Odtajněný telefonát. Reagan se Thatcherové omluvil za invazi

ČTK ČTK
11. 11. 2014 8:08
Bílý dům zveřejnil nahrávku, v níž se americký prezident omlouvá za invazi na Grenadu v roce 1983.
Americký prezident Ronald Reagan.
Americký prezident Ronald Reagan. | Foto: http://www.reaganlibrary.com/

Washington/Londýn - Je nám moc líto, že jsme to drželi v tajnosti, řekl prý americký prezident Ronald Reagan po telefonu britské premiérce Margaret Thatcherové poté, co americké jednotky v roce 1983 obsadily malý karibský stát nedaleko venezuelského pobřeží - Grenadu. Odhalila to nahrávka, kterou podle agentury AP zveřejnil Bílý dům.

Jednalo se o citlivou otázku, protože Grenada je součástí britského Společenství a oficiálně je její hlavou britská královna

Operace Urgent Fury začala 25. října 1983: na ostrově s necelými 100 000 obyvateli a o rozloze menší než Praha se vylodilo na 7000 amerických vojáků a asi tři stovky mužů z šesti okolních karibských zemí (Antiguy, Barbadosu, Dominiky, Svaté Lucie, Svatého Vincenta a Jamajky).

Tyto karibské ostrůvky údajně požádaly USA o zásah v zemi, kde šest dní předtím došlo k vojenskému převratu. Během něho se chopily moci ultralevicové síly, jež zavraždily umírněného premiéra Maurice Bishopa.

Reagan zavolal do Londýna, až když invaze proběhla a britská premiérka si stěžovala. Na pozadí tehdejší studené války řekla, že to může být vnímáno jako vměšování Západu do vnitřních záležitostí nezávislého státu.

Prezident přísné utajení akce zdůvodňoval obavami z vyzrazení operace, ale zároveň ujišťoval, že tyto obavy se netýkaly Britů.

"Železná lady" zprvu v rozhovoru varovala, že invazi pokládá za ošidnou. Avšak nakonec podle AP nejspíš podlehla Reaganovu šarmu, poděkovala mu, že ji zavolal, a zajímala se, jak se daří jeho ženě, první dámě USA Nancy Reaganové. "Srdečně ji ode mne pozdravujte," řekla Thatcherová na závěr telefonátu.

 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Koalice Spolu navrhuje, aby šéf BIS Koudelka dostal státní vyznamenání

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) navrhuje, aby ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka obdržel státní vyznamenání. Chce tím ocenit práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost, informovalo uskupení v tiskové zprávě. Medaile Za zásluhy by byla podle nich adekvátním oceněním i za zvládnutí situace v posledních dnech, kdy vyšly najevo informace o zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Koudelka podle koalice Spolu nynější situaci, která vyústila v diplomatickou krizi mezi ČR a Ruskem, zvládl bravurně, i když byl vystaven "různým tlakům a zájmům ze strany zahraničních i domácích spolupracovníků cizích mocností". "Ředitel BIS Koudelka je člověk, který slouží občanům této země s plným nasazením. Dělá práci, o které se většinou vůbec nedozvíme, ale přesto je pro naši bezpečnost naprosto zásadní," uvedl v tiskové zprávě předseda lidovců Marian Jurečka.

Zeman činnost BIS a Koudelky dlouhodobě kritizuje, šéfa kontrarozvědky pětkrát odmítl jmenovat generálem. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že kabinet opět navrhne Koudelkovo povýšení do hodnosti generála. Vláda o tom bude rozhodovat v pondělí. Rovněž udělování státních vyznamenání patří mezi pravomoci prezidenta.

Aktualizováno před 46 minutami

Inspekce obvinila tři policejní důstojníky z vynášení informací podnikatelům

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila tři policejní důstojníky kvůli rozsáhlému úniku informací. Podle inspekce movitým podnikatelům poskytovali informace o tom, zda jsou tyto osoby, případně jimi ovládané společnosti, prověřované. Kromě tří policejních důstojníků v činné službě byli obviněni i dva bývalí policisté, jeden civilista a jedna firma. Na webu GIBS o tom v pátek informovala její mluvčí Ivana Nguyenová. Dozor nad vyšetřováním případu má Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Podle České televize a Českého rozhlasu případ souvisí s kauzou lobbisty Tomáše Horáčka, který je stíhán za korupci při zadávání nemocničních zakázek.

V případě získání informací o policejním prověřování z neveřejných evidencí mohli podnikatelé ovlivnit trestní řízení ve svůj prospěch nebo dosáhnout zmaření jednotlivých úkonů. "Podnikatelé za poskytování této 'ochrany' zaplatili minimálně jeden milion korun," uvedla Nguyenová.

Dva ze tří obviněných důstojníků slouží v ostravské expozituře Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Třetí u hospodářské kriminální policie na krajském policejním ředitelství Moravskoslezského kraje. Obviněny byly i čtyři další osoby, z toho dva bývalí policisté a jedna právnická osoba. Všichni jsou stíháni na svobodě.

Stíhání proti nim je vedeno kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a nosičům informací, zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a podplacení. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným tři roky až deset let vězení.

Podle zdrojů webu iROZHLAS.cz stíhaní policisté Horáčkovi poskytovali informace z interních databází, informovali ho o připravovaných zásazích a údajně ho vedli jako informátora. Mezi obviněnými jsou podle serveru soukromí detektivové, kteří Horáčkovi zajišťovali například ochranu proti odposlechům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy