Odpůrci imigrace vyplouvají s lodí na Středozemní moře. Běžence chtějí sami vracet do Afriky

Martin Novák Martin Novák
17. 7. 2017 7:01
Nevládní organizace podle nich spolupracují s pašeráky uprchlíků. Protiimigrační hnutí Defend Europe proto samo vypluje na Středozemní moře. Vybralo totiž od lidí dost peněz na vlastní loď. S ní prý nabídne pomoc libyjským pobřežním hlídkám. Chce taky podle svých slov zachránit imigranty v ohrožení života. Převážet je ale bude zpět do severní Afriky, a nikoliv do Evropy.
Skupina migrantů, zachráněných po převrácení člunu nedaleko libyjského Tripolisu.
Skupina migrantů, zachráněných po převrácení člunu nedaleko libyjského Tripolisu. | Foto: Reuters

Paříž - Po Středozemním moři plují lodě neziskových organizací, které zachraňují uprchlíky ze ztroskotaných člunů. Nově k nim přibude ještě jedna loď, a to s dost opačným zaměřením.

Na hladině se objeví i odpůrci imigrace a islámu z krajně pravicového hnutí s názvem Defend Europe.

Se svou lodí chtějí bránit běžencům v plavbě z Afriky do Itálie. Budou tak například i blokovat zmíněná plavidla nevládních organizací.

Defend Europe vybralo od lidí přes tzv. crowdfunding desítky tisíc eur, za které si loď koupilo. K libyjským břehům nyní míří pětadvacetičlenná posádka.

Hnutí je silné především ve Francii nebo Rakousku, ale hlásí se k němu i Britové, Němci nebo Italové. Aktivisty spojuje obava z narůstajícího počtu muslimů v Evropě.

Jste jako pašeráci

Na svých webových stránkách a účtech na sociálních sítích hnutí tvrdí, že libyjským pobřežním hlídkám nabídne pomoc.

Je prý rovněž ochotné zachránit imigranty v ohrožení života. Převážet je ale bude zpět do severní Afriky, a nikoliv do Evropy.

Nevládní organizace, které uprchlíkům na moři pomáhají, považuje Defend Europe za "součást pašerácké sítě obchodující s lidmi".

Už v květnu se několik členů tohoto hnutí pokusilo blokovat loď organizace Lékaři bez hranic, která operuje poblíž italských břehů.

Nevládní organizace ale odmítají nařčení, že pomáhají pašerákům, nebo s nimi dokonce spolupracují.

"Zatím se neobjevil jediný důkaz napojení nevládních organizací na pašeráky lidí, je to propaganda," uvedla například v rozhovoru pro stanici Český rozhlas Plus ředitelka českého Sdružení pro migraci a integraci Magda Faltová.

Itálie volá o pomoc

Po uzavření takzvané balkánské cesty vedoucí přes Turecko a Řecko je Středozemní moře nyní hlavní migrační trasou do Evropy. Od začátku roku připlulo do Itálie přibližně 90 tisíc lidí z Afriky.

Většinou jde o občany subsaharských afrických států, kteří vyplouvají z Libye. Přes dva tisíce lidí letos na cestě přes Středozemní moře utonulo.

Itálie opakovaně žádá další evropské země, aby imigrantům otevřely své přístavy, protože už příval lidí přestává zvládat. Nově se obrátila i přímo na Libyi, aby Afričany, kteří překračují její jižní hranice, zadržovala.

Portugalské letectvo vytáhlo z moře u španělských hranic 34 Maročanů. Migranti do něho naskákali poté, co začal gumový člun u motoru hořet. | Video: Força Aérea Portuguesa
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy