reklama
 
 

Osamělí vlci před útokem varují, nikdo je ale neposlouchá

8. 9. 2015
Lidé, kteří se na vlastní pěst uchylují k teroristickým útokům, před svými činy většinou varují a násilí by tak bylo možné předejít. Jen by někdo musel varovným signálům věnovat pozornost a pokusit se je od cesty násilí odrazovat, varují australští kriminologové.
Doporučujeme

Melbourne - Většina teroristů, kteří jednají na vlastní pěst, vyzradí svůj hrůzný plán předem, bezpečnostní složky jim přesto ve smrtonosném násilí nedovedou zabránit. 

Vyplývá to ze studie australských kriminologů, kteří zkoumali profily stovky takzvaných osamělých vlků, jež ve Spojených státech zaútočili po 11. září 2001.

Ukázalo se také, že jde většinou o méně vzdělané a duševně vyšinuté postarší muže, mívající kriminální minulost.

Ramón Spaaij a Mark Hamm z Victoriiny univerzity zjistili, že až 76 procent útočníků na zamýšlený teroristický čin veřejně upozorňovalo předem, nejčastěji prostřednictvím sociálních sítí Twitteru a Facebooku.

Ve čtvrtině případů útoků osamělých vlků navíc nějakým způsobem figurovali agenti zpravodajských služeb či policisté v utajení. Bezpečnostní složky jinými slovy útočníky sledovaly nebo o nich alespoň věděli. Nabízí se tedy otázka, zda nejsou podobné operace spíše kontraproduktivní.

Podle Ramóna Spaaije jsou, a je proto nejvyšší čas, aby strážci zákona přehodnotili svůj přístup.

"Zaměřují se na ty emocionálně nejvyhořelejší a finančně i sociálně nejvyčleněnější jedince. Je ale potřeba zamyslet se nad tím, zda by nebylo lepší snažit se ty lidi od cesty násilí odrazovat, než je na ní jen sledovat," řekl Spaaij britskému deníku The Guardian.

Útoku v Sydney zabránit šlo, policie selhala

Jedním z cílů studie australských kriminologů bylo zjistit, zda bylo možné předejít loňskému útoku osamělého vlka Mana Harona Monise v kavárně Lindt v Sydney.

Ukázalo se, že zřejmě ano. Známý místní podivín Monis totiž před útokem napsal na své stránky, že je oddán Chalífovi všech muslimů. Patrně tím měl na mysli Abú Bakr al-Bagdádího, tedy tehdejšího vůdce irácké odnože Al-Káidy.

Spaaij s Hammem se zabývali také případem armádního psychologa Nidala Malika Hasana, který v roce 2009 na základně Fort Hood v Texasu postřílel 13 kolegů a Jaredem Lee Loughnerem, jenž o dva roky později zavraždil šest lidí a dalších třináct - včetně kongresmanky Gabrielly Giffordsové - jich zranil. Také jejich aktivity na internetu mohly dát tušit, že chystají násilí.

Studie se zároveň snažila najít odpověď na otázku, zda jsou motivy osamělých vlků osobní nebo politické. "Téměř ve všech případech jde o kombinaci obou faktorů," konstatuje ve své studii Ramón Spaaij.

autor: Petr Jemelka

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama