Oksana Zabužko: Evropa nás podvedla... a to už dávno

Jan Gazdík Jan Gazdík
6. 3. 2014 15:43
Ruská okupace Krymu je jen začátek, říká v exkluzivním rozhovoru slavná ukrajinská spisovatelka.
Foto: Reuters

Kyjev/Praha – "Už dávno nejde jen o osud Ukrajiny, ale také samotného Ruska, Evropy i celého světa. Evropská unie s NATO masakru na kyjevském Majdanu i okupaci Krymu až dosud jen přihlížely," říká v exkluzivním rozhovoru pro deník Insider přední ukrajinská spisovatelka Oksana Zabužko.

Oksana Zabužko
Oksana Zabužko | Foto: Aktuálně.cz

Ruský prezident Vladimir Putin si podle ní Západ postupně ochočil. Zabužko ovšem nešetří ani ukrajinskou expremiérku Juliji Tymošenkovou, kterou považuje za "Putina v sukních", a bojí se nejen rozpadu Ukrajiny, ale i samotného Ruska. Vždy když Zabužko vyrukuje s názory a vizemi na vývoj Ukrajiny, tak se politologové s diplomaty chytají za hlavu a ptají se, zda se tahle intelektuálka z Kyjeva náhodou nezbláznila. Zatím se ale vždy ukázalo, že Zabužko přesně odhadla, co a proč se stane.

Insider: Zdá se, že po obsazení Krymu ruskou armádou začíná na Ukrajině gradovat jiná "válka" – informační a propagandistická.

Oksana Zabužko: To se vám nezdá – tak to přesně je. Rusko vede nevybíravou informační válku proti Ukrajině alespoň už deset let – po masakru na Majdanu a okupaci Krymu se ale teď ještě více vyostřila. A Putin ji vede nejen na Ukrajině, ale i na Západě. A Ukrajina? Ta tuhle "válku" prohrává: nemluví sama za sebe a ani to neumí. Naše země se neumí představit.

Proč?

Mohou za to neprofesionální a zkorumpovaní politici, kteří stáli v čele naší země. A lze to však vyjádřit i jinak: Moskva si je platila a platí. A dělala to víc než štědře – nejen na Ukrajině, ale i na Západě. Hloupost a neprofesionalita ukrajinských politiků s tím ale nemá koneckonců co dělat. Oni jsou totiž v nájmu jiného státu – Ruska. Pokud byste na Ukrajinu přijel ještě před krveprolitím na Majdanu – někdy v létě loňského roku – a poslechl si ukrajinskou televizi, asi byste se nestačil divit.

Ukrajinská televize tehdy – až na vzácné výjimky – vysílala jen ruské filmy a seriály. O rozhlase, včetně jeho hudební produkce, ani nemluvě. Vysvětlení je prosté: řídicí posty ukrajinské televize a rozhlasu obsadili postupně Rusové. Je vám snad jasné, o čem tu spolu mluvíme? Řeč je o politickém, informačním a kulturním kolonialismu Ruska na Ukrajině.

Asi je zbytečná otázka, kdo v této válce vítězí?

Vítězí peníze. A vítězí nade všemi a vším. Ale nejsou v tom jen peníze: od prvních dnů protestů a bojů na kyjevském Majdanu byla na Ukrajině spuštěna ve velkém mimořádně intenzivní provokace zvláštních služeb. A kdo si myslíte, že stál v čele speciálních oddílů Berkut? Ruští poradci. Byli jsme svědky permanentní a skryté pomoci Moskvy dožívajícímu Janukovyčovu režimu. Po otevřené okupaci Krymu ale už není třeba nic skrývat.

Mluvíte tu o letitých přípravách Moskvy na okupaci Krymu? Ale je tomu opravdu tak?

Na scénářích rozpadu Ukrajiny se pracuje minimálně deset let. A stejně tak dlouho nás Moskva masíruje mantrou o dělení Ukrajiny na proevropský západ a proruský východ, kde se prý i lidé výrazně odlišují jazykem, jímž hovoří. Jenomže co ukázal Majdan? Sešli se na něm lidé z celé Ukrajiny – odlišující se sice jazykově, kulturně či nábožensky (jak tomu odpovídá i historický vývoj Ukrajiny), ale nedělil je žádný Východ a Západ.

A co Krym?

Krym – to je zvláštní kapitola. Právě on nám připomíná, jak šílené bylo dvacáté století. Jde o jednu z mimořádně temných "komnat" z dob zaniklého Sovětského svazu. Stalin z tohoto poloostrova vysídlil krymské Tatary a začal ho masivně osídlovat rodinami vysloužilých ruských vojáků. Na Krymu tak dnes žije už třetí pokolení těchto etnických Rusů – potomků někdejších vysloužilců. A je jich tam většina. Po rozpadu Sovětského svazu nechtěl s Krymem nikdo dlouho nic dělat. Stal se zvláštní enklávou, do které se začali vracet potomci násilně vysídlených Tatarů, jimž Ukrajina začala vracet ukradený majetek a půdu.

Obyvatelé Krymu mi připomínají potomky vysloužilých římských legionářů, jimiž vládci starověkého Říma osídlovali dobytá území. Jenomže kam by se teď měli Rusové z Krymu přestěhovat? O svou původní vlast dávno přišli, ale poslouchají dál ruskou televizi. Moskva je pro ně hlavním městem Krymu. Zkuste si naladit jakýkoliv kanál ruské televize a budete se muset z protiukrajinské propagandy nejhrubšího zrna posadit. Tohle přece stojí ohromné peníze, někdo musí informační válku – tuto hlavní zbraň Moskvy proti Ukrajině – platit.

Jsme sice velká a početná země, avšak se stále ještě patrnými stopami "sovětskosti".

Ukrajinský národ prožívá v těchto dnech muka. Jsme sice velká a početná země, avšak se slabou a navíc zkorumpovanou vládou, se stále ještě patrnými stopami "sovětskosti". V míru si Ukrajinci ještě nějak poradili. Jakmile se ale naše země ocitla pod hrozbou Moskvy, tak vystrašení lidé na Krymu začínají vzpomínat na zlaté časy Sovětského svazu. Navíc jde o lázeňský poloostrov, kam jezdí na rekreaci hlavně Rusové. Zvláště Moskvané si Krym oblíbili. Proto dnes říkají: Krym je přece náš. A ten Chruščov udělal pěknou hloupost, když ho převedl pod Ukrajinu.

Čím tohle vše může skončit?

Nevím, zda se chápeme. Krymská fáze je pokračováním událostí na Majdanu. Konečným cílem Putina je demontáž ukrajinského státu. A ptát se, čím to může skončit, je velmi optimistická a - bez urážky – možná i naivní otázka Středoevropana. Krym je totiž teprve začátkem. Svaz sovětských socialistických republik se sice rozpadl krátce po pádu železné opony, ale my jsme až dnes svědky jeho reálného biologického konce. Jen málokdo si uvědomuje, že tyhle obrovské civilizační změny mohou vyústit i v rozval samotného Ruska. A strašné je, že o tom hovoříme v roce stého výročí vzplanutí první světové války. Vše, co se na Ukrajině odehrává od loňského října, má význam a je riskantní nejen pro Evropu, ale i celý svět.

Jak může Ukrajině pomoci Evropská unie?

Evropa nás podvedla... a udělala to už dávno.

My toho vlastně po Evropě zas tak moc nechceme. Hlavně ale to, aby respektovala své deset let staré závazky a mezinárodní smlouvy. Když se tehdy Ukrajina dobrovolně zřekla jaderných zbraní, byli jsme ujišťováni, že pokud budeme ohroženi, nenechá nás Evropa na holičkách. Jenomže čeho jsme svědky? Západní politici si mnou rozpačitě upocené zátylky a přemýšlejí, co že vlastně mají po ruské okupaci Krymu dělat. Vysvětlujeme si to tedy tak, že celý systém mezinárodní bezpečnosti je naprosto nefunkční. Evropa nás podvedla... a udělala to už dávno. V plné míře jsme si to uvědomili dvaadvacátého ledna, když snajpři Berkutu zastřelili na Majdanu první demonstranty.

Foto: Reuters

Všichni jsme čekali, jak zareaguje Evropa, že třeba sáhne k sankcím a okamžitě zmrazí konta lidí, kteří mají na rukou krev. Nebylo totiž tajemstvím, že vojenským operacím na Majdanu velel Andrij Kljujev – pravá ruka prezidenta Janukovyče. Ten samý oligarcha Kljujev je přitom obchodně mimořádně čilý v Rakousku. Jak my říkáme: svými kšefty už léta vydatně krmí rakouskou ekonomiku. Střelba do bezbranných lidí sice vyprovokovala Radu Evropy ke schůzce, avšak německá kancléřka Merkelová nám konstatováním, že je "hluboce znepokojena" a nevidí důvod k ekonomickým sankcím, plivla do tváře. Dala tím Janukovyčovi volnou ruku – v podstatě mu řekla, že to Radu Evropy nezajímá a že krveprolití na Majdanu ji až tak neznepokojuje.

Z opakovaného konstatování evropských politiků, že jsou "hluboce znepokojeni, velmi znepokojeni či mimořádně znepokojeni a vyjadřují velkou starostlivost", si Ukrajinci dělají už jen legraci. Přerostlo to dokonce ve folklor černého humoru – jakousi rozsáhlou satirickou kulturu o evropské starostlivosti. Je to však smích přes slzy. Stále dokola se ptáme: chápe v Evropě vůbec někdo, že Ukrajincům jde o život? Evropští politici si ještě před několika týdny třásli s Janukovyčem rukou. Na Ukrajině přitom není tajemstvím, že jde o obyčejného banditu, Putinova sluhu, který – když nebude dělat to, co chce ruský prezident – bude jednoduše rychle vyměněn. Chcete ještě jeden příklad o evropské zapomnětlivosti?

Beze všeho.

Evropa Ukrajinu zklamala, tvrdí Oksana Zabužko.
Evropa Ukrajinu zklamala, tvrdí Oksana Zabužko. | Foto: Reuters

Na bukurešťském summitu NATO byl před šesti lety Ukrajině a Gruzii nabídnut program spolupráce s NATO. A co se stalo? Krátce poté zahájil Putin gruzínské válečné tažení. A všichni víme, jak dopadlo. Už tehdy jsme si na Ukrajině říkali, že dalšími v pořadí jsme my. Předehrou však byla "plynová válka", která vyústila ve skandální smlouvu mezi Putinem a tehdejší ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou. My tomu říkáme válka o kontrolu nad plynovou troubou. Už tehdy si Putin pohrával s Ukrajinou a vymrzlou Evropou jako kočka s myší.

Jak je na Ukrajině vnímána expremiérka Julija Tymošenková, která byla propuštěna z několikaletého vězení?

S údivem sledujeme naivní obdiv Západu k Tymošenkové. Ona teď jen využívá tragické události na Majdanu pro svou kampaň na post prezidentky Ukrajiny. O Tymošenkové bychom mohli hovořit celé hodiny, ale já to vzkážu evropským politikům stručně: jde o Putina v sukních s nemalým napoleonským komplexem. Už jen představa, že by se mohla stát prezidentkou Ukrajiny, je pro nás strašná.

Asi víte, čím Moskva zdůvodňuje okupaci Krymu: rostoucím nacionalismem, fašismem, antisemitismem a banderovstvím.

Rusové se prostě zbláznili.

Já už nevím, jak bych to řekla. Oni se prostě zbláznili. Vy se mě ptáte, čím to všechno skončí? Já ale znovu říkám, že je to teprve začátek. Ještě uslyšíme a uvidíme o ozbrojených skupinách, které se opět – tak jako v Kyjevě – zázračně objeví. Budeme svědky (naplánovaných a cílevědomých) protižidovských pogromů. A tentokrát nepůjde o žádné titušky, nýbrž "ukrajinské a rabující nacionalisty" skandující hesla: sláva Ukrajině. A nemusíte mít velkou fantazii, abyste si dokázal představit, jaké to bude sousto pro ruskou televizi s komentářem: Ukrajinou zmítá fašismus a radikálové, před nimiž je nutné ochránit etnické Rusy.

Už jsme to zažili při teatrálních show strany Svoboda, ale i na Majdanu, kde se navíc tihle šílenci uchylovali ke zvěrstvům na lidech. A vždy se u toho jako zázrakem objevili reportéři ruské televize. Pochopte, že jde o jednu z hlavních zbraní ruské propagandy. Proto tak úporně a stále dokola hovoří o nacionalismu a fašismu na Ukrajině. Jsou to pečlivě připravené scénáře.

Foto: Reuters

Možná to přeženu, ale je nějaký rozdíl mezi chováním Sovětského svazu z dob Leonida Brežněva a Putinovým Ruskem?

Je a velký. V nových technologiích moci. Brežněv proslul novodobými Potěmkinovými vesnicemi. Mezi tím, co říkal, a skutečností byl nebetyčný rozdíl. Putin naopak vyniká jinou metodou. I v Rusku se jí říká "řízená demokracie" při vedení země. A já jen dodávám, že se vším, co k tomu patří.

Proč je ale přesto Putin v Rusku stále tak populární? Ztratili snad Rusové schopnost vidět ho v reálném světle?

Rusko je nemocná země a Rusové jsou nemocným národem. Mám v Rusku mnoho přátel a velmi to trápí i je. Nemůžete přece zůstat zdravým, když jste zavřený v blázinci. Když vás odmalička propagandisticky masírují, takže ztratíte cit pro realitu. Přečtu vám něco z diskuse na ruském serveru. Muž tam popisuje chování své matky, dítěte druhé světové války. Otec jí zahynul na frontě, matka zemřela, takže vyrůstala v dětském domově. A syn se smutkem vypráví o nadšení své čtyřiasedmdesátileté matky po okupaci Krymu: "Sláva Bohu! AlespoňKrym bude teď opět náš." Načež její syn proklíná politiky za to, co udělali s ruským národem a jak ho znetvořili.

Teď mám tak trochu obavy se zeptat, jak jste vnímala olympiádu v Soči?

Snajpři stříleli na ulicích po lidech a my jsme v tu chvíli snad měli jásat při hokeji či lyžování?

Omlouvám se, ale na Majdanu tekla krev, takže jsme měli jiné starosti. Snajpři stříleli na ulicích po lidech a my jsme v tu chvíli snad měli jásat při hokeji či lyžování? A řeknu to rovnou: olympiáda měla být bojkotována, nikoho to ale nenapadlo. A stejně tak nikdo nic neudělal, když armády Varšavské smlouvy okupovaly v čele se Sovětským svazem před šestačtyřiceti lety Československo.

Možná tedy víte, jak nám bylo a vlastně stále ještě je. Osobně si dokonce myslím, že olympiáda Moskvě posloužila k odpoutání pozornosti od protestů na Majdanu. A kdo jen trochu zná historii speciálních služeb Sovětského svazu, tak mi dá za pravdu.

Oksana Zabužko.
Oksana Zabužko. | Foto: Youtube

Co si teď slibujete od nové a přechodné ukrajinské vlády?

Kdo říká, že máme novou vládu?! Ukrajina nemá žádnou novou vládu. S výjimkou Klička jsou to stále titíž lidé, kteří tak či onak kolaborovali se svrženým Janukovyčem. Irituje mě pomyšlení, že evropští politici teď s ohromením objevili, že se jich Putin nebojí, že na Unii jednoduše kašle. Určitě si myslí, že ji má – stejně jako Ukrajinu – v kapse. Co by teď asi Putin řekl, kdyby mu Japonci podle stejného krymského scénáře zabrali Kurilské ostrovy? Proč by to teď nemohli beztrestně udělat? Putin jim dal přece krásný příklad.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Inter nedokázal překonat Miranteho, s AS remizoval 0:0

Fotbalisté Interu Milán remizovali v 15. kole italské ligy s AS Řím 0:0 a v čele tabulky mají dvoubodový náskok před mistrovským Juventusem. Ten nastoupí proti Laziu v sobotu. Inter, soupeř pražské Slavie v Lize mistrů, bodoval v Serii A poosmé za sebou.

Inter měl převahu a řadu šancí, ale pokaždé narazil na brankáře hostů Antonia Miranteho. Šestatřicetiletý gólman v sedmé minutě nedovolil skórovat Romeluovi Lukakuovi, v závěru prvního poločasu Marcelo Brozovič římskou branku přestřelil. Mirante pak na začátku druhé půle zneškodnil i střelu Matíase Vecina, neprosadil se ani Lautaro Martínez.

Před zápasem vyvolal velké pozdvižení deník Corriere dello Sport, který dal na první straně k fotografiím hráčů tmavé pleti Chrise Smallinga z AS a Lukakua titulek "Black Friday". List byl obviněn z rasismu, jeho představitelé nicméně na tomto spojení nic špatného neshledali.

Další zprávy