Londýn - Zlatá éra antibiotik skončila.
Bakterie se kdysi zdánlivě zázračným lékům přizpůsobily a donedávna dobře léčitelné infekce znovu představují smrtelné nebezpečí.
A situace je čím dál vážnější.
Pokud se situace nezačne okamžitě řešit, stanou se rezistentní bakterie do roku 2050 celosvětově větším zabijákem, než je v současnosti rakovina.
Vyjádřeno v číslech: ročně zemře 10 milionů lidí a světovou ekonomiku čeká propad o 2,5 až 3 procenta, což představuje zhruba 100 bilionů dolarů.
Podle odborné studie Review of Antimcrobial Reistence, kterou nechal vypracovat britský premiér David Cameron, musí mezinárodní společenství na hrozbu neprodleně zareagovat.
Problém je v tom, že medicína v současné době nemá v rukou účinnou zbraň. S rezistentními bakteriemi si jednoduše neví rady.
Největší hrozbu představují zmutované bakterie tuberkulózy, malárie a Escherichii coli. Odborníci dokonce varují, že jde o vážnější problém než globální oteplování.
Bakterie zabijí každého čtvrtého
Jen v Evropě a Spojených státech zabijí super odolné bakterie každý rok 50 000 lidí. Pokud vše půjde dál tímto tempem, do roku 2050 bude toto číslo desetinásobně vyšší.
V ostatních částech světa je situace ještě horší. "Například v Nigérii budou (podle matematických modelů - pozn. red.) do roku 2050 rezistentní bakterie stát za každým čtvrtým úmrtím a v Indii odolné mikroorganismy zabijí dva miliony lidí ročně," konstatuje hlavní autor zprávy Jim O'Neill.
Nejde totiž jen o primární, ale také o oportunitní infekce, které na lidský organismus útočí v případě oslabení, například při rekonvalescenci po operaci, úrazu, chemoterapii či radioterapii.
Pokud medicína o antibiotika přijde, bude to znamenat, že se vrátí téměř o století zpět.
Autoři zprávy doporučují okamžitě omezit předepisování antibiotik, která jsou často nasazována zbytečně, například při obyčejné viróze, a masivně investovat do vývoje léků nové generace.
"Pokud teď hned něco neuděláme, vrátíme se do temných dob lékařství," bije na poplach britský ministerský předseda Cameron.
