Češi AstraZenecu moc nechtějí, dejme ji Bhútánu a Nepálu, žádají umělci a horolezci

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
11. 6. 2021 19:36
Skupina českých horolezců, spisovatelů a humanitárních pracovníků, kteří mají blízký vztah k Himálaji, vyzvala ve společném dopise českou vládu, aby do Nepálu a Bhútánu poslala očkovací vakcínu proti koronaviru. Podle nich má Česko očkovacích látek přebytek a o vakcínu AstraZeneca, kterou země potřebují na druhou dávku, tu stejně není příliš velký zájem.
Taktsang, Bhútán
Taktsang, Bhútán | Foto: Shutterstock

"Nepál a Bhútán jsou postiženy nepříznivým vývojem pandemie v regionu a v současnosti potřebují statisíce dávek této vakcíny k dokončení očkování druhými dávkami. První dávky těmto zemím původně dodala Indie, která však, kvůli vlastní kritické epidemické situaci, není momentálně schopna další vakcíny vyvážet," stojí ve výzvě.

Iniciátorem dopisu je fotograf a publicista Michal Thoma, který do Himálaje jezdí přes 20 let. "V médiích se začaly objevovat zprávy, že AstraZenecu lidé nechtějí a neví se, co s dodávkami bude. A já jsem si uvědomil, že je prostor udělat něco dobrého. Aby se rozhodlo dřív, než se vakcíny přiblíží své expiraci, co s tím přebytkem uděláme. Nepál a Bhútán jsou mi země blízké, které ty vakcíny nutně potřebují," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz Thoma.

Postupně pak začal oslovovat i další lidi, kteří mají k regionu vřelý vztah. Mezi signatáři je tak například spisovatelka Tereza Boučková, herečka Iva Janžurová, šéf Člověka v tísni Šimon Pánek, biatlonistka Veronika Vítková, horolezec Jan Trávníček, jednatel CK Adventura Jaroslav Lhota nebo bývalá honorární konzulka ČR v Nepálu Zdeňka Karky.

Podle autorů výzvy by Česko mělo vakcíny AstraZeneca používat už pouze pro druhou dávku očkování a zbytek z více než milionu dávek poskytnout buď jako humanitární pomoc, nebo je nabídnout Nepálu a Bhútánu k zakoupení.

Výzvu teď projednává ministerstvo zdravotnictví, které podobnou pomoc v případě očkování řeší.

Konec štěstí

Bhútánu se povedlo naočkovat 80 procent své populace první dávkou očkování AstraZeneca během necelých dvou týdnů. Podle rady tamních budhistických mnichů království čekalo na příznivé datum a jako první naočkovali ženu narozenou v roce Opice.

Rozšířením nové mutace se ale situace zhoršila. Sousední Indie, která je jednou z mála zemí, se kterou Bhútán udržuje intenzivní diplomatické vztahy, se totiž potýká s vůbec nejhorší vlnou pandemie. Nemůže tak už Bhútánu druhou dávku látky poskytnout.

Nová mutace se navíc přes hranice začala šířit i do Bhútánu a Nepálu. "Hranice mezi Bhútánem a Indií je velmi snadno prostupná, ti lidé, co žijí na hranicích, jsou na pohybu přes hranice závislí. Teoreticky by to nemělo být možné, ale je jasné, že lidé přes hranici chodí na pastvu dobytka nebo něco nakoupit nebo prodat," vysvětluje na základě svých zkušeností situaci Thoma.

I proto se teď právě v hraničních oblastech začal covid-19 po mnoha měsících znovu šířit. V zemi s necelým milionem obyvatel teď průměrně onemocní okolo 20 lidí týdně. Od začátku pandemie se v zemi s přísnými opatřeními nakazilo skoro 1800 lidí.

Podobná je situace i v Nepálu, který část vakcín dostal darem, ale více než milion dávek si i v březnu objednal. Když se ale Indie začala potýkat s obrovským množstvím nových případů, jakýkoliv export vakcín zastavila.

Obě himálajské země tak teď hledají, kde druhé dávky očkování sehnat. Pomalu už se totiž blíží doba, kdy by se lidé měli přeočkovat, aby tak první dávka nepřišla vniveč.

Video: V Nepálu prudce rostou počty nakažených covidem. Nemocnicím chybí lůžka i kyslík

V Nepálu prudce rostou počty nakažených covidem-19. Nemocnicím chybí lůžka i kyslík pro pacienty. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy