Čtyři roky v pekle. Zakrvácené děti se staly symbolem bojů v syrském Aleppu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
14. 12. 2016 10:56
Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.
Děti, které přežily raketový útok. Aleppo, Sýrie, duben 2015.
Děti, které přežily raketový útok. Aleppo, Sýrie, duben 2015. | Foto: Reuters

Aleppo – Ruiny domů, nefunkční nemocnice, stovky mrtvých a podle odhadů zhruba 50 až 100 000 civilistů, kteří zůstali navzdory brutálním pouličním bojům. Podle posledních zpráv je to to jediné, co zůstává ve východním Aleppu. S nimi i zážitky rovnající se často hororům.

"Umřu?" ptal se asi desetiletý vystrašený chlapec ženy, která ho ošetřovala. Videozáznam z nemocnice, kam chlapce odvezli, sdílelo na konci listopadu množství světových médií.

"Umřu, paní?" ptal se. Smrt byla v Aleppu všudypřítomná. "Sledoval jsem letadla a jedno z nich pak něco shodilo," vyprávěl s pláčem.

Zabalený do deky s kyslíkovou maskou na obličeji se stal jedním ze symbolů syrské tragédie. Popisoval, jak ho dusil žlutý plyn a prach, než ho našli a odvedli do nemocnice. "Nevím, kde jsou mí sourozenci," vzlykal.

O několik dní později nemocnici zasáhl letecký útok syrských vládních, případně ruských letadel. Chlapec podle informací americké televize CNN neštěstí přežil. Tisíce lidí ale při útocích na civilní cíle ve východním Aleppu zaplatily životem.

Smrt a strach

Podobných příběhů se za poslední čtyři roky v Aleppu našlo nespočet. Dunění letadel, prolétávajích nad hlavami, strach ze zásahu šrapnely, nebo dokonce chemickou zbraní, smrtelné obavy o blízké, ale taky hlad a nedostatek lékařské péče. To prožívali obyvatelé Aleppa od poloviny roku 2012, nejintenzivněji ale během posledních měsíců.

Syrskou armádu podporovanou Moskvou v posledních měsících OSN opakovaně obviňovala z válečných zločinů. Letouny útočící na civilní cíle, a dokonce i nemocnice, udělaly z kdysi živoucího města doslova peklo.

Svědectví o něm se objevují v médiích, ve zprávách humanitárních organizací i na sociálních sítích lidí uvězněných v rozbombardovaném městě. Twitterový účet sedmileté Bany, která svůj život v Aleppu pravidelně vtěsnávala do několika znaků na sociální síti, obletěl celý svět.

"Náš nový dům byl zasažen. Tohle je to nejhorší bombardování, co jsem tu zažila. Jsme už přesvědčeni, že zemřeme," napsala před pár dny její matka Fátima.

Oživlá noční můra

"Děti v Aleppu zůstaly uvězněné v oživlé noční můře," řekl britské stanici BBC  zástupce ředitele organizace Save the Children Justin Forsyth. "Neexistují slova, která by dokázala popsat utrpení, které prožívají."

Některé z nich se během války narodily a nic jiného nezažily. Jiné musely na svůj běžný život, školu, kamarády či hračky úplně zapomenout.

Traumatizovaným dětem a sirotkům se snažil pomáhat Anas al-Bašu. Čtyřiadvacetiletý sociální pracovník si uprostřed obklíčeného východního Aleppa pravidelně nasazoval oranžovou paruku a červený nos, aby děti alespoň na chvíli vytrhl z okolních hrůz.

Před dvěma týdny ho zasáhla střela syrského letounu.

Syřané se během války naučili spoléhat jeden na druhého. Právě v Aleppu vznikla v roce 2013 Syrská civilní obrana známá pod jménem Bílé přilby. O necelý rok později už měla na 70 center po celé zemi.

Dobrovolníci, kteří z trosek domů zachraňovali jejich obyvatele, byli letos nominováni na Nobelovu cenu míru.

Syrská armáda svrhla na rebely ovládané části Aleppa barelové bomby. Odpovědí byl raketový útok.
Syrská armáda svrhla na rebely ovládané části Aleppa barelové bomby. Odpovědí byl raketový útok. | Foto: Reuters

"Už podle zvuku dokážeme předpovědět druh letadla a měřítko škody," vylíčil jejich šéf Raíd al-Saleh britskému listu The Guardian. V současné době velí asi 2700 lidí. Členy skupiny pohání touha pomáhat. Nechtějí bojovat, proto dělají pravý opak.

Humanitární katastrofa 

Krvavá válka, která začala studentskými protesty proti režimu prezidenta Bašára Asada v roce 2011, se v největším syrském městě uzavírá. V kdysi skoro dvoumilionovém městě žije dnes podle posledních odhadů něco mezi 50 až 100 000 lidí.

Syrské vládní jednotky obsadily za poslední dva dny poslední území ve východním Aleppu. Pro jeho obyvatele tím ale hrůzy nekončí. Podle OSN se Asadovi vojáci mstí na civilním obyvatelstvu, které považují za spolupracovníky povstalců. Podle zpráv z místa vstupují syrští vládní vojáci do domů v bývalých povstaleckých čtvrtích a zabíjejí civilisty včetně žen a dětí.

"Desítky těl se údajně povalují v ulicích v několika čtvrtích východního Aleppa, protože lidé je ze strachu z bombardování a výstřelů nejsou schopni odnést," informoval Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zeid Ra’ad al Hussein.

Podle povstalců umírali lidé v posledních dnech přímo na ulici, protože se už neměli kam ukrýt před intenzivními nálety. Zraněným nemá kdo pomoci. Někteří ze zoufalství utíkají k armádním jednotkám, jiní se před nimi schovávají. Ženy ze strachu ze znásilnění raději páchají sebevraždy.

V úterý povstalci uzavřeli s Damaškem dohodu o příměří za účelem evakuace obyvatel východního Aleppa, ke které však stále ještě nedošlo. Rebelové ze zdržování obviňují šíitské milice bojující po boku vládních sil. "Íránské milice vrací lidi zpět," citoval Reuters jednoho z představitelů povstalců.

Ulice zejí podle informací televize Al Jazeera prázdnotou. Lidé ukrývající se v troskách domů čekají na autobusy, které by je odvezly do bezpečí. Hladoví a nevyspalí.

Na sociálních sítích sdílejí zprávy o situaci ve městě. Místo proseb o pomoc a apelu na mezinárodní společenství se ale posledních pár hodin už jen loučí. "Toto je pravděpodobně moje poslední zpráva. Vojsko syrské armády se blíží," říkají na videích, která natáčí v úkrytech nebo mezi sutinami domů.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Modul čínské sondy dokončil sběr hornin na Měsíci, o den předstihl plán

Modul čínské sondy Čchang-e 5 úspěšně odebral vzorky hornin z Měsíce a svůj úkol tak dokončil o den dříve, než se plánovalo. Nasbíraný materiál byl podle sdělení čínského vesmírného programu už bezpečně uložen do druhého modulu, který ho vynese na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Agentury Reuters a AP a připomněly, že jde o první podobnou misi od 70. let.

Cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi. Modul s vrtným zařízením svou práci dokončil za 19 hodin.

Realizace ambiciózního záměru je technicky náročná. Dva moduly sondy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním z aparátů z lunárního povrchu nyní vynese druhý modul, který se pak spojí s "čekajícím" servisním modulem. Z něj se materiál po vynesení na oběžnou dráhu kolem Měsíce přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Antimonopolní úřad znovu posoudí tendr na informační systém ministerstva práce

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se bude znovu zabývat výběrovým řízením na informační systém pro výplatu sociálních dávek, který vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Předseda úřadu původní rozhodnutí zrušil, vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na stránkách úřadu.

Pod rozhodnutím je podepsaný ještě bývalý předseda úřadu Petr Rafaj, který ve funkci skončil v pondělí. Úřad rozhodnutí zveřejnil až dnes, poté co nabylo právní moci. Nový systém měl být v provozu od začátku roku 2021, kdy vyprší už dvakrát prodlužovaná smlouva s dosavadní společností OK System. Ministerstvo na začátku října informovalo, že je připraveno případně smlouvu znovu prodloužit.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Soud uznal vinu obchodníků s naftou v letité kauze Setadiesel

Soud uznal vinu obchodníků s naftou v letité kauze litvínovské firmy Setadiesel. Potrestal 15 mužů nepodmíněnými a podmíněnými tresty. Škoda je vyčíslena na 351 milionů korun. Ústecký krajský soud vynesl ve čtvrtek rozsudek v Litoměřicích.

Soud uložil čtyřem mužům nepodmíněné tresty ve výši pěti let, jednomu uložil souhrnný tříletý nepodmíněný trest, ostatní dostali tříletý trest podmíněně odložený na zkušební dobu pěti let. Všem soud uložil také peněžité tresty v rozmezí od 200 000 do milionu korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy