Omluvme se Maďarům, říká Ficův ministr

Eliška Bártová Eliška Bártová
11. 9. 2006 0:00
Bratislava - Nový místopředseda slovenské vlády pro menšiny Dušan Čaplovič v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že je čas omluvit se Maďarům.
Dušan Čaplovič je místopředsedou vládní strany SMER-SD.
Dušan Čaplovič je místopředsedou vládní strany SMER-SD. | Foto: Ludvík Hradilek

Ve slovensko-maďarských vztazích to přitom v poslední době skřípe. Jasným příkladem je třeba nedávné napadení maďarské studentky v Nitře, za kterým stojí slovenští nacionalisté.

Bod mrazu

Hesla jako "Smrt vašim předkům" a "Maďaři, kliďte se na druhou stranu Dunaje" zanechali dva útočníci na halence napadené dívky.

Podobné xenofobní výpady jsou však k vidění také v Maďarsku, kde fotbaloví fanoušci rozvinuli transparenty s nápisy "Ján Slota musí zemřít" nebo "Fuck Slovakia" a v některých maďarských vesnicích byly začerněny jejich slovenské názvy.

Do celé záležitosti se tak vložil i evropský komisař Barroso. "Očekávám od obou premiérů, že zdůrazní nepřijatelnost xenofobie a skutečnost, že všechny projevy rasismu a stupidního šovinismu jsou proti evropským hodnotám," prohlásil.

Infobox
Autor fotografie: Ludvík Hradilek

Infobox

PŘEČTĚTE SI:

  • Slováci zbili Maďarku, Fico má problém
  • Případ zbité Maďarky dál jitří vášně
  • Fico u Barossa? Na stole byl rasismus

Kdo je Dušan Čaplovič?

  • Dušan Čaplovič se narodil v roce 1946 v Bratislavě.
  • Působil ve Slovenské akademii věd, Východoslovenském muzeu a Archeologickém ústavu.
  • Od roku 2002 je poslancem Národní rady za SMER.
  • Letos v červenci se stal místopředsedou vlády pro vědomostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny.
  • Současně je místopředsedou vládní strany SMER-SD.

Aktuálně.cz se ptalo slovenského vicepremiéra Dušana Čaploviče, který má "na starosti" i menšiny na Slovensku.

Za co vy osobně, jako Slovák, byste se Maďarům omluvil?
Především za léta 1945-48, kdy došlo k přesunu asi 40 tisíc Maďarů ze Slovenska. Čekal bych ale zároveň, že se Maďaři omluví za rok 1938, kdy byli z jihu vystěhováváni Slováci. Nejsem zastáncem kolektivní viny, ale jednotlivosti bychom si měli navzájem přiznat a omluvit se za ně.

Jste iniciátorem vzniku slovensko-maďarské deklarace. Jak jsou přípravy daleko?
Ještě nějaký čas to bude trvat. Chci pozvat politiky a historiky k jednomu stolu, ať připraví návrh. Neměli by to dělat pouze politici, na nich bude, aby dostali deklaraci do praxe pomocí zákonů.

Byly události posledních dvou týdnů impulsem ke vzniku deklarace?
Věděl jsem dlouho, že tu latentně tento problém existuje. O deklaraci jsem uvažoval jako historik už dříve a chtěl jsem to téma otevřít. Tyto události to urychlily.

Je pro vás česko-německá deklarace v něčem inspirací?
Je samozřejmě jedním z příkladů.

Co bude vaše deklarace obsahovat?
Chceme v ní mít pár základních tezí. První, že se politici nebudou míchat do historie. Politici využívali dějiny účelově. V deklaraci by mělo být jasně řečeno, že se to dělo, ale že se to uzavírá. Stejně tak by měla být zárukou, že už nebudou žádné reminiscence do minulosti. A samozřejmě bychom se měli navzájem omluvit.

Není poněkud absurdní, že deklaraci připravujete vy, autor knihy Postavme hráz proti SMK (Straně maďarské koalice)?
Ta kniha není proti Maďarům, ale pouze proti politice této strany. Dělali diskriminační kroky proti Slovensku, jejich politika není loajální a záměrně vyhrocují vztahy. Například bývalý místopředseda vlády pro menšiny Pál Csáky dal 99,9 % všech peněz pouze na podporu maďarské menšiny a na ostatní vůbec nemyslel. To chci změnit.

Chudoba - situace je dramatická

Slovensko je ze všech zemí EU nejvíce ohroženo chudobou. Vnímáte to také tak?
Samozřejmě. Vyhlásili jsme boj proti chudobě. Byl jsem v některých osadách a vím, že situace je dramatická.

Co je podle vás příčinou chudoby?
Nízké vzdělání lidí a fakt, že nejsou podmínky pro zaměstnanost. Znám firmy, které Roma nezaměstnají. Svůj podíl také hrají obce. Například v jedné teď nedávno vystěhovali Romy z obce. Myslí si, že tím problém vyřeší. Ale to se mýlí. Chci tam příští týden zajet a vysvětlit starostovi, že takto to dělat nelze.

Slovensko se snaží situaci 40 tisíc nejchudších obyvatel vyřešit už dva roky. Česko teprve zjistilo, kolik lidí ohrožených chudobou má.
Slovensko se snaží situaci 40 tisíc nejchudších obyvatel vyřešit už dva roky. Česko teprve zjistilo, kolik lidí ohrožených chudobou má. | Foto: Ludvík Hradilek

Jaké je podle vás řešení?
Důležitý je fakt, že můžeme nyní získat peníze z Evropského sociálního fondu. Pak je ale nutné dělat komplexní opatření šitá na míru jednotlivých regionů. Obec nemůže vymyslet jenom projekt na zlepšení bydlení ve vyloučených lokalitách, ale musí řešit zároveň i vzdělanost, zaměstnání, dostupnost služeb a podobně.

Jak chcete obce přinutit, aby řešení skutečně hledaly a dělaly komplexní projekty?
Je to otázka předjednání. Chci více jednat s Asociací měst a obcí, vést s nimi dialog. Motivací ale pro ně budou jistě i peníze z ESF.

Čím chcete začít?
Nechám experty vybrat jedno místo, kde se můžeme inspirovat - kde se udělala komplexní opatření a kde se daří situaci řešit. Pak nechám vybrat 3 osady, kde jsou velké problémy, a tam začneme s pilotními projekty. Chci také zavést povinnou předškolní docházku pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí už od 5 let, více romských asistentů a větší normativ na žáka z tohoto prostředí.

Solidarita se vyplatí

Postupovala podle vás minulá vláda špatně?
Řada jejích kroků byla dobrá, jako třeba obědy ve školách za korunu, aktivační práce nebo stipendia za prospěch. Ale ty kroky byly velmi roztříštěné, proto nejsou výsledky tak viditelné. Navíc reforma sociálních dávek dolehla na ty nejchudší a situaci ještě více zkomplikovala.

Čaplovič se letos v červenci stal místopředsedou vlády pro vědomostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny.
Čaplovič se letos v červenci stal místopředsedou vlády pro vědomostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny. | Foto: Ludvík Hradilek

Co tedy chcete změnit?
Hlavně se chci stát koordinátorem. Budu jednat se všemi resorty, kterých se to týká, a budu chtít dělat kroky propojeně. To samé pak budu chtít po samosprávách. Měl by vzniknout trialog stát - kraje - obce.

Proč bychom my, majoritní společnost, měli chtít, aby se do takovýchto opatření dávaly peníze?
Čím méně lidí bude žít na okraji, tím bude celá společnost lépe prosperovat. Solidarita se nám vyplatí. Je daleko lacinější dělat tyto kroky než řešit kriminalitu, problémy s drogami, které jsou důsledkem života na okraji. Pokud bychom to neřešili nyní, můžeme na to jako majoritní společnost doplatit.

 

Právě se děje

Další zprávy