NATO je důležité, ale nestačí. Orbán chce pro Maďarsko "významnou vojenskou sílu"

ČTK ČTK
14. 2. 2019 22:06
Maďarský premiér Viktor Orban ve čtvrtek prohlásil, že chce urychlit rozvoj maďarské armády, aby se mohla ubránit útoku z "jakéhokoli směru". Premiér podle agentury AFP zdůraznil, že bezpečnostní záruky Severoatlantické aliance nestačí. "NATO je velmi důležité, ale nevěřím, že by vojenská bezpečnost Maďarska měla být založena na NATO," řekl v rozhovoru s týdeníkem Figyelö.
Maďarský premiér Viktor Orbán
Maďarský premiér Viktor Orbán | Foto: Reuters

Maďarsko je od roku 1999 členem NATO a požívá ochrany západní vojenské aliance, která tento týden uspořádala v Bruselu schůzku ministrů. Budapešť se však podle Orbána pustila do "víceletého procesu vojenského rozvoje, po němž získá Maďarsko významnou vojenskou sílu, díky které se bude moci bránit útoku z jakéhokoli směru".

Maďarsko podle českého serveru armadninoviny.cz loni v prosinci podepsalo smlouvu s německou firmou KMW o dodávce 44 nových německých tanků Leopard 2A7+ a 24 nových samohybných houfnic PzH 2000. Této smlouvě předcházel nákup francouzských vrtulníků Airbus a také zavádění českých pistolí, samopalů a útočných pušek, licenčně vyráběných v maďarské státní firmě Arzenál.

Maďarský premiér v rozhovoru mimo jiné upozornil na nedostatek solidarity spojenců v případě vypálení maďarského kulturního centra v sousední Ukrajině, zemi usilující o vstup do NATO. "Bomba exploduje v centru ukrajinských Maďarů pár kilometrů od hranic NATO a nikdo neřekne ani slovo, včetně Spojených států," řekl.

Žhářský útok na užhorodskou kancelář Společnosti maďarské kultury Zakarpatska (KMKSZ) se stal loni 27. února; požár nezpůsobil oběti na životech, ale zcela zničil přízemí budovy. V ukrajinské Zakarpatské oblasti žije početná maďarská menšina, která si opakovaně stěžuje na ústrky od úřadů, které údajně popírají její práva. Některá média bezprostředně po útoku spojovala tento čin s ukrajinskými nacionalisty, obviněn však byl nakonec polský sympatizant krajní pravice.

Orbánovy výroky byly zveřejněny tři dny po návštěvě šéfa americké diplomacie Mika Pompea v Budapešti, během které obě země oznámily dohodu o spolupráci v obraně s cílem usnadnit nasazení amerických sil na maďarském území. Pompeo současně vyzýval Budapešť, aby se odklonila od Moskvy, připomněla AFP, která během Pompeovy návštěvy označila Maďarsko za hlavního spojence Moskvy v Evropské unii.

Orbán ve čtvrtek zdůraznil, že silně podporuje evropskou vojenskou sílu, nicméně hájil "plodnou ekonomickou spolupráci s Ruskem".

NATO, založené v roce 1949, prožívá právě obtížné období po rozhodnutí USA jednostranně se stáhnout ze Sýrie a odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) v reakci na vývoj nových střel v Rusku. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil důsledky krachu smlouvy INF jako "velmi závažné"; obává se rozpoutání "nových závodů ve zbrojení", dodala AFP.

Video: Orbán využívá spojence ve Visegrádu k vlastním cílům

Odborníci vysvětlují vztahy visegrádských zemí a Evropské unie | Video: Paradigm Institut
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy