Reklama
Reklama

Jako „ruský velitel“ hravě vyšachoval NATO. Německý expert odhalil šokující mezery

Jaroslav Synčák
Jaroslav Synčák
Jaroslav Synčák

V analýze pro prestižní časopis Foreign Policy popsal výzkumník Franz-Stefan Gady z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mrazivý scénář válečné hry, ve které jako velitel ruských sil dokázal paralyzovat Severoatlantickou alianci. Simulace provedená na vojenské akademii Bundeswehru v Hamburku odhalila kritické slabiny v evropské obraně i na úrovni politického rozhodování.

Russia marks Victory Day with military parade in Moscow
Ruští vojáci, kteří se podíleli na vojenské operaci v Ukrajině, pochodují v kolonách během vojenské přehlídky u příležitosti Dne vítězství, který připomíná 81. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, na Rudém náměstí v centru Moskvy v Rusku, 9. května 2026.Foto: Reuters – Dmitry Astakhov
Reklama

Podle Gadyho vstoupí Evropa po skončení bojů na Ukrajině do svého nejnebezpečnějšího období. Ruská armáda bude v té době disponovat minimálně pětiletými zkušenostmi z moderního válčení, zatímco evropské vojenské kapacity mohou být na svém relativním minimu.

V rámci prosincové simulace, která se odehrávala ve fiktivním roce 2026, dostal Gady za úkol v roli náčelníka ruského generálního štábu vyvolat krizi na východním křídle NATO.

Strategie rychlosti a izolace

Gadyho vítězná strategie se opírala o tři klíčové faktory: rychlost, vytvoření hotové věci (fait accompli, označuje situaci nebo rozhodnutí, které již bylo uskutečněno a nelze jej snadno změnit či zvrátit - pozn. red.) a odstrašení jadernou eskalací. Cílem „Rudého týmu“ bylo bleskově obsadit část litevského území a odříznout pobaltské státy od zbytku NATO dříve, než aliance stihne zareagovat.

Plán počítal s koordinovaným útokem z Kaliningradu a Běloruska, který by se během 24 hodin spojil u litevského města Marijampole. Tím by došlo k faktickému uzavření Suvalského průsmyku. K udržení tohoto koridoru Gady využil moderní ruské poznatky z Ukrajiny – masivní nasazení dronů integrovaných s dělostřelectvem a robustní protivzdušnou obranu, čímž vytvořil „zónu smrti“, která znemožňovala jakýkoliv protiútok NATO.

Reklama
Reklama

O takzvané válečné hře jsme už psali na začátku roku, náčelník ruského generálního štábu, tedy citovaný Franz-Stefan Gady, se ale v analýze pro Foreign Policy rozpovídal až v polovině května.

Suvalský koridor je území na hranici Polska, Litvy, ruské Kaliningradské oblasti a Běloruska.
Suvalský koridor je území na hranici Polska, Litvy, ruské Kaliningradské oblasti a Běloruska.Foto: Aktuálně.cz – Štefan Novák

Politická paralýza Evropy

Nejzávažnějším zjištěním válečné hry nebyla vojenská převaha, ale politická nerozhodnost. Gady uvádí, že jeho hlavním cílem bylo „zničit důvěryhodnost NATO a udržet Američany mimo konflikt“. Sázel na to, že evropští lídři nebudou ochotni riskovat přímou, potenciálně jadernou válku s Ruskem kvůli jednomu pobaltskému státu.

V simulaci tento předpoklad vyšel. Německý „Modrý tým“, představující vládu v Berlíně, byl útokem natolik ohromen a paralyzován, že neudělal vůbec nic. Gady zdůrazňuje, že dokud se Rusku dařilo držet USA mimo hru prvních 48 hodin, riziko okamžité evropské reakce bylo minimální. Evropské letectvo v roce 2026 by totiž bez americké podpory postrádalo kapacity k proražení ruské protivzdušné obrany.

Spotlight News - Martin Sklenár. | Video: Tým Spotlight

Politickou paralýzu jako problém v nedávném rozhovoru pro pořad Spotlight News popisoval i bývalý slovenský ministr obrany a výzkumník nevládní organizace GLOBSEC Martin Sklenár. Ten ve zprávě srovnával, jak se různé země dokáží vypořádat s náhlým problémem.

Reklama
Reklama

„Klíčovým rozdílem je existence otevřené diskuse o tom, jak reálné hrozby jsou a co musí stát udělat pro ochranu obyvatelstva, ekonomiky a životního stylu. V zemích jako Finsko, Estonsko či Polsko politici o těchto věcech mluví upřímně, díky čemuž obyvatelstvo lépe akceptuje i těžká rozhodnutí, jako jsou vysoké výdaje na obranu nebo znovuzavedení vojenské služby,“ řekl Sklenár.

Lidé tam podle něj rozumí tomu, že to není volba jejich vlád, ale důsledek zhoršené situace, a bez těchto kroků by byla ohrožena jejich bezpečnost i prosperita.

Varování pro budoucnost

Válečná hra končila dříve, než NATO stihlo podniknout jakýkoliv protiúder. Gady ve svém článku pro Foreign Policy varuje, že Rusko dnes k odříznutí Pobaltí nepotřebuje fyzicky kontrolovat terén; díky pokroku v dynamickém cílení a dálkovém minování mu stačí „kontrola palbou“.

Závěrem autor upozorňuje, že pro Vladimira Putina zůstává armáda jediným nástrojem k prosazení vlivu. Pokud se Evropa nedokáže vyrovnat ruským vojenským schopnostem v oblasti válčení na dálku a nezíská politickou rozhodnost, zůstane hrozba rozpadu aliance skrze omezenou invazi reálným rizikem.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat: Estonci se spolu s dalšími aliančními vojáky chystají v rámci cvičení Jarní bouře na hrozbu z Ruska

Celou reportáž si můžete přečíst zde

Reklama
Reklama
Reklama