


Příští dva roky mohou být pro Rusko ideální příležitostí k otestování jednoty NATO. Podle evropských diplomatů, které cituje server Politico, je sice přímý útok nepravděpodobný, Rusko by však mohlo vsadit na omezené operace či menší vpády, jejichž cílem bude vyvolat chaos a rozkol v alianci.

„Velmi brzy se může něco stát – Rusko má teď otevřené okno příležitosti. Spojené státy se stahují z Evropy, transatlantické vztahy jsou v rozkladu a EU zatím není plně připravena převzít odpovědnost sama,“ uvedl pro list Politico finský europoslanec Mika Aaltola.
Přestože evropští představitelé nevylučují, že by Vladimir Putin mohl zahájit pozemní ofenzivu proti některé z členských zemí NATO, považují to v tuto chvíli za nepravděpodobné. Rusko je totiž podle nich příliš vyčerpané válkou na Ukrajině.
Podle Aaltoly je tedy mnohem pravděpodobnější, že se Rusko uchýlí k omezené akci či menšímu vpádu, který vyvolá nejasnou situaci a rozkol uvnitř NATO ohledně aktivace článku 5 o kolektivní obraně.
„Může to být dronový útok, může to být operace v Baltském moři. Ve hře může být i akce v Arktidě, například proti menším ostrovům. K dispozici mají stínovou flotilu, která už je částečně militarizovaná,“ uvedl Aaltola.
Ideálním oknem pro takové otestování Západu by podle Politica mohly být následující dva roky. Ačkoliv evropské země po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 výrazně zvýšily výdaje na obranu, jejich skutečný dopad se projeví až s odstupem několika let.
EU si však stanovila cíl být schopna „věrohodně odrazovat své protivníky a reagovat na jakoukoli agresi“ do roku 2030.
Zároveň jde o období, kdy bude v Bílém domě stále Donald Trump, který NATO opakovaně označil za „papírového tygra“ a zpochybnil roli Spojených států v alianci. Washington minulý týden také oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa, přičemž podobným krokem pohrozil i Itálii a Španělsku.

Napětí by se navíc mohlo ještě prohloubit, pokud by republikáni neuspěli v podzimních volbách do Kongresu. Vysoce postavený zdroj z evropské obrany uvedl pro Politico, že Trump by se v takovém případě mohl snažit znovu získat podporu své voličské základny tím, že ještě více přitvrdí vůči NATO a omezí podporu Ukrajině před prezidentskými volbami v roce 2028.
Zároveň se nabízí otázka, proč by Rusko testovalo NATO v situaci, kdy je oslabené probíhající válkou, utrpělo vysoké ztráty a Ukrajina dokázala získat zpět některá území. Podle Aaltoly právě tato situace činí Putina pro Evropu ještě nebezpečnějším.
„Rozšíření konfliktu do dalších oblastí by Rusům mohlo dát do ruky další kartu. Válka vyčerpává jejich zdroje, takže hledají cestu ven,“ uvedl Aaltola. Tou cestou podle něj však nejsou mírová jednání, ale další eskalace.
Cílem takového kroku by tak bylo dostat evropské spojence Ukrajiny pod tlak, aniž by to vyvolalo reakci Spojených států. Pokud by totiž nešlo o přímou pozemní ofenzivu, Washington by akci nemusel považovat za natolik závažnou, aby zasáhl.
„Může jít o malý psychologický krok, který nás vyděsí – pokud Putin usoudí, že taková eskalace nás oslabí, vyvolá pocit ohrožení a sníží podporu Ukrajiny,“ uvedl finský europoslanec Ville Niinistö.
Evropa se však neshoduje v tom, jak vážnou hrozbu Rusko aktuálně skutečně představuje. Zatímco zástupci Finska či Litvy dlouhodobě bijí na poplach, další země i samotné NATO zastávají značně opatrnější postoj.
„Rusko je plně zaměstnané na Ukrajině. Nemyslím si, že má kapacitu vést zároveň válku i proti pobaltským státům,“ uvedl například estonský prezident Alar Karis.
Podobný názor ale zastávají i další diplomaté a obranní činitelé. „Zatím platí naše hodnocení, že v krátkodobém horizontu nepředstavuje pro NATO vojenskou hrozbu, protože je zaměstnané na Ukrajině. To ovšem neznamená, že bychom měli polevit,“ uvedl jeden z nich.
Otevření druhé fronty by navíc bylo podle dalších zdrojů Politica velmi riskantní strategií, zejména v době, kdy Evropa výrazně posiluje vlastní obranné kapacity.
Mohlo ba Vás zajímat: „Pokud okamžitě nepředstavíte opatření, tak nás do podzimu čeká to, co se stalo v roce 1917,“ varuje šéf ruských komunistů



Německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí přijel na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým protějškem Mychajlem Fedorovem oznámil, že Německo a Ukrajina hodlají společně vyvíjet a vyrábět drony různých kategorií.



Riziko výskytu hantaviru v Česku je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) velmi nízké. Situaci kolem výskytu tohoto viru v zahraničí české úřady sledují a krajští hygienici či lékaři k tomu obdrží informace a doporučení. Vojtěch to v pondělí večer uvedl na síti X.



Sledujte online přenos z osmifinále tenisového turnaje v Římě mezi Karolínou Plíškovou a Jelenou Rybakinovou z Kazachstánu. Zápas vysílá živě stanice CANAL+ Sport 2.



Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát, uvedl na X zpravodaj televize Fox News John Roberts. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ale v pondělí v Haagu uvedla, že se nikdy nepřemýšlelo o tom, že by se její země stala součástí USA.



Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí na summitu Africa Forward v Nairobi na chvíli přerušil program a přímo na pódiu vyzval publikum k tichu. Vyrušování přednášejících označil za projev naprostého nedostatku respektu, informoval deník Le Monde.