Bouře, která zrodila Chorvatsko. V největší operaci od porážky Hitlera zemřeli i Češi

Martin Novák Martin Novák
4. 8. 2020 6:14
Dopoledne 5. srpna 1995 se čeští příslušníci mírových sil OSN v Chorvatsku na základně střídali ve službě. Jejich stanoviště na frontové linii mezi Chorvaty a Srby v nadmořské výšce 1200 metrů sloužilo k pozorování dramatické situace.
Snímek z roku 1995, který byl pořízen v období průběhu operace Bouře v Chorvatsku.
Snímek z roku 1995, který byl pořízen v období průběhu operace Bouře v Chorvatsku. | Foto: Reuters

Od předchozího rána se do oblastí, které už skoro čtyři roky ovládali srbští separatisté, valila chorvatská armáda. Nasadili do mohutné ofenzivy nazvané operace Bouře přes 100 tisíc vojáků.

Ve chvíli, kdy Petr Valeš přišel na pozorovatelnu, aby vystřídal Luďka Zemana, dopadl mezi dva české vojáky minometný granát. Zeman zemřel na místě, výbušnina mu utrhla obě nohy. Valeše se jeho kolegové pokusili v kritickém stavu dopravit do nemocnice, ale zraněním podlehl ještě ten den.

Mapa znazorňující Republiku Srbská Krajina v Chorvatsku v letech 1991 až 1995. Operace Bouře ukončila její existenci.
Mapa znazorňující Republiku Srbská Krajina v Chorvatsku v letech 1991 až 1995. Operace Bouře ukončila její existenci. | Foto: wikimedia

Mezi stovkami mrtvých Srbů a Chorvatů má tak operace Bouře, trvající čtyři dny, na kontě i dva české životy. Nikdy se neprokázalo, zda granát odpálili útočící chorvatští vojáci, nebo ozbrojené síly separatistické Republiky Srbská Krajina, vytvořené Srby na chorvatském území.

Pro Záhřeb skončila Bouře velkým a jednoznačným vítězstvím. Chorvatská armáda dobyla zpět území o rozloze přes deset tisíc kilometrů čtverečních, tvořící osmnáct procent rozlohy Chorvatska. Srbský odpor byl definitivně zlomen. Bouře, od jejíhož zahájení v úterý uplynulo přesně 25 let, byla největší pozemní vojenskou operací v Evropě od druhé světové války a zároveň ukončila boje v Chorvatsku trvající od roku 1991. 

Pustá, opuštěná krajina

Před rychle postupující chorvatskou armádou srbští obyvatelé prchali v autobusech, automobilech i na traktorech. Dvanáctitisícové město Knin, hlavní centrum Srbů v Chorvatsku, padlo 5. srpna večer. Za další dva dny ofenziva skončila. Severní Dalmácie byla znovu v chorvatských rukou.

Balkanista Ondřej Žíla z Katedry jihoslovanských studií pražské Karlovy univerzity řekl deníku Aktuálně.cz, že tato ofenziva i přes dobu, která od ní uplynula, ovlivňuje vztahy mezi Chorvaty a Srby. 

Chorvatský prezident Franjo Tudjman (v obleku) v dobytém Kninu. Uprostřed generál Ante Gotovina.
Chorvatský prezident Franjo Tudjman (v obleku) v dobytém Kninu. Uprostřed generál Ante Gotovina. | Foto: MORH Ministry of defence Republic of Croatia

"Pro Chorvatsko je operace Bouře zásadní událostí moderních dějin a často se připomíná. Je to zásadní pilíř chorvatské kolektivní paměti. A zároveň je dodnes zvykem některé problémy, které Chorvatsko má, stále svádět na Srby, na Slobodana Miloševiče, na události devadesátých let," vysvětlil Žíla.

Skoro všichni Srbové ale z Chorvatska utekli a dodnes se obě strany hádají o to, kolik srbských civilistů při operaci Bouře zahynulo. Podle chorvatských údajů zhruba dvě stovky, podle srbských více než tisíc. Chorvatský prezident Franjo Tudjman slíbil srbským ozbrojencům amnestii, pokud se vzdají, a civilistům slíbil, že jim nikdo neublíží, pokud zůstanou doma. V atmosféře strachu tomu však málokdo věřil.

Chorvatští vojáci slavící dobytí Kninu.
Chorvatští vojáci slavící dobytí Kninu. | Foto: Reuters

"Příliš Srbů se po válce do Chorvatska nevrátilo. Při sčítání v roce 2011 se ukázalo, že Srbové tvoří něco přes dvě procenta obyvatel, před vypuknutím války v roce 1991 tvořili přes dvanáct procent. I Češi, kteří v současnosti jezdí do Chorvatska na dovolenou a míří k Plitvickým jezerům, vidí následky operace Bouře. Je to pustá, opuštěná krajina," popsal Ondřej Žíla.

Bouře zároveň ukázala, jak moc se Chorvatsko změnilo čtyři roky od začátku války v Jugoslávii. Zreorganizovalo armádu, i přes embargo na dovoz zbraní doplnilo svůj arzenál importem vojenské techniky hlavně ze zemí střední a východní Evropy (včetně České republiky) a využilo také diplomatické podpory, kterou mu poskytovaly Spojené státy a členské země NATO, s výjimkou Řecka, které sympatizovalo otevřeně se Srby.

Chorvatští vojáci slavící dobytí Kninu.
Chorvatští vojáci slavící dobytí Kninu. | Foto: Reuters

Stín války

Ačkoliv OSN zakázala dovoz zbraní do všech zemí bývalé Jugoslávie, pořídilo Chorvatsko v zahraničí před operací Bouře zbraně a munici v hodnotě přes miliardu dolarů. Finančně přispěla k nákupu početná chorvatská exilová a emigrantská komunita v západní Evropě.

Naopak chorvatští Srbové se dostali do nevýhodné pozice, protože Bělehrad jim už nemohl kvůli mezinárodnímu tlaku pomoci a také jednotky bosenských Srbů byly v sousední Bosně v defenzivě. Do průběhu operace Bouře zasáhly jen dělostřeleckou palbou na Dubrovník a několik dalších chorvatských měst. Zatímco operace Bouře válku v Chorvatsku ukončila, boje v sousední Bosně ukončila za půl roku daytonská dohoda.

Fakt, že na vztahy mezi Chorvaty a Srby stín války stále dopadá, nedobrovolně demonstroval před dvěma lety špičkový tenista Novak Djokovič. Ač Srb, napsal na sociálních sítích, že ve finále fotbalového mistrovství světa v roce 2018 bude fandit Chorvatsku proti Francii. Mnoho jeho krajanů to neslo nelibě.

"Jen idioti fandí Chorvatsku. Nestydíš se, Novaku? Tolik Srbů z Krajiny (Republika Srbská Krajina, státní útvar etnických Srbů ležící na území Chorvatska, pozn. red.) Djokoviče podporovalo a on teď podpoří stát, který je vyhnal," uvedl například poslanec parlamentu Vladimir Djukanovič, člen vládnoucí Srbské pokrokové strany.

Video: Novinářka popisuje osudy znásilněných žen při válce v Jugoslávii

Ženy nedostávaly odškodnění a stát je dlouho nepovažoval za válečné oběti, říká chorvatská novinářka a spisovatelka Slavenka Drakulič. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 37 minutami

Součástí politiky jedné Číny je dle ústavních činitelů zájem o ekonomické či kulturní vztahy s Tchaj-wanem, což nepovažují za zásah do styků s Čínou

Cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan nelze pokládat za změnu v politice Česka vůči Číně. Shodli se na tom na dnešní schůzce v Lánech ústavní činitelé.

Zároveň uvedli, že součástí české politiky jedné Číny je i zájem o prohloubení přínosu ekonomických či kulturních vztahů s Tchaj-wanem, což nepovažují za zásah do diplomatických styků s Pekingem. Ústavní činitelé to uvedli ve společném prohlášení. Oproti minulosti se schůzky neúčastnil předseda Senátu, kterého prezident Miloš Zeman na poradu ke koordinaci zahraniční politiky nepozval.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Čeští ústavní činitelé odmítli násilí páchané na běloruských demonstrantech, Petříček navrhl přepočítání hlasů

Ústavní činitelé České republiky odmítli represe a násilí páchané na běloruských demonstrantech, kteří protestují proti výsledku srpnových prezidentských voleb. Po dnešní schůzce nejvyšších českých politiků v Lánech to novinářům řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Prvním krokem by měl být přepočet hlasů srpnových prezidentských voleb v Bělorusku pod mezinárodním dohledem jako cesta k odblokování situace.

Jednání se zúčastnili prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), ministři vnitra, zahraničí a obrany Jan Hamáček, Tomáš Petříček (oba ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Oproti minulosti nebyl pozván předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

"Ústavní činitelé se jasně postavili proti násilí, které je pácháno na běloruské veřejnosti, proti represím, a také potvrdili to, že v prvním kroku by bylo možné přepočítat hlasy pod mezinárodním dohledem jako cestu k odblokování situace, a potřebu politického dialogu," uvedl Petříček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy