


Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat tuto funkci maximálně osm let. Napsaly to agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní fakticky znemožní případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl posledních 16 let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar.

Magyar, který už dříve přislíbil reformy a změnu systému, podle AFP argumentoval, že možnost neomezeného funkčního období může vést ke koncentraci moci, a jako příklad uvedl právě svého předchůdce, kterého kritici vinili z upravování maďarského politického systému s cílem udržet si moc. Orbánova strana Fidesz byla proti omezení funkčních období premiérů a tvrdila, že by tento krok mohl omezit vůli voličů.
Ústavní dodatek podle Reuters stanoví, že lidé, kteří od roku 1990 zastávali funkci premiéra po dobu nejméně osmi let, nemohou být znovu předsedou vlády zvoleni. Přijatý limit pro délku funkčního období nicméně eventuální Orbánův návrat k moci nevylučuje zcela, protože by ho mohla v budoucnu zrušit další ústavní změna, napsala AFP.
Třiašedesátiletý Orbán, který byl premiérem posledních 16 let a rovněž v letech 1998 až 2002, se po porážce Fideszu v dubnových volbách vzdal poslaneckého mandátu. O víkendu ho na sjezdu strany její členové znovu zvolili předsedou politického uskupení. Orbán uvedl, že se nikdy nevzdá. Připustil však, že nadešel čas, aby vedení začala přebírat mladší generace, napsaly agentury Reuters a DPA.
Tisza, která vznikla před několika lety, ve volbách získala ve 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a má tak dvoutřetinovou většinu, což jí umožňuje měnit ústavu a prosazovat reformy. Orbánův Fidesz má 52 mandátů a krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) šest křesel. Pro ústavní dodatek dnes hlasovalo 135 poslanců, 50 jich bylo proti a šest se zdrželo, napsala AFP.
Maďaři volí jednokomorový parlament na čtyři roky. Funkční období maďarského prezidenta, jehož role je převážně ceremoniální, je už nyní omezeno na celkem deset let, tedy dvě pětiletá období. Jak podotkla AFP, funkční období svých nejvýše postavených činitelů omezují i další země, obvykle se ale tyto limity vztahují na hlavy státu.



Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.



Volkswagen je v obrovských problémech a v následujících čtyřech letech ho čeká obrat o 180 stupňů. Bude propouštět, rušit modelové řady a nejspíše i továrny. Restrukturalizace by se navíc měla dotknout všech značek koncernu, tedy i Škody Auto.



Poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek měl mít podle informací webu Novinky.cz v centru Prahy nehodu. Jeho vůz se měl v pondělí kolem 12:30 hodin střetnout se sanitkou u stanice I. P. Pavlova. Sanitka skončila na střeše na tramvajových kolejích. Záležitostí se nyní zabývá policie.



Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý. Kromě severovýchodu budou na většině míst odpolední teploty vystupovat nad letních 25 stupňů Celsia. V nejteplejších oblastech, jako jsou jižní Morava a Polabí, se dostanou i nad tropickou třicítku. Zejména v úterý a ve středu se také vyskytnou bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Útoky dronů v moskevském regionu zabily tři lidi, pět dalších bylo zraněno. Oznámil to v pondělí gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Tři lidé zemřeli a tři další byli zraněni při pádu dronu v osadě Pioněrskij v Istře v Moskevské oblasti, informoval gubernátor prostřednictvím aplikace Maks.