OBSE žádá Putina, aby nepodepsal kontroverzní zákon

ČTK ČTK
20. 5. 2015 18:04
Zákon podle svých autorů míří hlavně na zahraniční nevládní a neziskové organizace, které se "nechovají dobře".
Vladimir Putin.
Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Moskva - Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby nepodepisoval zákon o nežádoucích nevládních organizacích, který podle kritiků kriminalizuje ruskou opozici. Pokud podle OBSE zákon vstoupí v platnost, budou v Rusku ohrožena základní demokratická práva.

Kontroverzní zákon, který po dolní parlamentní komoře ve středu odhlasoval i ruský senát, staví mimo zákon nevládní organizace, které za nežádoucí označí generální prokuratura. Mohou být postiženy pokutami, jejich funkcionáři mohou být odesláni k nuceným pracím nebo až na šest let do vězení.

Do kategorie nežádoucích se mohou dostat prakticky jakákoli domácí či mezinárodní hnutí, která podle prokuratury ohrožují ruský ústavní pořádek nebo bezpečnost státu.

Zmocněnkyně OBSE pro svobodu tisku Dunja Mijatovičová v prohlášení uvedla, že nejasné a příliš obecné formulace zákona mohou "ohrozit široké spektrum demokratických práv, včetně svobody slova a tisku". Vyzvala prezidenta, aby zákon vetoval "v zájmu zachování plurality".

Jeden z předkladatelů zákona Alexandr Tarnavskij agentuře TASS řekl, že zákon míří hlavně na zahraniční nevládní a neziskové organizace. "V dnešní době si nelze nevšimnout, že některé zahraniční organizace se nechovají dobře. Některé to dělají na žádost tajných služeb, jiné z jiných příčin," prohlásil poslanec.

Rozhodnutí o tom, zda právní norma vstoupí platnost, má nyní po splnění parlamentních procedur v rukou prezident Putin. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov odmítl o jeho mínění spekulovat s tím, že hlava státu se rozhodne až po pečlivém prostudování zákona. Kdy se tak stane, Peskov neřekl.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

Izraelci prověřovali několik desítek plavidel, z nichž mohla ropa uniknout. Pátrali po lodi, která 11. února plula ve vzdálenosti asi 50 kilometrů od izraelských břehů ve Středozemním moři.

Ochránci životního prostředí hovoří o ekologické katastrofě, jejíž následky se budou likvidovat několik let. Na čistění pláží se podílí tisíce dobrovolníků, pro veřejnost jsou nyní pláže zavřené. Izraelské úřady také z obezřetnosti zakázaly prodej ryb a mořských plodů z izraelských vod.

Zdroj: ČTK
Další zprávy