


Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat tuto funkci maximálně osm let. Napsaly to agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní fakticky znemožní případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl posledních 16 let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar.

Magyar, který už dříve přislíbil reformy a změnu systému, podle AFP argumentoval, že možnost neomezeného funkčního období může vést ke koncentraci moci, a jako příklad uvedl právě svého předchůdce, kterého kritici vinili z upravování maďarského politického systému s cílem udržet si moc. Orbánova strana Fidesz byla proti omezení funkčních období premiérů a tvrdila, že by tento krok mohl omezit vůli voličů.
Ústavní dodatek podle Reuters stanoví, že lidé, kteří od roku 1990 zastávali funkci premiéra po dobu nejméně osmi let, nemohou být znovu předsedou vlády zvoleni. Přijatý limit pro délku funkčního období nicméně eventuální Orbánův návrat k moci nevylučuje zcela, protože by ho mohla v budoucnu zrušit další ústavní změna, napsala AFP.
Třiašedesátiletý Orbán, který byl premiérem posledních 16 let a rovněž v letech 1998 až 2002, se po porážce Fideszu v dubnových volbách vzdal poslaneckého mandátu. O víkendu ho na sjezdu strany její členové znovu zvolili předsedou politického uskupení. Orbán uvedl, že se nikdy nevzdá. Připustil však, že nadešel čas, aby vedení začala přebírat mladší generace, napsaly agentury Reuters a DPA.
Tisza, která vznikla před několika lety, ve volbách získala ve 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a má tak dvoutřetinovou většinu, což jí umožňuje měnit ústavu a prosazovat reformy. Orbánův Fidesz má 52 mandátů a krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) šest křesel. Pro ústavní dodatek dnes hlasovalo 135 poslanců, 50 jich bylo proti a šest se zdrželo, napsala AFP.
Maďaři volí jednokomorový parlament na čtyři roky. Funkční období maďarského prezidenta, jehož role je převážně ceremoniální, je už nyní omezeno na celkem deset let, tedy dvě pětiletá období. Jak podotkla AFP, funkční období svých nejvýše postavených činitelů omezují i další země, obvykle se ale tyto limity vztahují na hlavy státu.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.