Ztrátu nároku na doživotní plat a na státní ochranku například pro exprezidenty odsouzené za úmyslný trestný čin letos v červnu prosadila ve sněmovně vláda premiéra Roberta Fica, kterého Kiska v roce 2014 porazil v přímé volbě hlavy státu. Na konci října pak odvolací soud pravomocně potrestal Kisku podmíněným trestem za neoprávněné daňové odpočty jeho rodinné firmy KTAG ve výši přes 155 tisíc eur (3,9 milionu korun) v souvislosti se zahrnutím nákladů na Kiskovu předvolební kampaň do účetnictví KTAG.
Právě odsouzením exprezidenta a uvedeným zákonem prezidentská kancelář v listopadu zdůvodnila své rozhodnutí zastavit vyplácení platu Kiskovi, který byl hlavou slovenského státu v letech 2014 až 2019. Bývalí slovenští prezidenti mají nárok na rentu ve výši základního platu poslance slovenského parlamentu, v současnosti 4076 eur (přes 102 tisíc korun) měsíčně.
"I student prvního ročníku práv ví, že zastavení platu bývalému prezidentovi na základě nově přijatého zákona je retroaktivní," napsal Kiska na sociální síti.
"Kancelář prezidenta je přesvědčena, že postupovala striktně podle zákona a respektuje právo pana Kisky obrátit se na soud," reagovala prezidentská kancelář.
Kiska, který v minulosti zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem, tvrdil, že mu nejde o peníze, ale o spravedlnost. Uvedl, že jako prezident svůj plat, celkově více než 300 tisíc eur (7,5 milionu korun), rozdal. Poukázal i na další dva neziskové projekty, na které vynaložil 1,6 milionu eur (přes 40 milionů korun).
Slovenské ministerstvo vnitra po odsouzení Kisky zase oznámilo, že mu nebude zajišťovat ochranu. Kiska opakovaně tvrdil, že jeho daňová kauza byla nástrojem Ficovy politické msty.
