Švagr španělského krále je vinen, potvrdil soud. Dopustil se zpronevěry a daňových podvodů

ČTK ČTK
12. 6. 2018 16:24
Manžel královy sestry Iňaki Urdangarin pravděpodobně skončí ve vězení. Rozsudek ještě bude zkoumat Ústavní soud.
Iňaki Urdangarin před soudem.
Iňaki Urdangarin před soudem. | Foto: Reuters

Madrid - Švagr španělského krále Iňaki Urdangarin zřejmě půjde do vězení a stane se tak prvním členem současné španělské královské rodiny za mřížemi.

Nejvyšší soud totiž zamítl odvolání manžela španělské princezny Cristiny a potvrdil, že se dopustil zpronevěry veřejných fondů a daňových podvodů. Trest mu ale soud o pár měsíců snížil na pět let a deset měsíců, protože se podle něj neprokázala účast na falšování úředních dokumentů.

Podle deníku El País úterní zveřejnění rozsudku neznamená okamžitý nástup Urdangarina do vězení. Královský švagr se ještě může odvolat k Ústavnímu soudu, a zda zůstane do rozhodnutí této soudní instance na svobodě, rozhodne nyní soud ve městě Palma de Mallorca. Právě tento soud loni v únoru Urdangarina odsoudil k šesti letům a třem měsícům odnětí svobody.

Podle španělských médií je ale velmi pravděpodobné, že Urdangarin se vězení už nevyhne. Soud na Baleárách může odložit výkon trestu do rozhodnutí Ústavního soudu, u trestů delších než pět let se to však obvykle nedělá. Urdangarin nyní žije s dětmi a manželkou v Ženevě.

Nejvyšší soud v úterý zveřejnil verdikt v takzvané kauze Nóos, která dostala název podle dnes již neexistující nadace podporující sportovní projekty v Katalánsku.

V jejím čele stáli bývalý vrcholový házenkář Urdangarin a jeho společník Diego Torres, kteří podle soudu inkasovali peníze od regionálních vlád na veřejné zakázky, na něž pak najímali spřízněné firmy. Prokuratura loni uvedla, že celkem bylo přes nadaci Instituto Nóos zpronevěřeno asi šest milionů eur (162 milionů korun).

Nejvyšší soud snížil také trest pro Torrese, který loni dostal osm let a šest měsíců vězení. Nově by si měl odpykat pět let a osm měsíců, protože nejvyšší soud neuznal jeho vinu v případě praní špinavých peněz a falšování dokumentů. Torres i Urdangarin dostali také pokutu.

Proces v kauze Nóos byl historický, neboť v něm byl poprvé od znovuobnovení monarchie v roce 1975 obžalován člen královské rodiny. Obžalobě z účasti na daňových podvodech svého manžela čelila i princezna Cristina, kterou loni soud zprostil viny v trestněprávní obžalobě. Nicméně jí uložil pokutu za její občanskoprávní odpovědnost. Nejvyšší soud jí v úterý pokutu snížil o polovinu na 136 950 eur (asi 3,5 milionu korun).

Královský palác v úterý opět zopakoval, že "absolutně respektuje nezávislou soudní moc", uvedla agentura EFE. Král Felipe VI. kauzu své sestry a jejího švagra osobně ani dříve nekomentoval. Před třemi lety ale princezně Cristině kvůli vyšetřování dekretem odebral titul vévodkyně z Palmy.

Soud také potvrdil trest tři roky a osm měsíců vězení pro bývalého premiéra baleárské regionální vlády a někdejšího ministra životního prostředí španělské vlády Jaume Matase. Odsouzen byl za zpronevěru a falšování dokumentů.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Španělská vláda schválila milosti pro devět odsouzených katalánských politiků

Španělská vláda schválila udělení milostí pro devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si ve vězení odpykávají dlouhé tresty kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 2,5 roku.

O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů. Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Cena bitcoinu spadla pod 30 000 USD, je nejníže od konce ledna

Cena bitcoinu dnes pokračuje v poklesu a spadla až pod 30 000 USD. Je tak nejníže od konce ledna. Od maxima téměř 65 000 USD, kde se ocitla v dubnu, už cena této nejznámější kryptoměny klesla o více než 50 procent. Ukazují to záznamy na specializovaném webu CoinDesk.

Kolem 14:30 SELČ se cena bitcoinu pohybovala kolem 29 670 USD (637 600 Kč). Za posledních 24 hodin tak vykazovala pokles o 9,2 procenta.

V posledních dnech je cena bitcoinu i dalších kryptoměn pod sílícím tlakem úřadů několika zemí, hlavně čínských. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy