V analýze pro prestižní časopis Foreign Policy popsal výzkumník Franz-Stefan Gady z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mrazivý scénář válečné hry, ve které jako velitel ruských sil dokázal paralyzovat Severoatlantickou alianci. Simulace provedená na vojenské akademii Bundeswehru v Hamburku odhalila kritické slabiny v evropské obraně i na úrovni politického rozhodování.
Podle Gadyho vstoupí Evropa po skončení bojů na Ukrajině do svého nejnebezpečnějšího období. Ruská armáda bude v té době disponovat minimálně pětiletými zkušenostmi z moderního válčení, zatímco evropské vojenské kapacity mohou být na svém relativním minimu.
V rámci prosincové simulace, která se odehrávala ve fiktivním roce 2026, dostal Gady za úkol v roli náčelníka ruského generálního štábu vyvolat krizi na východním křídle NATO.
Strategie rychlosti a izolace
Gadyho vítězná strategie se opírala o tři klíčové faktory: rychlost, vytvoření hotové věci (fait accompli, označuje situaci nebo rozhodnutí, které již bylo uskutečněno a nelze jej snadno změnit či zvrátit - pozn. red.) a odstrašení jadernou eskalací. Cílem „Rudého týmu“ bylo bleskově obsadit část litevského území a odříznout pobaltské státy od zbytku NATO dříve, než aliance stihne zareagovat.
Plán počítal s koordinovaným útokem z Kaliningradu a Běloruska, který by se během 24 hodin spojil u litevského města Marijampole. Tím by došlo k faktickému uzavření Suvalského průsmyku. K udržení tohoto koridoru Gady využil moderní ruské poznatky z Ukrajiny – masivní nasazení dronů integrovaných s dělostřelectvem a robustní protivzdušnou obranu, čímž vytvořil „zónu smrti“, která znemožňovala jakýkoliv protiútok NATO.
O takzvané válečné hře jsme už psali na začátku roku, náčelník ruského generálního štábu, tedy citovaný Franz-Stefan Gady, se ale v analýze pro Foreign Policy rozpovídal až v polovině května.
Politická paralýza Evropy
Nejzávažnějším zjištěním válečné hry nebyla vojenská převaha, ale politická nerozhodnost. Gady uvádí, že jeho hlavním cílem bylo „zničit důvěryhodnost NATO a udržet Američany mimo konflikt“. Sázel na to, že evropští lídři nebudou ochotni riskovat přímou, potenciálně jadernou válku s Ruskem kvůli jednomu pobaltskému státu.
V simulaci tento předpoklad vyšel. Německý „Modrý tým“, představující vládu v Berlíně, byl útokem natolik ohromen a paralyzován, že neudělal vůbec nic. Gady zdůrazňuje, že dokud se Rusku dařilo držet USA mimo hru prvních 48 hodin, riziko okamžité evropské reakce bylo minimální. Evropské letectvo v roce 2026 by totiž bez americké podpory postrádalo kapacity k proražení ruské protivzdušné obrany.
Politickou paralýzu jako problém v nedávném rozhovoru pro pořad Spotlight News popisoval i bývalý slovenský ministr obrany a výzkumník nevládní organizace GLOBSEC Martin Sklenár. Ten ve zprávě srovnával, jak se různé země dokáží vypořádat s náhlým problémem.
„Klíčovým rozdílem je existence otevřené diskuse o tom, jak reálné hrozby jsou a co musí stát udělat pro ochranu obyvatelstva, ekonomiky a životního stylu. V zemích jako Finsko, Estonsko či Polsko politici o těchto věcech mluví upřímně, díky čemuž obyvatelstvo lépe akceptuje i těžká rozhodnutí, jako jsou vysoké výdaje na obranu nebo znovuzavedení vojenské služby,“ řekl Sklenár.
Lidé tam podle něj rozumí tomu, že to není volba jejich vlád, ale důsledek zhoršené situace, a bez těchto kroků by byla ohrožena jejich bezpečnost i prosperita.
Varování pro budoucnost
Válečná hra končila dříve, než NATO stihlo podniknout jakýkoliv protiúder. Gady ve svém článku pro Foreign Policy varuje, že Rusko dnes k odříznutí Pobaltí nepotřebuje fyzicky kontrolovat terén; díky pokroku v dynamickém cílení a dálkovém minování mu stačí „kontrola palbou“.
Závěrem autor upozorňuje, že pro Vladimira Putina zůstává armáda jediným nástrojem k prosazení vlivu. Pokud se Evropa nedokáže vyrovnat ruským vojenským schopnostem v oblasti válčení na dálku a nezíská politickou rozhodnost, zůstane hrozba rozpadu aliance skrze omezenou invazi reálným rizikem.
Mohlo by vás zajímat: Estonci se spolu s dalšími aliančními vojáky chystají v rámci cvičení Jarní bouře na hrozbu z Ruska
Celou reportáž si můžete přečíst zde
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Pokud neuzavřou dohodu, zaútočíme na jejich elektrárny, řekl Trump o Íránu
Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu. Ve středu to podle agentur řekl americký prezident Donald Trump při vystoupení na stanici Fox News. Dodal, že američtí představitelé v úterý vedli s íránskými zástupci rozhovory.
ŽIVĚ Mírovou misi na Ukrajině vyslanou spojenci Kyjeva by Moskva považovala za hrozbu
Rusko by po případném podepsání mírové dohody považovalo mezinárodní vojenskou misi na Ukrajině vyslanou spojenci Kyjeva za nepřijatelnou a za hrozbu. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Reagovala tak na opakovaná vyjádření takzvané koalice ochotných.
Nová fáze konfliktu. Trump hrozí zničením Íránu. Teherán mezitím vyhlásil „hon“ na západní lídry
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americký prezident Donald Trump sice ustoupil od plánu zavést poplatek za plavbu Hormuzským průlivem, zároveň ale pohrozil rozsáhlými útoky na íránskou infrastrukturu. Teherán odpověděl výzvami k odvetě a zveřejnil seznam západních politiků, kteří se podle režimu stali prioritními cíli.
Bezpečnostní riziko. Anarchista Ševcov zůstává v Česku i EU nežádoucí osobou
Anarchista ruského původu Igor Ševcov zůstane zapsaný v národní evidenci nežádoucích osob i Schengenském informačním systému. Ústavní soud odmítl jeho stížnost, je patrné z usnesení. Česká policie považuje Ševcova za bezpečnostní riziko.
