Priština - Novým prezidentem kosovský parlament zvolil dosavadního ministra zahraničí a expremiéra Hashima Thaçiho. Novou hlavou nejmladšího evropského státu se bývalý velitel povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) stal navzdory odporu opozice, která mu vyčítá mimo jiné přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině. Opoziční představitelé se dnešní jednání parlamentu pokusili zablokovat pomocí slzného plynu.
Podle agentury AP byly v opozičních lavicích otevřeny celkem tři kanystry se slzným plynem, což donutilo zákonodárce opustit sál a přerušit debatu o zvolení Thaçiho prezidentem. Šest opozičních zákonodárců bylo vyloučeno z jednání kvůli rušení schůze a jednoho z nich odvedla policie. Šlo o poslance, který otevřel jeden z kanystrů.
Opozice bývalému veliteli povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a později premiérovi Thaçimu vyčítá dohodu rozšiřující pravomoci srbské menšiny a také ho obviňuje z korupce a protežování svých příbuzných a blízkých přátel. Thaçi tato obvinění rozhodně odmítá.
O prezidentský post se rovněž uchází Rafet Rama, poslanec z Thaçiho Demokratické strany Kosova (PDK). Thaçi ale věří, že má mezi 120 členy parlamentu dostatečný počet hlasů nutných pro zvolení. Ke zvolení v prvních dvou kolech hlasování by potřeboval 80 hlasů, v případném třetím 61. Pokud podporu nezíská, bude parlament rozpuštěn a do 45 dní se uskuteční nové volby.
Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, které nejmladší stát Evropy neuznává.
Protestují i lidé v ulicích
Vidina zvolení Thaçiho prezidentem vyvolala protesty tisícovek lidí v ulicích kosovské metropole Prištiny.
Část opozice protestuje od loňského září a blokuje přitom práci parlamentu. Chce tím především zabránit tomu, aby vládní většina stvrdila dvě dohody, které podle nich poškozují Kosovo.
Jde především o dohodu uzavřenou loni v srpnu s Bělehradem za zprostředkování Evropské unie v rámci normalizace vztahů Kosova a Srbska. Dohoda poskytuje více práv etnickým Srbům a mnozí kosovští Albánci se obávají, že by poskytnutí určité autonomie Srbům mohlo vést k ohrožení územní celistvosti.
Radikálům se ale také nelíbí ujednání o vymezení společné hranice s Černou Horou, které podle nich Kosovo připraví o jeho území.
