Ukrajinský prezident Zelenskyj sesadil dosavadního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského po týdnech rostoucího tlaku veřejnosti i po změnách ve vládním týmu. Podle analytika Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky to souvisí s odvoláním populárního ministra obrany i se sporem o styl velení války, který Syrskému dlouhodobě škodil.
„Je faktem, že Oleksandr Syrskyj zajistil úspěchy Ukrajiny při obraně Kyjeva, v charkovské ofenzivní operaci a kurské operaci,“ napsal Zelenskyj v úterý večer na sociální síti Telegram. „Urazili jsme významnou cestu. Jsem vděčný Oleksandru Syrskému a každému našemu vojákovi za silné pozice Ukrajiny na frontě,“ dodal, zatímco oznamoval odvolání vrchního velitele.
Namísto Syrského jmenoval ukrajinský prezident do čela ukrajinského generálního štábu Mychajla Drapatého – dosavadního Syrského podřízeného. Ukrajinský prezident se tak rozhodl uprostřed probíhajících masových protestů v Kyjevě a po celé Ukrajině, v nichž tisíce demonstrantů požadovaly odvolání Syrského z funkce.
Veřejný hněv na Ukrajině začal propukat minulý týden poté, co Zelenskyj odvolal z funkce všeobecně populárního ministra obrany Mychajla Fedorova.
Pětatřicetiletý Fedorov od roku 2019 působil nejprve jako ministr digitalizace. Letos v lednu se stal ministrem obrany a proslavil se jako muž z IT sektoru, který své zkušenosti následně aplikoval i ve válečné strategii. Během jeho funkčního období se Ukrajina dostala do dobré pozice na frontě.
Syrského ultimátum
Co tedy Syrskému nakonec zlomilo vaz? „Vše se podle mě odvíjí od rekonstrukce vlády a především odvolání velmi oblíbeného ministra obrany Fedorova, který ministerstvo rozhýbal a v očích ukrajinské veřejnosti je vnímaný jako člověk, jenž dokáže doručit reformy a pozitivní změny, což už v minulosti dokázal jako autor velmi úspěšné digitalizace státu,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.
Fedorov na tiskové konferenci den po svém odvolání uvedl, že Syrskyj dal prezidentovi ultimátum – buď on, nebo Fedorov. Mezi oběma muži totiž v poslední době rostlo napětí, které vykrystalizovalo do nesmiřitelného sporu o styl vedení válečných operací.
Podle Lebdušky konec Syrského velmi úzce souvisí právě s odvoláním ministra obrany. Paradoxně tak Syrskému nejvíc uškodil právě tlak na to zbavit se svého konkurenta. „Kdyby Fedorov neskončil, nedošlo by ani k odvolání Syrského, kterého naopak i přes nesporné úspěchy v minulosti veřejnost vnímá kritičtěji,“ uvedl analytik v reakci pro web Aktuálně.cz.
Kromě tlaku veřejnosti v podobě protestů v Kyjevě a dalších ukrajinských městech bylo podle něj klíčové také zveřejnění informace o setkání Syrského s bývalým šéfem kanceláře prezidenta Andrijem Jermakem, který je vyšetřovaný kvůli korupční kauze Mindičgate a od něhož se snaží Zelenskyj distancovat.
Velení sovětského typu
Zároveň Lebduška podotýká, že Syrského nyní nahrazuje Mychajlo Drapatyj, který je také velmi populární a má velkou autoritu jak v armádě, tak i ve společnosti.
Dosavadní šéf ozbrojených sil byl kritizován mimo jiné kvůli tomu, že upřednostňoval vysoce centralizovanou strukturu velení zakořeněnou v sovětské vojenské doktríně. „Čelí kritice vojáků i analytiků za mikromanagement a za podporu toho, co kritici označují za kulturu velení sovětského typu,“ tvrdí ukrajinský web Kyiv Independent.
Syrskyj také podle ukrajinských médií kladl větší důraz na udržení bojových pozic než na lidské životy. A právě to vyprovokovalo veřejnost k reakci. Že byl právě tento faktor rozhodujícím i pro Syrského odvolání, ostatně naznačuje ve svém vyjádření nepřímo i prezident Zelenskyj.
„Ušli jsme dlouhou cestu, obrana Ukrajiny pokračuje a ke každému bojovníkovi je třeba přistupovat s úctou. Jsem vděčný Mychailu Drapatému za to, že sdílí tuto vizi,“ napsal, zatímco Syrskému poděkoval za nynější silnou pozici na frontě.
Závan čerstvého vzduchu a nová naděje
Na výměnu hned pochvalně reagoval i odvolaný ministr obrany. „Toto je závan čerstvého vzduchu a nová naděje v boji svobodných lidí za svobodu a spravedlnost,“ napsal v úterý večer na sociálních sítích Fedorov.
Syrskyj pak oznámil, že předává armádu, která útočí a postupuje. „Letos bylo pod mým velením osvobozeno 700 kilometrů čtverečních naší země. Armáda, která před dvěma lety vedla těžkou obranu, dnes postupuje.“
Mohlo by vás zajímat:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tři zranění po střelbě v Dánsku. Policie prověřuje vyřizování účtů mezi gangy
Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.
Nejen Karibská krize. Před osmnácti lety byl svět na pokraji konfrontace velmocí
Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Bolí to, přiznal Djokovič a naznačil rychlý konec. Odhalil, co ho dohání k šílenství
Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Češi v Rakousku přecenili své síly, musely je zachraňovat policejní vrtulníky
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.