Osirak 1981: Za 80 vteřin bylo po všem

lem, ČTK
5. 6. 2006 12:00
Bagdád/Praha - Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor a nejspíš definitivně zastavil iráckou snahu o získání jaderné zbraně, útok byl všeobecně odsouzen.

O téměř deset let později, v době první války v Perském zálivu, během které ostřeloval Irák raketami Scud bez jaderných hlavic židovský stát i sousední Saúdskou Arábii, děkovala Izraeli řada osobností za deset let staré zastavení iráckého jaderného programu.

Irácký reaktor Osirak byl téměř kompletně zničen před 25 lety, 7. června 1981.

Husajn versus Begin

Irák začal s jaderným programem v 60. letech 20. století a v roce 1976 Francie prodala Iráku výkonný 40timegawatový lehkovodní jaderný reaktor. Reaktor byl pojmenován Osirak. 

Infobox

Íránská raketa
Foto: Aktuálně.cz

PŘEČTĚTE SI:

V okamžiku, kdy stavba reaktoru začala vládl nad Tigridem již téměř dva roky diktátor Saddám Husajn. V nedalekém Izraeli zase pravicová vláda premiéra Menachema Begina.

Izrael měl obavy z toho, že reaktor bude využit na vývoj jaderných zbraní, přestože Irák neustále zdůrazňoval, že se jedná o mírové využití jaderné energie. Irák byl navíc byl již od roku 1969 signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což mělo zaručovat kontrolu Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Podle pozdějších odhadů odborníků byl Irák v roce 1981 pět až deset let od jaderné zbraně, jiné údaje ale uváděly rok až dva. Saddám si navíc opatřil sovětské rakety typu Scud, které mohou nést i jaderné hlavice.

Izrael nejprve zahájil diplomatickou ofenzívu, ministr zahraničí Moše Dajan již koncem 70. let vyjednával s Francií či USA. Nikdo ale židovskému státu nezaručil, že bude irácký jaderný program zastaven, proto premiér Begin rozhodl o zničení reaktoru v Iráku ještě před aktivací paliva.

Jak nálet probíhal?

V neděli 7. června 1981 v 15:55 místního času vzlétlo ze základny Ecion v Negevské poušti na jihu Izraele osm plně naložených a natankovaných stíhacích bombardérů F-16, které doprovázelo šest stíhacích letounů F-15. Čekala je cesta dlouhá 1100 kilometrů přes území Saúdské Arábie až k Bagdádu.

V 17:35 shodily letouny bomby na reaktor, z 18 pum cíl úspěšně zasáhlo 16. Reaktor byl téměř zcela zničen za minutu a 20 vteřin. Při náletu zahynulo 11 lidí - deset iráckých vojáků a jeden Francouz. Poté se všech 14 letadel úspěšně a stejnou cestou vrátilo do Izraele, irácká protiletadlová obrana je vůbec neohrozila.

Izrael se dočkal kritiky západu

Nálet byl z vojenského hlediska úspěšný. Irácký reaktor byl velmi vážně poškozen a jaderný program země na mnoho let zastaven. Akce ale byla tvrdě kritizována.

V neděli 7. června 1981 v 15:55 místního času vzlétlo ze základny Ecion v Negevské poušti na jihu Izraele osm plně naložených a natankovaných stíhacích bombardérů F-16, které doprovázelo šest stíhacích letounů F-15.
V neděli 7. června 1981 v 15:55 místního času vzlétlo ze základny Ecion v Negevské poušti na jihu Izraele osm plně naložených a natankovaných stíhacích bombardérů F-16, které doprovázelo šest stíhacích letounů F-15. | Foto: www.afa.org

Francouzská vláda to odsoudila jako porušení mezinárodního práva a Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci č. 487 odsuzující útok. Rezoluci podpořily i USA a izraelsko-francouzské vztahy byly vážně narušeny. Izrael vždy argumentoval tím, že se jednalo o sebeobrannou akci.

Premiér Begin byl kritizován i v Izraeli, neboť preventivní útok, který posílil jeho prestiž, přišel jen několik týdnů před parlamentními volbami a premiér jej nekonzultoval, jak bývá v Izraeli při tak závažných rozhodnutích zvykem, s představiteli opozice. Volby 30. června 1981 pak opět vyhrál Beginův Likud.

"Útok na Osirak Saddámem výrazně otřásl. Jeho strach z izraelského napadení se změnil v paranoiu. Neustále měl pocit, že Izraelci proti němu něco chystají a mají v plánu ho zničit," napsal později ve svých pamětech irácký fyzik a pozdější emigrant Chizír Hamzá.

"Díky, pane Begine"

Francie nakonec v roce 1984 přerušila spolupráci s Irákem na jeho jaderném programu, Irák se nicméně snažil o výrobu jaderné bomby i v dalších letech. V roce 1988 chtěl vyrobit první pumu do tří let. Osirak byl poté kompletně zničen až během války v Zálivu koncem února 1991.

Od té doby se mínění stran náletu na Osirak posunulo, zejména v souvislosti s napadením Kuvajtu Irákem v roce 1990 a následnou první válkou v Perském zálivu. Americký ministr zahraničí Colin Powel odsouzení zničení reaktoru ze strany USA označil v roce 2003 za chybu s tím, že kdyby nebylo náletu na Osirak, Irák by v 1990 vtrhl do Kuvajtu jako jaderná mocnost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Policie navrhne obžalovat muže z Liberce, jehož viní ze znásilnění sedmi dětí

Liberečtí kriminalisté ukončili vyšetřování v případu muže, jehož viní ze znásilnění sedmi dětí. Státnímu zástupci pošlou spis s návrhem na podání obžaloby. 

"Spis už je kompletní a vyšetřovatel předpokládá, že ho s návrhem na podání obžaloby předá státnímu zástupci v tomto měsíci," řekla policejní mluvčí Ivana Baláková. Podle zjištění policie obviněný muž v šesti případech zneužil dívky a v jednom chlapce. Pěti dětem bylo méně než deset let a dvěma holčičkám méně než pět let.

Obviněným je dvaatřicetiletý předseda libereckého spolku Děti ráje železnice, který pořádal letní tábory a kroužky. Hrozí mu 12 let vězení, stíhán je vazebně. Policisté se případem zabývají od letošního 30. března, kdy se na ně obrátila matka dívky, která se v předchozím měsíci zúčastnila jarního tábora na Liberecku. Kromě znásilnění je muž obviněn i z přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie a z přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Expremiér Nečas i jeho manželka opět odmítli vinu v kauze trafik pro poslance

Bývalý premiér Petr Nečas a jeho manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová) opět odmítli vinu v případu takzvaných trafik pro poslance ODS. Kauzu začal dnes podruhé projednávat Obvodní soud pro Prahu 1, který manžele a jejich spoluobžalovaného, někdejšího náměstka ministra zemědělství Romana Bočka v polovině roku 2020 zprostil obžaloby. Odvolací senát však jeho verdikt loni v září zrušil. Trojice je stíhána pro podplacení, za což hrozí až šestileté tresty vězení.

Nečasová se původně u soudu zodpovídala také z nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů. Toto stíhání však soud v říjnu zastavil, protože je již promlčené. Podle předsedkyně trestního senátu Anežky Pudilové je rozhodnutí pravomocné.

"V žádném případě není pravda, že byla vedena nějaká konspirativní jednání," uvedl Nečas. Podle bývalého premiéra jsou některá politická jednání veřejná a některá jsou neveřejná. "To je naprosto standardní součástí politiky," prohlásil. Popsal, že hledal po neschválení vládního daňového balíčku v roce 2012 širší shodu mezi poslanci ODS. Boček ani Nečasová se podle něj jednání neúčastnili, pouze mu je pomohli zprostředkovat.

"Chtěla bych opět zdůraznit, že jsem nevinná," prohlásila Nečasová. Poté odmítla dále vypovídat. Odkázala na velmi stručnou výpověď u prvního hlavního líčení, kterou soudkyně přečetla. Také Boček plně odkázal na to, co uvedl dříve.

Zdroj: ČTK
Další zprávy