Pasadena (USA) - Marťanské vozítko Opportunity zřejmě našlo definitivní důkaz, že se na povrchu rudé planety kdysi skutečně vyskytovala voda v kapalném skupenství.
Při analýze hornin ze skály Esperance totiž sonda narazila na jílové minerály, které vypovídají o tom, že je dlouhodobě omývala voda.
Pokud se výsledky prvotního měření potvrdí, půjde o dosud nejjasnější důkaz vody na povrchu rudé planety a největší objev, jež Opportunity za devět let trvání mise učinila.
Podobný nález sice není první svého druhu, sonda amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) ale dosud nenašla vzorek s tak vysokým obsahem minerálů.
"Pátrá sice o důkazech o existenci vody na Marsu už od roku 2004, povětšinou ale objevila důkazy o někdejší přítomnosti tekutiny s nízkou PH, tedy spíš o kyselině sírové než o vodě. Jílové minerály ale vznikají až při neutrálních hodnotách PH, takže tady už hovoříme o vodě, jež by se dala pít a která je mnohem příhodnější pro procesy vedoucí ke vzniku života," vysvětlil BBC šéf výzkumu mise Opportunity Steve Squyres.
Mars očima Opportunity:
Přítomnost jílových minerálů je každopádně přímým důkazem toho, že byl Mars před miliony let úplně jiným místem - mnohem teplejším a vlhčím.
NASA hodlá rekonstruovat podmínky pohostinného Marsu
Po nálezu v lokalitě Cape York nyní řízení mise v Pasadeně rozhodlo, že se Opportunity přesune na místo nazývané Solander Point, kde by mohlo najít a analyzovat horniny z větší hloubky.
Cílem není jen vytvoření představy o tom, jak Mars kdysi vypadal. Vědci doufají, že se jim podaří na základě geologického výzkumu prastaré marťanské podmínky znovu nastolit, i když prozatím jen v počítačovém modelu.
"Možná bychom se mohli pokusit zrekonstruovat podmínky, jež tehdy panovaly, včetně řek, jezer, pramenů nebo čehokoliv," prohlásil zástupce šéfa výzkumu Ray Arvidson.
Opportunity stále objevuje, přestože už měla být dávno v důchodu. Když totiž v lednu 2004 na Marsu přistála, doufala NASA, že bude pracovat 90 marťanských dní, sonda už jich ale přes problémy se solárními panely a pamětí brzy překoná 3300. Den na rudé planetě trvá 24 hodin, 39 minut a 35 vteřin.
