Opravená historie, německé tanky tu v srpnu 68 nebyly

Martin Novák Martin Novák
21. 8. 2012 13:00
Východoněmecké vedení dlouho udržovalo mýtus o tom, že se invaze účastnila i NDR
Foto: Reuters

Praha - "Včera, dne 20. srpna 1968 kolem 23. hod. večer, překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů."

Toto dnes již legendární prohlášení zveřejnil v půl páté ráno 21. srpna před čtyřiačtyřiceti lety Československý rozhlas.

A skutečně velmi dlouho se mělo za to, že sedmadvacet divizí s 300 tisíc vojáky, více než sedmi tisíci tanky a zhruba tisícovkou letadel tvořily armády pěti zemí.

Až v posledních letech, od roku 2008, se postupně vyjasňuje, že šlo jen o čtyři státy. Vojáci Národní lidové armády NDR (Nationale Volksarmee - NVA) československé hranice nakonec nepřekročili, přestože východoněmecké komunistické vedení až do konce existence státu v roce 1989 oficiálně tvrdilo, že tomu tak bylo.

Nové poznatky z archivů mění dřívější pochybnosti v jistotu a dnes už můžeme spolehlivě říci, že dvě východoněmecké divize, připravené vyrazit ve směru na Plzeň a Děčín, do Československa nedorazily.

Přitom i v samotném sjednoceném Německu se po roce 1990 považovala účast vojáků NDR na operaci Dunaj, jak okupanti invazi nazvali, za natolik samozřejmou, že se zpochybňováním této verze událostí nikdo nezabýval.

Až přibývající odtajněné dokumenty ukázaly pravdu. Ze záznamů bývalého politbyra Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) vyplynulo, že sovětský vůdce Leonid Brežněv na poslední chvíli rozhodl, aby východoněmecké divize zůstaly tam, kde jsou.

Jak dokládá německý historik českého původu Jan Pauer, vyplývá to z Brežněvovy korespondence s jeho zvláštním politickým vyslancem Kyrillem Mazurovem, členem politbyra a dlouholetým prvním tajemníkem strany v Bělorusku.

Brežněv Mazurovovi psal, že část prosovětského části KSČ, která o invazi žádala a věděla o ní, si nepřeje německou účast s ohledem na československé veřejné mínění, které by přítomnost německých vojáků pouhých třiadvacet let po skončení druhé světové války špatně neslo.

Konkrétně prý takovou prosbu vznesli Alois Indra a Vasil Bilak.

Walter Ulbricht.
Walter Ulbricht. | Foto: wikimedia

Bývalý velvyslanec Sovětského svazu v Bonnu Valentin Falin později vypověděl, že Moskva si uvědomila na poslední chvíli své závazky vyplývající z dohody čtyř mocností (SSSR, USA, Francie a Velké Británie) o poválečném uspořádání Německa.

Z dohod totiž vyplývalo, že německá armáda se nesmí účastnit žádných ozbrojených operací v zahraničí. Což platilo jak pro západní Spolkovou republiku Německo, tak pro komunistickou NDR.

I proto Kreml rozhodl o zastavení postupu východoněmeckých divizí, přestože nejvyšší představitelné NDR na čele se stranickým šéfem Walterem Ulbrichtem si toužebně přáli mít podíl na rozdrcení československého reformního procesu.

Ulbricht patřil v měsících, které srpnu předcházely, k nejtvrdším kritikům Alexandra Dubčeka a obviňoval ho, že je příliš smířlivý, až přátelský vůči západnímu Německu.

Tehdy uplynulo jen sedm let od postavení Berlínské zdi a špičky NDR byly citlivé na cokoliv, co zpochybňovalo či ohrožovalo existenci jejich režimu.

Týden před invazí se Ulbricht s Dubčekem setkal v Karlových Varech, ale stanoviska obou politiků se nesblížila. Východoněmecký vůdce tlačil Moskvu k radikálnímu silovému řešení a dokonce obviňoval Brežněva z nerozhodnosti.

NDR nakonec k operaci Dunaj přispěla vysláním několika styčných důstojníků do Československa a zásobovala sovětské jednotky. Z východoněmeckého území také vysílala rozhlasová stanice Vltava, která tlumočila názory okupantů a kolaborantské části vedení KSČ.

Ulbricht sám ale v čele východoněmeckého státu dlouho nevydržel. Po nátlaku z Moskvy byl v roce 1971 odvolán a nahradil jej Erich Honecker. Ulbricht protestoval proti Brežněvově snaze navázat dialog se západním Německem a tamním sociálnědemokratickým premiérem Willym Brandtem.


 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Atlético deklasovalo Eibar a zůstává v čele, Real nedal gól

Fotbalisté Atlética Madrid porazili doma 5:0 poslední Eibar a upevnili si ve 33. kole vedení ve španělské lize. Druhý Real totiž uhrál pouze bezbrankovou remízu na hřišti Getafe a na městského rivala teď ztrácí tři body. Čtvrtá Sevilla vyhrála 2:1 v San Sebastianu a výrazně se přiblížila účasti v příštím ročníku Ligy mistrů. Český brankář Tomáš Vaclík strávil utkání na lavičce vítězného celku.

Atlético rozhodlo o jasném vítězství na přelomu obou poločasů, kdy od 42. do 53. minuty nastřílelo čtyři góly. Dvakrát se trefili Marcos Llorente a Ángel Correa, který přidal i gólovou asistenci.

Svěřenci trenéra Diega Simeoneho zabrali za tři body po dvou utkáních a navýšili náskok na Real, který se gólově neprosadil v malém madridském derby proti Getafe.

"Bílý balet" porazil Getafe ve 13 z posledních 14 vzájemných utkání, tentokrát ale proti oblíbenému soupeři nenavázal na čtyřzápasovou vítěznou sérii v La Lize. Getafe nevyhrálo pošesté v řadě a drží se čtyři body nad sestupovým pásmem.

V souboji dosavadních sousedů v tabulce poslal San Sebastian do vedení v páté minutě Carlos Fernández, Sevilla ale výsledek během tří minut otočila. Ve 22. minutě vyrovnal Fernando a následně využil šťastný odraz míče od tyče k pohodlné gólové dorážce Júsuf En-Nesjrí.

Marocký útočník potvrdil, že se mu proti baskickému týmu daří, v kariéře mu dal šestou branku. Sevilla má na čtvrtém místě náskok 15 bodů na nově pátý Villarreal, který deklasoval 5:1 Levante.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Leicester bude soupeřem Chelsea ve finále Anglického poháru

Fotbalisté Leicesteru porazili v semifinále Anglického poháru ve Wembley 1:0 Southampton. O cennou trofej se ve finále utkají s Chelsea, která v sobotu zdolala stejným výsledkem Manchester City.

Zápas sledovaly přímo v hledišti největšího anglického fotbalového stadionu čtyři tisíce diváků. Právě semifinále FA Cupu sloužilo jako testovací akce pro návrat fanoušků do ochozů.

Southampton v dosavadním průběhu Anglického poháru ještě neinkasoval, hned první soupeřova trefa pro něj ale znamenala konec v soutěži. V 55. minutě utekl po levé straně Jamie Vardy a předložil míč před bránu Kelechimu Iheanachovi, který nadvakrát překonal Frasera Forstera. Nigerijský útočník dal 15. gól v sezoně.

"Lišky" si zahrají finále FA Cupu poprvé od roku 1969 a budou usilovat o první triumf. Všechny čtyři finálové účasti v klubové historii pro ně skončily porážkou.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Hokejisté Jihlavy vyhráli i druhý finálový zápas v Kladně, tentokrát 4:1

Hokejisté Jihlavy vyhráli i druhý zápas finále play off první hokejové ligy na ledě Kladna, tentokrát 4:1. Dukla udělala další krok směrem k postupu mezi elitu především díky dobře zvládnuté první třetině, po níž vedla 2:0. Třemi body za gól a dvě nahrávky se blýskl Matěj Pekr. Série se nyní přesune do Jihlavy, kde se odehrají ve středu a ve čtvrtek další dvě utkání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy