Předstíral nadšení pro Islámský stát, aby dokumentoval popravy a mučení. Oko Mosulu odkrylo identitu

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 12. 12. 2017 6:12
Jedenatřicetiletý Iráčan Umar Muhammad v minulých třech letech tajně dokumentoval brutalitu teroristů z tzv. Islámského státu v severoiráckém Mosulu. Anonymně ji pak pod pseudonymem Oko Mosulu sdílel skrze Twitter, Facebook a blog do světa. Hrozil mu za to trest smrti. Po odchodu islamistů teď poprvé odkryl svou identitu.
Titulní strana propagandistického časopisu Dabiq, který vydával Islámský stát.
Titulní strana propagandistického časopisu Dabiq, který vydával Islámský stát. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Riskoval svůj život a hrozila mu smrt, i když žádnou zbraň nevzal do ruky.

Bojovníci Islámského státu.
Bojovníci Islámského státu. | Foto: Reuters

Mladý Iráčan Umar Muhammad se týden po pádu severoiráckého Mosulu do rukou teroristické sítě Islámský stát v červnu 2014 rozhodl, že bude žít dvojí život.

Navenek se z něj stal příznivec džihádistů. Nechal si narůst plnovous a nosil kalhoty zkrácené vysoko nad kotníky, což je známka radikálních islamistů. Stejně jako řada dalších lidí navštěvoval veřejné popravy a kázání radikálních kazatelů, byl v kontaktu s bojovníky Islámského státu. 

Uvnitř byl ale jejich odpůrcem a dokumentaristou jejich zločinů. Umar si do paměti svého osobního počítače ukládal veškeré informace, které kolem sebe viděl. 

O pachatelích, o jejich obětech, o všem, co se v Mosulu ovládaném radikály děje. Třeba o popravách mladých mužů, jejichž těla visela v ulicích Mosulu několik dní na sloupech s elektrickým vedením.

Mluvil s lidmi na tržištích, taxikáři, bojovníky IS na jejich kontrolních stanovištích. Téměř v přímém přenosu zaznamenával tragické výpovědi obětí palby Islámského státu.

Stejně tak ničení mosulského Starého Města poté, co ho příslušníci IS opouštěli a za sebou zanechávali spoušť.

Po večerech a nocích zhasínal světlo, zatahoval záclony a některé informace - ty, které nehrozily vyzrazením jeho identity - publikoval na anonymním blogu, stejně jako na twitterovém a facebookovém účtu s pseudonymem Oko Mosulu (Mosul Eye).

V současnosti má na Twitteru 27 tisíc sledujících, na Facebooku jich je dokonce 293 tisíc.

Cenný zdroj z místa

Pro novináře i zpravodajské služby byly tyto účty nesmírně cenným a často jediným zdrojem zpráv z největšího města pod kontrolou teroristů z Islámského státu.

V rozhovoru pro tiskovou agenturu AP minulý týden nakonec Oko Mosulu odhalilo svoji identitu. Byl jím 31letý irácký historik Umar Muhammad.

Přiznal, že v noci trpěl nespavostí a představoval si, co by s ním džihádisté provedli, kdyby ho odhalili. V diskusích na jeho účtech mu vyhrožovali, že zemře smrtí, jakou svět ještě neviděl.

"Vytvořili vraždící stroj. Strašně toužili po krvi, penězích a ženách," popisuje teď Umar jejich chování.

Nikomu v minulých letech neřekl, že doma shromažďuje informace a anonymně je publikuje. Ani sourozencům, ani rodičům. Tvrdí, že chybu udělal jen jednou.

"Můj známý, který pracuje jako taxikář, mi řekl, že při náletu na skladiště zbraní a pozice Islámského státu zemřela řada jeho velitelů. Dal jsem to na internet a po několika minutách mi došlo, co jsem udělal. Informaci mám z jediného zdroje. Podle toho mne mohou snadno najít. Rychle jsem to proto smazal," popisuje Umar dilemata své utajené identity. 

Nápor na nervy byl ale příliš silný. Na konci roku 2015 se proto Umar Muhammad rozhodl Mosul opustit. S disky, na kterých měl vše nahrané.

Zaplatil převaděči a podařilo se mu dostat se do Turecka. Tam přes mobilní aplikace pokračoval ve shromažďování zpráv z iráckého Mosulu. Byl v kontaktu s několika přáteli, jejichž jména nechce nikdy zveřejnit. Při bombardování v říjnu 2016 zahynul v Mosulu jeho starší bratr Ahmad.

Třetí v řadě

Umar Muhammad alias Oko Mosulu není prvním anonymním blogerem nebo tvůrcem, který popisem dramatických událostí v Iráku vyvolal velkou mezinárodní pozornost.

V době americko-britské invaze do Iráku v roce 2003 referoval o dění v Bagdádu na blogu muž s pseudonymem Salman Pax.

Zveřejňoval informace o prvních dnech bombardování. Nadával na režim iráckého prezidenta Saddáma Husajna, ale zároveň byl kritický k americké snaze svrhnout ho a bombardovat hlavní město Bagdád.

O sobě zveřejnil Salman Pax jen tolik, že žil s rodiči svého času v Evropě. Po Saddámově pádu uvedl, že se nechal najmout jako tlumočník jedním anglickojazyčným médiem, a dodal: "Upsal jsem svoji duši ďáblu."

Až za další čtyři roky zveřejnil Pax své skutečné jméno: Salam Abdalmuním. Později žil v Londýně a Bejrútu.

Ani Salman Pax přitom nebyl prvním anonymním svědkem brutalit v Iráku. Ještě dříve - v roce 1989 - vyšla v angličtině kniha iráckého exilového autora nazvaná Republika strachu. Muž v ní s podrobnou znalostí detailů popisoval fungování režimu Saddáma Husajna a jeho jednotlivých bezpečnostních složek.

Psal pod pseudonymem kvůli obavám o život svých příbuzných, kteří v Iráku zůstali. Až po pádu Saddámova režimu se ke knize přihlásil Kanán Makíja, architekt a majitel firmy Makiya Associates, která stavěla budovy a projekty v mnoha zemích Blízkého východu.

Podívejte se na rozhovor DVTV s Jakubem Dostálem, který se snaží bojovat proti předsudkům vůči muslimům a založil iniciativu Flip the Coin.

Kdyby lidi jeli na Blízký východ bez předsudků, našli by tam samá pozitiva, chci destigmatizovat názor společnosti, že všichni Arabové jsou radikálové | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy