"Odejdi! Svoboda!" demonstrovalo v Minsku sto tisíc lidí proti Lukašenkovi

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 8. 2020 20:07
Více než 100 000 demonstrantů se podle tiskových agentur v centru Minsku domáhalo odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Úřady vyzývaly účastníky k rozchodu a varovaly před užitím síly, pokud neuposlechnou. V okolí byly soustředěny policejní i vojenské jednotky, ale nezasáhly. Protesty se konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších městech.
Demonstrace na náměstí Nezávislosti v Minsku (23. srpna 2020)
Demonstrace na náměstí Nezávislosti v Minsku (23. srpna 2020) | Foto: Reuters

Dav s bílo-červeno-bílými zaplnil náměstí Nezávislosti a přilehlé ulice a sborově skandoval hesla jako "Odejdi!", "Svoboda!" či "Lukašenka do antona" (vozu pro přepravu vězňů a zatčených), vylíčil reportér agentury AFP. Více než 100 000 demonstrantů se v centru hlavního města sešlo druhou neděli za sebou.

"Jestli (Lukašenko) opravdu vyhrál volby, tak proč proti němu tolik lidí vychází protestovat?" prohlásil osmnáctiletý Jauhen. "Lukašenko chce, abychom se rozešli a žili jako dřív. Ale už nikdy nebude jako dřív," řekl osmadvacetiletý Nikita. Lukašenko, který se drží 26 let u moci, se ještě nikdy nestřetl s tak početným a vytrvalým odporem, dodala AFP.

Agentura DPA píše o "bezprecedentní soudržnosti občanů všech tříd v zemi, ovládané v sovětském stylu i třicet let po pádu komunismu". Protesty v Minsku podle ní nejsou ani protiruské, ani proevropské. "Chci, aby tento teror skončil, abychom mohli konečně svobodně žít," řekla dvaapadesátiletá historička Svjatlana. "Tento režim a tento diktátor mají na rukou tolik krve," dodala v slzách.

"Bělorusko se změnilo. Lukašenko dokázal všechny sjednotit, od dělníků po inteligenci," řekl agentuře AP Slava Čirkov, který na demonstraci přišel se ženou a synem a s transparentem "Lukašenko, mléko ti zkyslo!" v narážce na předchozí prezidentovu dráhu šéfa zemědělského družstva.

"Půjdeš do práce pro diktátora? Stávka - to je naše odpověď," prohlásil na demonstraci vůdce stávkového výboru v minské továrně na traktory.

Lukašenko v neprůstřelné vestě a se zbraní

Demonstrace se podle listu Kommersant zúčastnili také členové koordinační rady, kterou vytvořila opozice kvůli hladkému předání moci. Její členka Maryja Kalesnikavová vyzývala lidi, aby se nepřibližovali k válečnému památníku, který střežili vojáci. Mezi demonstranty a vojáky se postavili hudebníci, lidé se nakonec v klidu rozešli.

Během statisícové demonstrace - a některá média odhadovala počet demonstrantů i na dvojnásobek a více - se na sociálních sítích a v médiích objevily záběry, zachycující pětašedesátiletého Lukašenka v neprůstřelné vestě a se zbraní v ruce. Server Tut.by poznamenal, že Lukašenkově kalašnikovu chyběl zásobník.

Protesty propukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala deset procent. Hodně Bělorusů pokládá tento výsledek za zfalšovaný. Opozice, stejně jako Evropská unie, výsledek voleb neuznává. Protesty, které nepotlačily ani brutální policejní zákroky v prvních dnech po volbách, v neděli pokračovaly patnáctým dnem.

Diktátor odvrací pozornost, ukazuje na NATO, Litvu i Polsko

Severoatlantická aliance odmítla, že by se na polské a litevské hranici s Běloruskem shromažďovali vojáci, jak tvrdí běloruský prezident Alexandr Lukašenko, informoval zpravodajský server BBC. Obvinění o chystané revoluci podporované cizími mocnostmi popřel litevský prezident Gitanas Nauséda.

Mluvčí NATO Oana Lungescuová uvedla, že aliance "není hrozbou pro Bělorusko ani pro žádnou jinou zemi" a v regionu žádné vojáky nesoustřeďuje. "Náš postoj je přísně obranný," dodala mluvčí.

Prezident na začátku tohoto týdne při návštěvě jedné z běloruských továren připustil možnost nových voleb - ovšem pod podmínkou přijetí nové ústavy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v neděli oznámil, že Moskva považuje reformu běloruské ústavy za schůdné řešení současné politické krize, píše agentura Reuters. Moskva podle šéfa ruské diplomacie rovněž věří, že se situace v Bělorusku uklidňuje.

Lukašenko v sobotu při návštěvě vojenské posádky v Grodně nedaleko polských hranic varoval před revolucí chystanou cizími mocnostmi a vojáky vyzval, aby se měli na pozoru. Nepřátelská armáda se podle něj připravuje v Polsku a Litvě, což však obě země odmítají.

"(Lukašenkův) režim se ničím nepodloženými tvrzeními o imaginárních vnějších hrozbách snaží odvrátit pozornost od vnitřních problémů Běloruska," reagovala litevská hlava státu.

Jeden ze zástupců polské prezidentské kanceláře Lukašenkova tvrzení nazval "propagandou (běloruského) režimu". "Polsko… nemá nic takového v úmyslu," uvedl představitel.

Živý řetěz v Praze 

Protesty měly odezvu i v Česku. Asi dvě stovky lidí v neděli večer na pražském Karlově mostě vytvořily symbolický lidský řetěz, pomocí kterého chtěli vyjádřit podporu lidských práv a svobodných voleb v Bělorusku. Lidé se sešli okolo 18. hodiny. Většina z nich byla oblečená v bílých a červených oděvech, měli s sebou květiny a také tradiční červeno-bílé běloruské vlajky, které byly státním symbolem mezi lety 1991 a 1995. Na rozdíl od předchozích akcí s sebou neměli transparenty ani neskandovali žádná hesla.

Řada lidí, která kolem řetězu procházela, vyjadřovala Bělorusku také podporu. Akce oficiálně skončila zhruba po půl hodině, někteří z účastníků na závěr zazpívali běloruskou a také českou hymnu. Někteří lidé ale v živém řetězu setrvali i po skončení akce.

Akci pořádala iniciativa Bělorusové v České republice. Podle organizátorů odkazuje na události z 23. srpna 1989, kdy čtvrtina obyvatel pobaltských států vytvořila živý řetěz s délkou 670 kilometrů a spojila tak hlavní města Tallinn, Rigu a Vilnius. Cílem tehdejšího protestu bylo dokázat, že Estonsko, Litva a Lotyšsko se touží zbavit sovětské okupace a obnovit svou nezávislost.

Podobné akce jako v Praze se podle organizátorů konaly také v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Gruzii, Moldávii a dalších zemích. Z litevského hlavního města Vilniusu k přibližně 30 kilometrům vzdáleným hranicím s Běloruskem utvořilo řetěz asi 50 000 lidí, zapojil se do něj i litevský prezident Gitanas Nauséda a jeho předchůdkyně Dalia Grybauskaitéová. V Rize na akci na podporu Bělorusů přišlo podle ruské redakce BBC asi 400 lidí včetně lotyšského prezidenta Egilse Levitse.

Svědectví z Minsku: Policie loví lidi na ulici, není kam dávat zadržené, říká Vlach

Vycházet do ulic Minsku není bezpečné. Policie si vytáhne z davu, koho chce, proto se nedoporučuje chodit o samotě, líčí z Běloruska novinář. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy