohl snažit znovu získat podporu své voličské základny tím, že ještě více přitvrdí vůči NATO a omezí podporu Ukrajině před prezidentskými volbami v roce 2028.
Oslabený Putin může být nebezpečnější
Zároveň se nabízí otázka, proč by Rusko testovalo NATO v situaci, kdy je oslabené probíhající válkou, utrpělo vysoké ztráty a Ukrajina dokázala získat zpět některá území. Podle Aaltoly právě tato situace činí Putina pro Evropu ještě nebezpečnějším.
„Rozšíření konfliktu do dalších oblastí by Rusům mohlo dát do ruky další kartu. Válka vyčerpává jejich zdroje, takže hledají cestu ven,“ uvedl Aaltola. Tou cestou podle něj však nejsou mírová jednání, ale další eskalace.
Cílem takového kroku by tak bylo dostat evropské spojence Ukrajiny pod tlak, aniž by to vyvolalo reakci Spojených států. Pokud by totiž nešlo o přímou pozemní ofenzivu, Washington by akci nemusel považovat za natolik závažnou, aby zasáhl.
„Může jít o malý psychologický krok, který nás vyděsí – pokud Putin usoudí, že taková eskalace nás oslabí, vyvolá pocit ohrožení a sníží podporu Ukrajiny,“ uvedl finský europoslanec Ville Niinistö.
Rusko jako hrozba? Evropa se neshodne
Evropa se však neshoduje v tom, jak vážnou hrozbu Rusko aktuálně skutečně představuje. Zatímco zástupci Finska či Litvy dlouhodobě bijí na poplach, další země i samotné NATO zastávají značně opatrnější postoj.
„Rusko je plně zaměstnané na Ukrajině. Nemyslím si, že má kapacitu vést zároveň válku i proti pobaltským státům,“ uvedl například estonský prezident Alar Karis.
Podobný názor ale zastávají i další diplomaté a obranní činitelé. „Zatím platí naše hodnocení, že v krátkodobém horizontu nepředstavuje pro NATO vojenskou hrozbu, protože je zaměstnané na Ukrajině. To ovšem neznamená, že bychom měli polevit,“ uvedl jeden z nich.
Otevření druhé fronty by navíc bylo podle dalších zdrojů Politica velmi riskantní strategií, zejména v době, kdy Evropa výrazně posiluje vlastní obranné kapacity.
Mohlo ba Vás zajímat: „Pokud okamžitě nepředstavíte opatření, tak nás do podzimu čeká to, co se stalo v roce 1917,“ varuje šéf ruských komunistů
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Moskva stojí před extrémně riskantním rozhodnutím. Může sáhnout po nepopulárním kroku
Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.
ŽIVĚ Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, sdělil Trump. Teherán to ale popřel
Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.
Po srážce lodí v Chorvatsku zemřeli tři Češi. Po čtvrtém se pátrá
U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Šantrůček také sdělil, že čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.
Zvládl bych to, ale šéfovat nechci. Jak se povýšení stalo trestem
Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.
Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska F1 a získal první triumf ve Ferrari
Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.