reklama
 
 

Brexit by byl pro Visegrád rána. Kdo by pak brzdil dominanci Paříže a Berlína?

23. 6. 2016 18:36
Odchod Británie z EU by pro země střední Evropy znamenal ztrátu důležitého partnera a spojence. Londýn byl vždy vnímán jako protiváha francouzsko-německého tandemu, jenž prosazuje hlubší integraci. Pokud by Británie z Unie skutečně odešla, bude v zájmu středoevropských zemí, aby zůstala i nadále na kontinentu velmi aktivní, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytička prestižního britského think-tanku Centre for European Reform Agata Gostynska-Jakubowska. Do Prahy přijela na Prague European Summit.

Jak důležitá je Velká Británie pro země střední Evropy?

Kdyby Británie opustila EU, ztratily by důležitého partnera a spojence. Současná polská vláda považuje Británii a její vládu za jednoho z hlavních partnerů v Unii.

Je důležité si uvědomit, že ve Varšavě, ale také v jiných zemích, jako například v Maďarsku, není velká vůle k další politické integraci, stejně jako v Británii. Středoevropské země se také - jako Británie - chtějí soustředit na prohlubování jednotného evropského trhu.

Platí to i naopak. Británie velmi podporovala rozšíření EU o státy střední Evropy v roce 2004 právě proto, že doufala, že ji podpoří v prosazování další liberalizace jednotného trhu a v odmítání přenosu dalších pravomocí do Bruselu. Což nyní jednání Varšavy a Budapešti potvrzuje.

Co by odchod Británie znamenal pro rovnováhu moci v EU?

Myslím, že se země střední Evropy obávají, že pokud by Británie EU opustila, vedlo by to k posílení moci větších států. Británie byla totiž vždy vnímána jako protiváha francouzsko-německého tandemu prosazujícího hlubší integraci. To je ale nyní zpochybňováno. Británie totiž není v těch oblastech, ve kterých například Německo tlačí na větší spolupráci, vůbec aktivní. Británie není členem Schengenu ani eurozóny. I přesto je ale Británie stále jako určitá protiváha těchto dvou států vnímaná.

Myslíte, že se vliv zemí visegrádské čtyřky zmenší, pokud Británie odejde?

Ani státy visegrádské čtyřky nedokážou své politiky koordinovat ve všech oblastech. Jak už jsem říkala, budou se určitě obávat posílení velkých států. Ani nyní ale téměř vůbec nevidíme, že by se o politických záležitostech v Radě EU hlasovalo a některý stát by byl na sílu přehlasován, vždy je snaha najít kompromis vyhovující všem. Důležitější bude podle mě to, jestli bude mít Brexit dominový efekt. Euroskeptické strany jsou nyní všude v Evropě na vzestupu. A to je velký problém a výzva pro všechny členské státy, včetně Visegrádu.

Mohou středoevropské země ještě něco udělat, aby Británie z Unie nevystoupila?

Bohužel toho není moc. Britové dali najevo, že intervence cizích politiků nejsou tamním publikem příliš dobře přijímány, a proto nejsou vítané. Takže jim nyní nezbývá než doufat, že se Britové rozhodnou správně.

Jaká by měla být reakce těchto zemí, pokud se Britové rozhodnou pro odchod z EU?

To bude důležitá chvíle, ve které by měly být tyto země aktivní. Bude se jednat o podmínkách odchodu a zároveň se bude formovat, jakou roli bude Británie v budoucnu v evropské politice hrát. Myslím, že například Polsko bude ochotné udělat hodně pro to, aby Británie získala dobrou dohodu. Poláci budou předpokládat, že čím blíže EU Británie zůstane, tím lépe jim dokáže pomáhat šířit jejich vizi. Polsko má ale také velký zájem na tom, aby udrželo Británii na jednotném trhu - Británie je druhý největší importér polského zboží.

To však přináší několik problémů. Aby mohla Británie zůstat členem jednotného trhu, například podle vzoru Norska, bude muset přispívat do evropského rozpočtu a řídit se pravidly jednotného trhu, včetně volného pohybu osob. To jsou dvě věci, které Británii na členství velmi vadí. Na druhou stranu mají středoevropské země velký zájem na tom, aby obě tyto funkce Británie plnila i nadále, protože z nich významně těží. Kdyby Británie odešla, musely by se příspěvky do rozpočtu přepočítat a neočekávám, že současní čistí plátci by si chtěli rozdělit příspěvek Británie pouze mezi sebe.

Je v Unii nějaká země, která by mohla pro středoevropské země britského partnera nahradit?

To je velmi záludná otázka. Protože v EU se vytvářejí koalice kolem konkrétních politických témat. Takže pokud jde o prohlubování jednotného trhu, jsou partnery Británie Nizozemci, Dánové či ostatní skandinávské země. V otázce rozpočtu se ale visegrádská čtyřka zase neshodne ani s Británií.

Když se zeptám naopak: Co by měly země střední Evropy dělat, pokud se Británie rozhodne zůstat. Tlačit na větší angažovanost Británie v Unii?

Myslím, že i pokud Británie zůstane v EU, nebude tam evropská otázka vyřešena úplně. Euroskeptické síly uvnitř Konzervativní strany budou stále hodně silné. Velmi bude záležet na Davidu Cameronovi, který dříve řekl, že už nebude příště kandidovat na britského premiéra. Ten by se měl snažit Británii v Unii znovu plně zapojit. Otázkou je, jestli mohou být státy visegrádské čtyřky v tomto procesu jakkoliv nápomocné.

Myslím, že bude spíše záležet na tom, co bude chtít Británie. Je jasné, že to nejsou jen státy našeho regionu, které chtějí, aby byla Británie aktivnější v určitých politických oblastech – zahraniční politice, energetice, jednotném trhu. V čem mohou země střední Evropy Británii přijít vhod, je určitá vize flexibilní Evropy (vícerychlostní Unie).

autor: Silvie Housková | 23. 6. 2016 18:36

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama