Washington - Americký prezident Barack Obama prodloužil sankce uvalené na Íránskou islámskou republiku o další rok. Podle Obamy představuje Írán i nadále „neobvyklou a mimořádnou" hrozbu národní bezpečnosti USA. V této souvislosti také prodloužil „stav národního ohrožení".
Sankce a stav národního ohrožení trvají v souvislosti s Íránem od roku 1995 a obojí prezidenti USA obnovují každý rok. Americké společnost tak v Íránu nemohou investovat či obchodovat.
Tento způsob nátlaku je však také předmětem kritiky. Trnem v oku je například to, že společnost Boeing nemůže Íránu prodávat ani náhradní díla pro jejich letadla a tím se údajně ocitají v ohrožení životy civilních pasažéřů.
Na Teherán uvalila sankční režim několikrát i Rada bezpečnosti OSN, tyto sankce se však týkají obchodování s artiklem, který by mohl být zneužit při výrobě jaderných zbraní. Jejich součástí je také zařazení některých osob a společností podílejících se na íránském jaderném programu na černou listinu.
Spojené státy se obávají, že se Írán o výrobu nukleární zbraně pokouší, Teherán tvrdí, že je jeho program určen pouze na mírové účely.
Přestože nyní Obamova administrativa vyzývá Írán, aby „rozevřel svou pěst" a chce s islámským režimem navázat bližší vztahy, většina analytiků nepředpokládala, že by Obama sankce neprodloužil. Šlo by totiž o příliš velký ústupek.
Prvním gestem USA je pozvání íránských přestavitelů na konferenci o bezpečnosti v Afghánistánu, která se má podle americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové uskutečnit ještě v březnu.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Hassan Kaškáví nejprve íránským médiím údajně řekl, že Teherán pozvání přijal, v pátek však tyto zprávy popřel.
Obama na začátku března rovněž o rok prodloužil americké sankce vůči Zimbabwe.
