Největší invaze v dějinách lidstva. Překvapený Stalin čekal Hitlerův útok později

Martin Novák Martin Novák
22. 6. 2021 5:30
Ve tři hodiny ráno 22. června 1941 přejel poslední sovětský nákladní vlak hranici s hitlerovskou Říší na řece San nedaleko města Přemyšl. Krátce poté němečtí vojáci zaútočili. Přesně před 80 lety začala operace Barbarossa, německá invaze do Sovětského svazu.
Útok wehrmachtu začal 22. června 1941 ráno.
Útok wehrmachtu začal 22. června 1941 ráno. | Foto: wikimiedia/Bundesarchiv

Ve 3:15 ráno německá Luftwaffe bombardovala Brest, Minsk, Kyjev, Sevastopol a další města na západě Sovětského svazu. Údery mířily na šestašedesát letišť, v prvních hodinách Němci zničili na zemi zhruba 800 letadel, ve vzduchu při leteckých soubojích dalších více než 320. Sami v nich přišli o 114 strojů.

Wehrmacht, rozdělený do tří skupin (Skupina armád sever, Skupina armád střed a Skupina armád jih), vrhl do bojů 4,3 milionu mužů. Proti nim stálo 3,2 milionu vojáků Rudé armády. Ta měla nad německou armádou početní převahu v počtu tanků, děl i letadel, ale nebyla připravená.

Ačkoliv sovětská špionáž měla informace, že německý vůdce Adolf Hitler chystá válku, Stalin příliš nevěřil, že by jeho dosavadní spojenec takto riskoval. Berlín a Moskva spolu uzavřely smlouvu v roce 1939. Podle ministrů zahraničí obou zemí, kteří ji podepsali, je známá jako pakt Molotov-Ribbentrop.

Sovětský svaz dodával Německu suroviny, ale Hitlerovi to přestávalo stačit. V červenci 1940 navštívil šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov Berlín a řekl německým politikům, že pro Sovětský svaz jsou prioritou dodávky pro domácí průmysl.

Nacistický vůdce chtěl pokořením Sovětů získat neomezený přístup k ukrajinské půdě, uhlí a dalším nerostným surovinám, například k ropným polím na Kavkaze. Území SSSR plánoval osídlit Němci, mělo se stát takzvaným novým životním prostorem (Lebensraum). "Po zničení Ruska bude Německo nezranitelné," prohlásil Hitler už v lednu 1941.

Po zahájení ofenzivy 22. června 1941 zveřejnil německý diktátor prohlášení tohoto znění: "Němečtí vojáci! Obtěžkáni odpovědností za budoucnost vstupujete do tvrdého boje. Úspěch Evropy, budoucnost Velkoněmecké říše a existence německého národa jsou ve vašich rukou." Ve stejný den před šestou hodinou ráno přijal Molotov v Kremlu německého velvyslance Wernera von Schulenburga. Ten mu předal nótu o vyhlášení války. "Co to je? Vyhlášení války? Čím jsme si to zasloužili?" tázal se udivený šéf sovětské diplomacie.

Stalin válku čekal, ale později

Ani sovětský diktátor Stalin do poslední chvíle nevěřil, že Hitler zaútočí, přestože indicie o tom byly jasné, například v podobě koncentrace vojsk podél hranic. "Válku s Německem předpokládal, ale nikoliv v roce 1941. Namlouval sobě i ostatním, že varování před hrozícím německým útokem na SSSR je dílem britské propagandy, které má Berlín a Moskvu rozdělit navzdory jejich zjevným společným zájmům. Kromě toho se mu nechtělo věřit, že by Němci zaútočili bez zimní výstroje, o které žádné hlášení neměl," píše historik Timothy Snyder v knize Krvavé země - Evropa mezi Hitlerem a Stalinem.

Operace Barbarossa není svým rozsahem srovnatelná s ničím v historii. "Útok Německa na Sovětský svaz je nejrozsáhlejší akcí vojenských dějin. Nelze s ní srovnávat - co se týče početních stavů vojáků, geografického rozsahu válčiště a urputnosti bojových akcí - žádnou jinou vojenskou akci historie," uvádí válečný historik Robert Kirchubel, který se specializuje na druhou světovou válku.

Timothy Snyder shrnuje utrpení a hrůzy, které invaze a válka na východní frontě v letech 1941 až 1944 přinesly. "22. červen 1941 je jedním z nejvýznamnějších dat v dějinách Evropy. Německé přepadení Sovětského svazu znamenalo něco víc než překvapivý útok, odmítnuté spojenectví nebo novou etapu války. Byl to začátek katastrofy, vymykající se veškerému popisu. V bojích mezi wehrmachtem a Rudou armádou přišlo o život víc než milion vojáků. Nemluvě o srovnatelném počtu civilistů, kteří na východní frontě zahynuli buď na útěku, při bombardování, anebo v důsledku válečných operací podlehli hladu či nemocem. Němci také na východě záměrně vyvraždili kolem deseti milionů lidí," napsal Snyder.

Obrat u Stalingradu

Zpočátku dosahovali Němci a jejich spojenci - Finové, Rumuni, Italové, Maďaři a Slováci - úspěchů. 28. června padl Minsk, 10. července Riga, 26. září Kyjev, 16. října Oděsa, 24. října Charkov. Postupně se ale německá ofenziva zadrhávala. Útočníci i přes dlouhou blokádu města nedobyli Leningrad, nevstoupili do Moskvy a bodem obratu ve válce byla porážka u Stalingradu.

"Ruské odolávání německému útoku určily čtyři faktory. Hloubka operativního prostoru, na kterém se vedly boje. Neomezené lidské, technické a surovinové rezervy Sovětského svazu. Obrovský vojenskoprůmyslový potenciál antihitlerovské koalice a také nacistická koloniální politika, jež sovětské obyvatelstvo na dobytých územích stavěla proti okupantům," uvádí ruský historik Andrej Zubov ve svých rozsáhlých Dějinách Ruska 20. století.

Podle Roberta Kirchubela byly německé plány na bleskovou válku a rychlé vítězství nerealistické a neúspěch operace Barbarossa byl nevyhnutelný. "Tvůrci plánu operace Barbarossa bývají v odborné literatuře označováni za osoby se sebevědomím bez hranic či za lidi odmítající zásady elementární logiky. Ovšem vůdcovský princip v Německu opatrná varování nedovoloval, povolen byl jen optimismus. Naprosté ignorování reálného stavu činilo z úkolů naprosto neuskutečnitelných úkoly proveditelné, čemuž mocně pomáhala absolutní víra v technologickou a operační nadřazenost," míní historik.

Slováci na východní frontě

Pozoruhodnou kapitolou je účast vojáků Slovenského státu v operaci Barbarossa. Bratislava tam vyslala takzvanou Rychlou divizi. Zpočátku měla přes 8000 vojáků a přes čtyřicet tanků. Slovenští vojáci se střetli s Rudou armádou na Ukrajině v bitvě u městečka Lypovec 22. července 1941. Později se dostali až k Rostovu na Donu, ale mnoho slovenských vojáků padlo do zajetí Rudé armády na jihovýchodě Ukrajiny v říjnu 1943. Později vznikl na toto téma vtip: "Kolik tanků poslalo Slovensko Hitlerovi proti Rusům? Všechny dva."

U Lypovce stojí dodnes památník padlým Slovákům, jehož odhalení se v roce 1942 zúčastnil slovenský prezident Jozef Tiso. Pomník kupodivu zůstal po válce stát, ačkoliv chátral a nikdo se o něj nestaral. V roce 2010 ve městě narazil bagr při hloubení jámy pro vodovodní potrubí na ostatky vojáků, kteří neměli žádné označení. Na základě nalezených bot ale odborníci zjistili, že šlo o příslušníky slovenské Rychlé divize padlé v roce 1941.

Video: Drogy dělaly z nacistů ve válce roboty

Metamfetamin hrál důležitou roli v bleskových válkách. Při přepadení Polska se zjistilo, že pomáhá vojákům lépe bojovat, říká Norman Ohler. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Schůze sněmovního výboru k řediteli BIS se nejspíš neuskuteční

Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby se v pátek s největší pravděpodobností neuskuteční. Vyplývá to z dopisu předsedy Radka Kotena (SPD) členům výboru. Koten v něm uvedl, že nemá zákonný podklad pro svolání mimořádného jednání.

O svolání výboru požádal v úterý premiér Andrej Babiš (ANO). Koten napsal, že do středečního večera od premiéra neobdržel opakovaně požadované doplnění jeho žádosti. "Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody a usuzují, že po vyjádření v médiích o to nestojí ani pan premiér, ani kolegové, kteří posbírali sedm podpisů před 14 dny," stojí v dopise.

Výbor se může podle sněmovního jednacího řádu mimořádně sejít na žádost sněmovny, na žádost jejího předsedy nebo na žádost nejméně dvou pětin členů výboru.

Zdroj: ČTK
před 1 minutou

Policie hledá několik lidí, kteří zveřejnili transparent rasisticky urážející fotbalistu Glasgow Rangers Kamaru. Podle ní se dopustili trestného činu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 minutami

V Žatci projel rychlík návěst stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy