Norsko neporušuje Breivikova práva, rozhodl soud. Terorista si stěžoval na "nelidské" vězení

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 3. 2017 14:38
Norsko neporušuje lidská práva při věznění teroristy Anderse Breivika. Rozhodl tak odvolací soud. Tím zvrátil loňský verdikt, který uznal některé Breivikovy stížnosti. Ten si stěžuje na bolesti hlavy a izolaci. Podle něj ho chce Norsko dohnat k sebevraždě. Ve středu to však odvolací soud odmítl - podle něj Breivik není obětí mučení ani nelidského zacházení. Pravicový extremista Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya.
Anders Breivik.
Anders Breivik. | Foto: Reuters

Oslo - Norsko neporušuje při věznění teroristy Anderse Behringa Breivika lidská práva. Uvedl to ve středu norský odvolací soud, který tak zvrátil loňský verdikt, který uznal některé Breivikovy stížnosti a označil jeho držení v izolaci za nelidské a ponižující zacházení.

Breivikův obhájce Öystein Storrvik řekl, že se proti novému rozhodnutí odvolá k norskému nejvyššímu soudu.

"Držení Breivika v izolaci je oprávněné, jelikož hrozí velké nebezpečí, že by mohl použít násilí i v budoucnosti, a také proto, že by ho mohli ostatní vězni napadnout," uvedl odvolací soud v písemném prohlášení.

Pravicový extremista Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.

V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 rokům vězení. To je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit, lze ho ale opakovaně prodlužovat de facto až na doživotí.

Breivik si trest odpykává ve věznici Skien, kde je jediným vězněm křídla s nejvyšší ostrahou.

Dlouhodobá izolace, časté osobní prohlídky

Norský soud dal loni Breivikovi za pravdu, když uvedl, že Norsko při zadržování 38letého atentátníka porušilo některá práva zakotvená v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle verdiktu soudu z loňského dubna byl Breivik bez náležitého opodstatnění vystaven dlouhodobé izolaci a jeho duševnímu zdraví nebyla věnována dostatečná pozornost. Soud tehdy rovněž konstatoval, že časté osobní prohlídky, používání pout a všemožné jiné kontroly představují ponižující zacházení.

Stát se proti tomuto verdiktu odvolal. Při odvolacím procesu v lednu ve věznici Skien právní zástupci norské vlády upozorňovali na to, že odsouzený hlásící se otevřeně k nacismu znamená hrozbu a měl by být nadále držen v izolaci.

Současně poukázali na to, že věznice kompenzuje Breivikovi pobyt v izolaci lepšími vězeňskými podmínkami, než mají jiní vězňové v Norsku.

Prokuratura rovněž předložila lékařské posudky, podle kterých je vězeň v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Breivik naopak tvrdí, že mu izolace způsobuje bolesti hlavy, nespavost, neschopnost se soustředit a činí ho apatickým. Podle něj ho chce norský stát dohnat k sebevraždě.

"Breivik není obětí mučení ani nelidského nebo ponižujícího zacházení," uvedl ve středu odvolací soud v Oslu v písemném prohlášení.

Norský vězeňský systém je zaměřený více na nápravu zadržovaných než trest a většina veřejnosti považuje podmínky Breivikova věznění za velmi lidské. Ve věznici Skien má Breivik k dispozici tři cely - obytnou, pracovní a tréninkovou o celkové ploše 30 metrů čtverečních. Po celý den se může mezi nimi svobodně pohybovat. Má také dostatečný přístup k dennímu světlu.

V celách má mimo jiné psací stůl, televizi s DVD přehrávačem, X-box, elektronický psací stroj či běhací pás.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy