


Japonsko v pátek přijalo kontroverzní zákon, který zavádí tresty za veřejné poškození nebo zneuctění státní vlajky. Informovala o to agentura AP. Změna vyvolala kritiku od opozice i části právních expertů, kteří varují před možným omezením svobody projevu.

Zákon postihuje veřejné ničení, strhávání nebo znehodnocování japonské vlajky známé jako hinomaru, pokud takové jednání vyvolá silný odpor ostatních lidí. Pachatelům hrozí pokuta do 200 tisíc jenů (asi 26 tisíc korun) nebo až dva roky vězení.
Vláda se podle svých slov snaží chránit respekt k národnímu symbolu. Premiérka Sanae Takačiová tvrdí, že absence trestního postihu za zneuctění vlastní vlajky je nesprávná. Japonsko již dříve přijalo zákon chránící vlajky cizích států, aby nedocházelo k případným diplomatickým sporům.
Odpůrci zákona však upozorňují, že formulace nového zákona je vágní a mohla by umožnit svévolné trestání lidí, kteří vlajku používají v rámci uměleckého projevu, politických protestů nebo kritiky vlády. „Trestání lidí za zneuctění státní vlajky znamená zákaz kritiky vlády,“ uvedl při parlamentním projednávání profesor ústavního práva Motohiro Hašimoto z Univerzity Čuo.
Vládní strana uvedla, že za porušení zákona by mohlo být považováno například stržení a vyhození vlajky umístěné na budově úřadu, její pálení nebo roztrhání na veřejnosti či veřejné pošlapání. Trestné by podle ní mohlo být také zveřejnění záznamu, na němž někdo například zapaluje nebo ničí skutečnou vlajku.
Naopak použití vyobrazení vlajky v animacích, obrazech nebo při tvorbě pomocí umělé inteligence zákon postihovat nebude, protože se nejedná o fyzickou podobu symbolu.
Opoziční poslankyně Ajaka Šiomurová upozornila, že japonská vlajka může být používána i při politických shromážděních, a opakovaně se ptala, zda bude trestné například přeškrtnutí jejího vyobrazení. „Záleží na okolnostech,“ odpověděl poslanec Akihisa Šiozaki s tím, že jednotlivé případy bude obtížné předem přesně vymezit.
Japonská vlajka s červeným slunečním kotoučem na bílém podkladu má dlouhou historickou symboliku. Za národní vlajku byla oficiálně uznána až v roce 1999, protože v zemi přetrvávaly spory kvůli jejímu spojení s japonským militarismem a obdobím expanze před druhou světovou válkou.



Vlny veder a rekordní teploty jsou jen část příběhu. Horko letos v Evropě doprovází vysychající půda, nízké průtoky řek a rozsáhlé požáry. Odborníci upozorňují, že důležitější než jednotlivé rekordy je délka a četnost horkých epizod. A ani pro další týdny zatím není důvod očekávat rychlý návrat k teplotnímu normálu.



Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.



Několik týdnů prakticky bez deště způsobilo výrazný pokles hladiny římské Tibery, díky čemuž se nedaleko Andělského hradu v řece ukázaly pozůstatky starověkého mostu. Informovala o tom agentura AP.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Ukrajinští vojáci během cvičení v Německu rozdrtili americkou obrněnou brigádu o 3500 vojácích. Operátoři elitního pluku Nemesis vyřazovali americkou techniku tak rychle, že ji organizátoři museli opakovaně vracet do hry. Američané kvůli tomu byli nuceni přehodnotit svou dosavadní taktiku.