*Lidskoprávní organizace říkají, že jsou pod neustálým tlakem *Některé útoky jsou velmi sofistikované, jiné lze jednoduše odhalit
Londýn - Ať už pracuje na svém laptopu v hlavní londýnské kanceláři Amnesty International (AI), nebo na cestách vyřizuje telefonáty, podezírá Corinna-Barbara Francisová čínské úřady, že jí odposlouchávají.
Expertka na Čínu říká, že v době kdy Peking podniká největší zátahy na disidenty za posledních více než dvacet let, jsou veškerá její elektronická data "kompromitovaná".
"Každý den zaznamenáváme desítky pokusů. Snaží se na náš systém zaútočit pomocí virů a wormů," popisuje Francisová své každodenní starosti. Podle ní většina útoků přichází přímo z Číny. Dokázat to je ale nesmírně těžké.
Aktivisté už jsou zvyklí
Organizace, jako je Amnesty International, nepovažují tento online nátlak za nic neobvyklého. Terčem se staly mnohem dřív, než elektronickým světem otřásla nedávná vlna hackerských útoků. Novými oběťmi jsou komerční společnosti a mezinárodní organizace: Sony, Lockheed Martin, Citigroup nebo Google.
A které slovo zní v souvislosti s online útoky nejčastěji? Čína.
"Předpokládám, že čtou úplně všechno. Nikdy bych nenechala ve svém laptopu jméno nějakého důležitého kontaktu. Nikdy bych ho neposlala emailem, nebo ho pověděla do telefonu," pokračuje Francisová.
Číně se to vyplatí
Bezpečnostní experti přiznávají, že v současné době může elektronické informace sbírat kterýkoliv sofistikovaný stát. Novodobé možnosti jsou totiž obrovské. Stejné zruční začínají být i nezávislí hackeři.
Poslední ze zasažených institucí byl Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle expertů stál za útokem některý stát.
Proč je v centru podezření zejména Čínu? Tamní režim si hackerů buď nevšímá, nebo je využívá ve svůj prospěch podle jednoduchého pravidla: než aby útočili na nás, lepší když útočí na ostatní.
Ostatní hackeři - například ti ze skupiny Anonymous - bývají spojování se západními protivládními skupinami.
Elektronická palba
Nastává tak doba, kdy komerční firmy budou muset přijmout stejná opatření jako aktivisté z organizací na ochranu lidských práv. Z databází společností se ztrácejí obchodní tajemství i osobní informace zákazníků.
Čína se dlouhodobě snaží kontrolovat disent a internet. Sledování je velmi rozšířené, stránky jako Twitter jsou blokované a představitelé režimu dohlížejí i na další sociální sítě.
Navíc je značně znervóznily události v arabském světě, kde lidové revoluce svrhly autokratické režimy v Tunisku a Egyptě.
Zatýkání je v Číně častější. Za mříže se dostávají i jedinci, kteří poskytují informace lidsko-právním organizacím. Jejich identitu odhalují úřady s největší pravděpodobností právě z odposlouchávaných telefonů a e-mailů.
Stejně jako v Rusku, další zemí, která aktivně potírá on-line disent, jsou i v Číně disidentské stránky pod neustálou "elektronickou palbou".
On-line špiónství ale funguje i na mnohem jednodušší bázi. Využívá nepozornosti lidí.
"Když jsem otevřel svojí e-mailovou schránku, vyskočilo na mne okno. Měl jsem zadat své heslo a následně ho poslat na nějaký email. Šlo o trik. Odesílatel chtěl přístup k mým informacím," popsal běžnou praxi jeden z čínských disidentů, jenž si nepřál zveřejnit své jméno. "Ignoroval jsem to".
