Měli bychom vypovědět Smlouvu o nešíření jaderných zbraní! To požaduje v Teheránu vlivný poslanec Hossein-Ali Haji-Deligani. Otevřeně hovoří i o provedení pokusného jaderného výbuchu. Bylo by to poprvé od září 2017, kdy podzemní jaderný výbuch provedla Severní Korea. Takový krok by odstartoval jaderné závody na Blízkém východě.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) tvoří jeden ze základních pilířů světového systému, který má bránit šíření jaderných zbraní. Vstoupila v platnost v roce 1970 a dnes k ní patří 191 států. Mimo stojí Indie, Pákistán a Izrael (všechny tři tyto země jadernou bombu vlastní) a Jižní Súdán. Severní Korea od smlouvy odstoupila v roce 2003.
Haji-Deligani tvrdí, že zkušenosti z izraelských a amerických útoků ukázaly Íránu, jakou hodnotu by vlastní jaderný arzenál měl. Podle něj by jaderná zbraň představovala odstrašující prostředek, který by protivníky nutil před přímým útokem na Írán mnohem více váhat. Podobné názory nezastává pouze on. Po izraelsko-íránské válce v roce 2025 vyzvalo 71 íránských poslanců vedení země, aby přehodnotilo dosavadní jadernou doktrínu.
Haji-Deligani zároveň ostře kritizuje Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) a obviňuje ji z předávání citlivých informací nepřátelům Íránu. V souvislosti s možným odchodem z NPT prohlásil, že Írán by měl potřebné jaderné testy provést co nejrychleji. Jeho výroky přicházejí jen několik dní poté, co Rada guvernérů MAAE nahlásila íránský jaderný program Radě bezpečnosti OSN kvůli problémům se spoluprací Teheránu s inspektory.
Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán už v roce 2018 otevřeně prohlásil, že pokud Írán vyrobí jadernou bombu, Saúdská Arábie ho bude následovat.
Rijád mezitím svoji výchozí pozici výrazně posílil. Spojené státy a Saúdská Arábie v červenci 2026 podepsaly dlouho připravovanou dohodu o civilní jaderné spolupráci. Ta Saúdům otevírá cestu k výstavbě jaderných elektráren s americkou technologií a umožňuje také domácí obohacování uranu pod mezinárodním dohledem. Přesnou hranici obohacování na 20 procent ale veřejně dostupné znění dohody nepotvrzuje, takže toto číslo zatím nelze považovat za jisté.
Saúdská Arábie navíc už desítky let provozuje vlastní strategické raketové síly. V 80. letech nakoupila v Číně balistické střely DF-3A, které podle konkrétní konfigurace dosahují vzdálenosti přibližně 3000 až 4000 kilometrů. Čína původně tento typ vyvinula jako nosič jaderných zbraní, Saúdové však získali verzi s konvenční hlavicí.
Řada zdrojů zároveň uvádí, že Rijád v roce 2007 tajně získal mnohem modernější čínské střely DF-21 s doletem přibližně 1700 až 2150 kilometrů. Saúdská vláda jejich nákup nikdy veřejně nepotvrdila, odborné zdroje ho však považují za pravděpodobný. Čína vyrábí DF-21 v konvenčních i jaderných variantách, podle zpráv však Spojené státy požadovaly, aby saúdské exempláře nemohly používat jaderné hlavice.
Dalším státem, který by v případě zhroucení regionálního systému nešíření jaderných zbraní mohl své možnosti přehodnotit, je Turecko. Ankara letos představila svou dosud nejvýkonnější balistickou raketu Yıldırımhan. Turecké ministerstvo obrany uvádí dolet kolem 6000 kilometrů, rychlost až Mach 25, tedy přibližně 30 000 kilometrů za hodinu, a nosnost až tři tuny. Takový dolet už raketu řadí na spodní hranici mezikontinentálních balistických střel.
Turecko nemá vlastní jaderný arzenál, parametry rakety ale znamenají, že by z ní teoreticky mohl vzniknout také nosič jaderné hlavice, pokud by Ankara někdy jadernou zbraň vyvinula. Samotná existence této balistické střely proto dává Turecku technologický základ, který by při případných budoucích závodech v jaderném zbrojení získal úplně nový význam.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tečka: Kdo je solí této země. Není to Babiš ani David. A jak moc nám chybí Havel
Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která buď sám natočil, nebo ho zaujala jinde. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ale zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.
Hájila Mandelu, trestala zločiny ve Rwandě. Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička
Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil Nobelův výbor. Někdejší soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) vždy neochvějně hájila principy mezinárodního právního řádu, spravedlnost a lidskou důstojnost, uvedl výbor udělující ocenění.
ŽIVĚ Česko volí. K urnám dorazil Babiš i prezident Pavel
Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.
„Všichni dělají chyby, i prezidenti.“ Pavel se vrátil do Česka a odvolil v Černoučku
Po dohadech, jestli se prezident Petr Pavel vrátí, nebo nevrátí z dovolené v Africe, je jasno. Prezident v pátek krátce před třetí hodinou odpolední odvolil ve svém bydlišti v Černoučku. Podle něj všichni „dělají chyby“. Výtky kritiků kvůli tomu, že by se hlava státu nedostavila k volbám, považuje Pavel částečně za oprávněné, částečně za hysterii.
Maximální ceny pohonných hmot o víkendu a v pondělí vzrostou
Maximální prodejní ceny pohonných hmot o víkendu a v pondělí vzrostou. U nafty se cenový strop proti pátku zvýší o 38 haléřů na 47,67 koruny za litr, u benzinu vzroste o 17 haléřů na 46,48 koruny za litr.