Tajná pouštní operace, jaká neměla obdoby. Agent Mosadu popisuje záchranu tisíců Židů

Jan Hejl Jan Hejl
4. 1. 2021 5:30
Izraelec Gad Šimron cestoval na falešné pasy mnohokrát. Ale až když v roce 1981 sestupoval ze schůdků letadla na přistávací plochu chartúmského letiště, pořádně si uvědomil, do jak nebezpečné akce se pustil. Pokud ho chytí, reálně mu hrozí veřejná poprava v hlavním městě afrického Súdánu.
Gad Šimron v 80. letech v potápěčském resortu pózuje s podobiznou súdánského prezidenta Džafara Nimeiryho.
Gad Šimron v 80. letech v potápěčském resortu pózuje s podobiznou súdánského prezidenta Džafara Nimeiryho. | Foto: Archiv Gada Šimrona.

Súdán platil v 80. letech minulého století za zemi extrémně nepřátelskou vůči Izraelcům - a o to víc k agentům jejich tajné služby Mosad, ke kterým Šimron patřil. "Byl to obrovský arabský stát v Africe, kde není žádná infrastruktura, plný nepřátelských vojáků. Těšil jsem se, ale měl jsem obrovský respekt," vzpomíná Šimron na přísně tajnou a nebezpečnou operaci Mosadu, která v pouštních oblastech Afriky začala přesně před 40 lety.

Její cíl byl zpočátku nedostižný: zachránit a přesunout do Izraele tisíce etiopských Židů, takzvaných Falašů, kteří utekli před válkou do sousedního Súdánu, kde v chatrčích strádali hlady a nemocemi.

"Současné uprchlické tábory v Sýrii nebo Palestině v porovnání s těmi v Súdánu 80. let působí jako Beverly Hills," popisuje Gad Šimron v rozhovoru pro server Aktuálně.cz podmínky, ve kterých etiopští Židé žili.

Gad Šimron na snímku z letošního roku.
Gad Šimron na snímku z letošního roku. | Foto: Archiv Gada Šimrona.

Jenže jak tisíce lidí dostat bezpečně ze Súdánu tak, aby si toho nevšimli všudypřítomní informátoři afrických úřadů? Mosad vymyslel plán, nad kterým Šimron dodnes s úsměvem kroutí hlavou. Izraelská tajná služba našla na súdánském pobřeží Rudého moře patnáct opuštěných plážových bungalovů s kuchyní a jídelnou u nádherné čisté laguny. V roce 1974 resort postavili italští podnikatelé a několik let fungoval, než zůstal na začátku 80. let opuštěný.

Nastal čas jej znovu uvést do provozu. Agenti Mosadu si vybydlený komplex bez příjezdové cesty, vody i elektřiny pronajali od súdánské vlády za 320 tisíc dolarů (což by dnes odpovídalo asi 6,6 milionu korun). Vydávali se za zástupce švýcarské firmy a úřady jim uvěřily, že v zemi pozvednou turistický ruch a podpoří skomírající ekonomiku.

O krytí bylo postaráno, nebezpečná mise mohla začít. Luxusní letovisko po čase lákalo potápěče a rekreanty z celého světa. Ve dne se o ně agenti starali, v noci pracovali na záchraně Falašů.

Jako z bondovky

Gad Šimron, dnes 70letý operativec Mosadu ve výslužbě, spisovatel a novinář, patřil na přelomu 70. a 80. let do elitní jednotky izraelské tajné služby. Sám o sobě říká, že byl potížista, hádal se s nadřízenými a několikrát dostal padáka, ale Mosad mu nakonec dal znovu šanci. "Práce v našem týmu nejvíc připomínala, řekněme, Jamese Bonda. Účastnil jsem se řady operací po světě, o kterých nemůžu mluvit, ale ta v Súdánu byla úplně jiná než všechny ostatní," vysvětluje energický Šimron.

Falešný dovolenkový resort provozovaný Mosadem na mapě Súdánu.
Falešný dovolenkový resort provozovaný Mosadem na mapě Súdánu. | Foto: Aktuálně.cz

V roce 1981 byl na odchodu z Mosadu, ale ozval se mu kolega a kamarád, který misi na záchranu Falašů velel. Hledal někoho se zkušenostmi, kdo umí plynně arabsky. To Šimron splňoval. "Řekl mi: 'Neodcházej, tebe já potřebuju. Perfektně zapadneš do týmu,'" vypráví. Za pár měsíců už mířil na pobřeží Súdánu obnovit provoz "prázdninového letoviska".

Podrobnosti mise s krycím názvem Bratři poprvé odhalila až Šimronova kniha Exodus podle Mosadu z roku 1997, v českém překladu vyšla na podzim. Na motivy operace také vznikl film videotéky Netflix Red Sea Diving Resort v hlavní roli s herci Chrisem Evansem a Benem Kingsleym. 

Jednotka izraelské tajné služby působící na misi v Súdánu byla podle Gada Šimrona složená z veteránů Mosadu, kteří prošli náročným tréninkem. Ten je ale na všechno připravit nemohl. "Byli jsme vhozeni do jámy lvové jako Daniel ve známém biblickém příběhu," připodobňuje Šimron. 

Bývalý súdánský prezident Džafar Nimeiry v roce 1978 na návštěvě Západního Německa.
Bývalý súdánský prezident Džafar Nimeiry v roce 1978 na návštěvě Západního Německa. | Foto: Bunderarchiv/Wikimedia Commons

Súdánu tehdy pevnou rukou vládl prezident Džafar Nimeiry, který se dostal k moci vojenským převratem v roce 1969. A nenávist k Izraeli byla jednou z charakteristik jeho vlády. 

"Autoritářské režimy v Africe často bývají paranoidní a obzvlášť Súdán proslul rozsáhlou sítí tajné policie a krutými praktikami vůči všem oponentům, a to včetně mučení," upozorňuje Vojtěch Šmolík, afrikanista z Univerzity Hradec Králové.

Podle bývalého českého velvyslance v Izraeli a odborníka na Blízký východ Tomáše Pojara hrozil tehdy chyceným izraelským špionům v Súdánu jednoznačně trest smrti. "V tom lepším případě mučení a velmi dlouhé vězení, než by došlo k nějaké dohodě o jejich propuštění nebo k riskantnímu osvobození izraelským komandem," nastiňuje Pojar varianty, které by Šimrona a další čekaly v případě prozrazení. 

Snímek z utajené operace Mosadu v Súdánu.
Snímek z utajené operace Mosadu v Súdánu. | Foto: Archiv Gada Šimrona.

Místní zaměstnanci i prospekt

Gad Šimron strávil první dny v Súdánu v hlavním městě Chartúmu v hotelu Hilton, byl to na dlouhou dobu jeho poslední kontakt s evropskými standardy ubytování. Do opuštěného letoviska na pobřeží Rudého moře dorazil po rozbitých silnicích v rozviklaném náklaďáku. Na první pohled ho uchvátilo, na jak krásné písčité pláži bungalovy leží. Moře bylo čisté a plné korálů, voda ukrývala i obrovský vrak staré lodi. Ráj potápěčů.

Agenti Mosadu se pustili do práce. Během prvního roku zprovoznili naftový generátor na výrobu elektřiny i přístroj na filtrování pitné vody, dovybavili pokoje. Kromě toho najali patnáct místních zaměstnanců včetně komorných, číšníků, řidiče nebo kuchaře. 

Falešná švýcarská firma cestovním kancelářím rozeslala prospekt, který lákal na mimořádné zážitky do Súdánu. Letovisko Arous brzy přivítalo první hosty. Do skladu potápěčského vybavení byl ale přísný zákaz vstupu - ukrýval špionážní vybavení a rádia, díky kterým byli agenti v pravidelném kontaktu s centrálou v Tel Avivu.

Originální prospekt, který lákal turisty do potápěčského resortu.
Originální prospekt, který lákal turisty do potápěčského resortu. | Foto: Archiv Gada Šimrona.

Stovky očí ve tmě

Etiopské Židy v súdánských uprchlických táborech shromažďoval a na dlouhou cestu připravoval člověk Mosadu Ferede Aklum. Sepisoval seznamy, kdo a kdy bude zachráněn. V noci pak na smluvené místo přijelo několik náklaďáků, v jednom z nich byl Gad Šimron. Zdůrazňuje, že na první vyzvednutí "bratrů", jak agenti Falašům říkali, do smrti nezapomene.

"Z resortu jsme jeli stovky kilometrů. Noční poušť, velká zima. Na smluveném místě jsme zapískali a ze tmy vystoupily stovky očí a postupně i celé postavy oblečené v bílém. Mladí, staří, ženy s dětmi… Bylo to jak z filmu," líčí. 

"Bratři" napěchovaní na korbách náklaďáků nesměli promluvit, ženy musely utišit malé děti. V cestě na pobřeží totiž stálo několik překážek - armádní checkpointy. Šimronův kolega z Mosadu vymyslel jednoduchý, ale důmyslný způsob, jak je překonat. Jel jako první a súdánské vojáky zabavil cigaretami a oblíbenými suchary. 

Gad Šimron v 80. letech na pobřeží Rudého moře v Súdánu.
Gad Šimron v 80. letech na pobřeží Rudého moře v Súdánu. | Foto: Archiv Gada Šimrona.

Uprostřed klábosení se stráži zmínil, že zbytek jeho vozidel - náklaďáků - přijede za chvíli. Když se objevily, mávnul a vozy plné etiopských Židů zátarasem bezpečně projely. Na dalším smluveném místě na pobřeží Falašové přeskákali do člunů, které je odvezly do mezinárodních vod k lodi izraelského námořnictva. Ta je doplavila do bezpečí židovského státu.

"Byla to humanitární operace, první akce v dějinách Afriky, kdy běloši odváželi černochy z kontinentu, nezotročovali je, a naopak osvobodili. Po cestě nebyly žádné benzinky, infrastruktura, nic. Všechno bylo improvizované," říká Gad Šimron.

Perné chvíle

V březnu 1982 se tajná operace dostala do krizového okamžiku. Súdánští vojáci pátrající po pašerácích lidí spatřili na pobřeží něco podezřelého. Agenti zrovna při druhé noční akci nakládali "bratry" do člunů. Šimron si dodnes vzpomíná, jak ticho prořízl řev v arabštině a dávky z kalašnikovů. Izraelci však překvapené vojáky, kteří nikdy neviděli šnorchl, přesvědčili, že na moře pomáhají potápěčům z Evropy.

Gad Šimron v náklaďáku.
Gad Šimron v náklaďáku. | Foto: Archiv Gada Šimrona.

Centrála Mosadu poté rozhodla, že námořní operace je příliš nebezpečná a přistoupí se k letecké. Etiopské Židy začalo na opuštěné dráze z druhé světové války, kterou v poušti našel Šimron a jeho tým, vyzvedávat izraelské armádní letadlo. Nízkým přeletem s vypnutými světly přelstilo radary.

Velkým komplikacím se nevyhnul ani Gad Šimron. Když ho centrála, jak říká, "poslala ve špatný čas na špatné místo", zatkli ho súdánští vojáci a odvedli na výslech. S odstupem bezmála 40 let říká, že v něm uspěl jen díky třem věcem: špičkovému výcviku, výbornému krytí a štěstí. Vojákům, kteří mezi sebou arabsky diskutovali, na co se ptát, rozuměl a měl čas se připravit na další výslechovou otázku.

Po dvou hodinách se důstojník Šimrona zeptal, proč vlastně do Afriky přijel. Tehdy si agent vzpomněl na román o Súdánu, který před misí četl.

"Odpověděl jsem, že mě Súdán díky knize nadchl. Voják mi položil otázku, jestli si pamatuju, jak se ten román jmenoval a kdo je jeho autor. Přeříkal jsem mu to, on vykulil oči, zasmál se a řekl: 'To je můj bratranec!' Tím výslech samozřejmě skončil a byl jsem propuštěn. Někdy pomůžou náhody," usmívá se Gad Šimron.

Utajená operace Mosadu v Súdánu.
Utajená operace Mosadu v Súdánu. | Foto: Archiv Gada Šimrona.

Slzy v očích

Navzdory extrémní logistické náročnosti izraelské letectvo podniklo 17 tajných letů do Súdánu, které koordinovali agenti Mosadu z falešného dovolenkového resortu. Na konci roku 1984 zemi postihl hladomor a potřeba evakuace zbývajících "bratrů" byla stále naléhavější. 

Prezident zbídačeného státu Džafar Nimeiry souhlasil výměnou za přísun peněz z USA, že další tisíce Falašů budou moct odletět do Evropy. To vše pod podmínkou utajení, aby si nerozzlobil arabské spojence, které pojilo nepřátelství k Izraeli. Do té doby podle britské stanice BBC súdánský režim o předchozích záchranných akcích na svém území nevěděl.

To ovšem rozporuje arabista a súdánský honorární konzul v Praze Petr Pelikán. Podle něj by v zemi, jako je Súdán, nebylo možné tak rozsáhlou utajenou operaci s využitím falešného potápěčského resortu uskutečnit. "Úřady o tom musely vědět. Je nepředstavitelné, že by si nikdo ničeho nevšiml v zemi, kde jako běloch budíte extrémní pozornost," tvrdí.

"Bratři", Falašové, na snímku z 80. let.
"Bratři", Falašové, na snímku z 80. let. | Foto: Archiv Gada Šimrona.

Bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar zdůrazňuje, že operace na záchranu Falašů byla zcela unikátní. "A to nejen proto, že se dovolenkový resort nacházel na území státu, který byl s Izraelem ve válce," říká.

Tisíce etiopských Židů se po přesunu do Izraele připravovaly na začlenění do společnosti v takzvaných absorpčních centrech. Rok poté, co se Šimron z mise v Súdánu vrátil, se šel podívat, jak se jim daří. "Pamatuju si, jak tam skupinka dětí hrála fotbal. Jedno z nich ke mně přiběhlo, podívalo se mi do očí a řeklo: 'Strejdo, já si tě pamatuju z červeného auta z pouště.' Jsem docela cynik, nostalgií nijak netrpím, ale v ten moment se mi vehnaly slzy do očí," popisuje. 

Gad Šimron se se zachráněnými "bratry" dodnes stýká a zdůrazňuje, že to oni jsou skutečnými hrdiny tajné operace, ne agenti Mosadu. Z falešného resortu odešli poslední Izraelci v roce 1985 poté, co prezidenta Nimeiryho svrhla armáda a bezpečnostní situace začala být kritická. Dodnes je opuštěný.

Falašové

Takzvaní Falašové jsou Židé, kteří žijí nebo jejichž předkové žili na území africké Etiopie. Jejich původ je obestřen nejasnostmi a existuje několik verzí. Podle první teorie jsou Falašové potomci jednoho z hebrejských kmenů, který se ztratil po zničení Šalamounova chrámu v 6. století před naším letopočtem. Další legenda tvrdí, že může jít o potomky Židů, kteří doprovázeli krále Šalamouna a královnu ze Sáby. Podle jiné verze se jedná o potomky hebrejského kmene, který se oddělil během exodu z Egypta.

Falašové až do 20. století žili kompletně izolovaní od židovských komunit v jiných částech světa, přesto si uchovali židovské tradice. Falašům otevřel Izrael jako první premiér Menachem Begin, který vládl mezi lety 1977 a 1983. Při následných náročných operacích v 80. a 90. letech izraelská armáda a tajná služba Mosad ve spolupráci s americkou CIA přemístily desetitisíce členů strádající etiopské židovské komunity do Izraele.

Falašové se v Izraeli potýkají s problémy s integrací do společnosti. Ačkoliv je židovský stát zvyklý začlenit do společnosti obrovské množství židovských přistěhovalců, ti z Etiopie jsou odlišní barvou kůže i původem. "Přicházejí z velmi chudých poměrů. Jejich kulturní a sociální prostředí a zvyklosti jsou vzdálené nejen od izraelského mainstreamu, ale i od většiny jednotlivých skupin jinak velmi pestré izraelské společnosti. Jejich plné začlenění do společnosti bude trvat několik generací," vysvětluje bývalý český velvyslanec v Izraeli a expert na Blízký východ Tomáš Pojar.

 

Právě se děje

Další zprávy