"Dalo by se to přirovnat k tomu, kdyby na měsíc přestali kouřit úplně všichni lidé v Evropě," cituje hlavního analytika studie Lauriho Myllyvirtu agentura Reuters.
Kromě záchrany životů pomohlo čistší ovzduší zabránit ve výskytu až 6000 nových případů dětského astmatu a 600 předčasných porodů v Evropě, píše se dál v textu. O 1900 méně lidí podle něj muselo navštívit pohotovost.
Výzkumníci se zabývali pravděpodobnými dopady sníženého znečištění na choroby, které špatné ovzduší způsobuje nebo alespoň zhoršuje. Kromě zmíněného astmatu se tak jedná například o rakovinu, nemoci srdce a dýchacího ústrojí nebo cukrovku. Právě tato onemocnění přitom u pacientů s covid-19 zhoršují průběh nové nemoci a vedou ke zvýšenému riziku úmrtí.
"Zatím můžeme říci, že potíže spojené se znečištěním ovzduší a potíže, které zvyšují riziko úmrtí na covid-19, se překrývají," cituje agentura Saru De Matteisovou z Evropské respirační společnosti.
Špatný vzduch přitěžuje u chorob srdce i dýchání
Vědci vytvořili statistický model, ve kterém kombinují data o kvalitě vzduchu, počasí, emisích, populaci a nemocech, vysvětluje britský server The Guardian. K počtu zhruba 11 tisíc zachráněných analytici došli díky počítači, který vykalkuloval několik scénářů v rozmezí 7 tisíc až 20 tisíc zachráněných životů.
Jen v Německu podle studie čistší ovzduší zachránilo od předčasné smrti přes 2000 lidí, ve Velké Británii více než 1750 a v Itálii skoro 1500. Ve 40 procentech případů se přitom jedná o lidi s chorobami srdce, v 17 procentech o bronchitidu a podobná onemocnění a ve 13 procentech o rakovinu nebo mrtvici.
Reuters připomíná, že v Evropské unii a Velké Británii kvůli znečištěnému ovzduší ročně předčasně zemře okolo 400 tisíc lidí.
Studie nicméně nezahrnuje případy smrti na nákazu koronavirem. Tím se zatím ve světě nakazilo okolo tří a čtvrt milionu lidí, zemřelo jich asi 230 tisíc.
Stamiliony lidí omezily cesty ven
Podle helsinského centra byl v posledním měsíci průměrný obyvatel Evropy vystaven o 37 procent nižší hladině oxidu dusičitého než obvykle. Plyn obvykle produkuje silniční doprava. Stamiliony lidí zůstaly kvůli vládním opatřením doma nebo cesty ven omezily.
Celkově doprava, průmysl a topení vyprodukovaly o 12 procent méně nebezpečných částic, známých jako PM2,5, než je běžné. Studie pokrývala 21 evropských zemí.
Podle Myllyvirty analýza klade důraz na "obrovské přínosy pro veřejné zdraví a kvalitu života, kterých by bylo možné dosáhnout rychlým a udržitelným redukováním fosilních paliv". Hlavní analytik také uvedl, že tisíce případů, kterých ubylo díky zlepšení ovzduší, pomohlo částečně uvolnit ruce zdravotníkům bojujícím s pandemií.
"Jsem v tom velmi rozpolcen. Lidé umírají. Opatření, která jsme byli nuceni přijmout, způsobují mnoho ekonomických a jiných potíží, ale jedná se o bezprecedentní experiment snižování spotřeby fosilních paliv," uvedl Myllyvirta.
"Doufám, že to lidi přiměje k myšlence: 'Co kdybychom měli takovou kvalitu ovzduší ne proto, že by všichni byli nuceni sedět doma, ale protože jsme zvládli posun k čisté dopravě a energii?' Musíme doufat, že nám tento virus pomůže na cestě vpřed v boji se změnami klimatu a proti dalším větším výzvám, než aby nás vrátil zpět," cituje ho server The Guardian.
