reklama
 
 

Varovná zpráva: Za 40 let ubylo zvířat o víc než polovinu

30. 9. 2014 12:56
Lidstvo navíc těží více dřeva, čerpá více vody a vypouští do vzduchu více emisí, než může příroda dlouhodobě produkovat či absorbovat. Česko je nejhorší z Visegrádu.

Ženeva - Světové populace, savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb poklesly za poslední čtyři desetiletí o více než polovinu jedinců.

Jejich úbytek je navíc výrazně rychlejší, než se doposud soudilo. Vyplývá to ze zprávy Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).

Krom toho lidstvo těží více dřeva, čerpá více vody a vypouští do vzduchu více emisí, než může příroda dlouhodobě produkovat či absorbovat.  

Kdyby příští týden zemřela polovina zvířat v londýnské zoo, psalo by se o tom na prvních stranách novin. Ale přesně tohle je to, k čemu dochází ve volné přírodě.

"Ztratili jsme více než polovinu zvířecí populace, a jelikož víme, že za to může naše nenasytnost, musíme hned začít konat," burcuje vědecký ředitel WWF Mike Barratt.

"Kdyby příští týden v londýnské zoo zemřela polovina zvířat, psalo by se o tom na prvních stranách novin. Ale přesně tohle je to, k čemu dochází ve volné přírodě. Ty škody nejsou nevyhnutelné, jsou důsledkem toho, jak jsme se rozhodli žít," přidává se podle serveru britského deníku The Guardian šéf londýnské zoologické společnosti Ken Norris.

Zdecimované sladkovodní druhy

Zpráva nazvaná Living Planet Report vychází z porovnávání počtu zvířat v populacích celkem 3038 druhů obratlovců. Mezi lety 1970 a 2010 jich ubylo 52 procent, na čemž se u jednotlivých druhů různě velkou měrou podíleli lidé.

To je značně odlišný údaj než v dosud poslední podobné zprávě vydané před dvěma lety, která hovořila o 28procentním poklesu. Podle WWF se předchozí zpráva více spoléhala na dobře dostupná data z Evropy a Severní Ameriky. Největší pokles je přitom podle nové zprávy v tropických oblastech, především v Latinské Americe.

Úbytek nejsilněji zasáhl sladkovodní druhy, mezi nimiž bylo o 76 procent jedinců méně. Mořské a pevninské ztratily shodně 39 procent. Zásadními příčinami oslabování jednotlivých populací jsou ztráta jejich přirozeného životního prostředí, lov a rybolov, jakož i klimatické změny.

Nejhorší je Kuvajt, Česko černou ovcí V4

Míra úbytku zvířecí populace byla vypočítána na základě analýzy početního úbytku 10 tisíc různých populací suchozemských zvířat, ryb a ptáků. Celkem vědci sledovali vývoj u 3 000 druhů.

Takzvaná ekologická stopa neboli součet všech spotřebovaných přírodních zdrojů a vypuštěných škodlivin se přitom v jednotlivých zemích světa velmi liší.

Kdyby například zanechávali všichni lidé stejnou ekologickou stopu jako Katařani, potřebovali bychom 4,8 planety Země. Američané mají tento údaj roven 3,9, zatímco řada rozvíjejících se zemí včetně Indie či Indonésie by se vešla do možností jediné planety.

Pokud jde o ekologickou stopu, je Česko podle WWF na 19. nejhorším místě. Přírodu tuzemsko zatěžuje nejvíce ze zemí Visegrádské čtyřky. Polsko je na 37. místě, Slovensko na 45. a Maďarsko na 58. místě.  

autoři: ČTK, Petr Jemelka | 30. 9. 2014 12:56

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama