


Ukrajinský prezident Zelenskyj sesadil dosavadního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského po týdnech rostoucího tlaku veřejnosti i po změnách ve vládním týmu. Podle analytika Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky to souvisí s odvoláním populárního ministra obrany i se sporem o styl velení války, který Syrskému dlouhodobě škodil.

„Je faktem, že Oleksandr Syrskyj zajistil úspěchy Ukrajiny při obraně Kyjeva, v charkovské ofenzivní operaci a kurské operaci,“ napsal Zelenskyj v úterý večer na sociální síti Telegram. „Urazili jsme významnou cestu. Jsem vděčný Oleksandru Syrskému a každému našemu vojákovi za silné pozice Ukrajiny na frontě,“ dodal, zatímco oznamoval odvolání vrchního velitele.
Namísto Syrského jmenoval ukrajinský prezident do čela ukrajinského generálního štábu Mychajla Drapatého – dosavadního Syrského podřízeného. Ukrajinský prezident se tak rozhodl uprostřed probíhajících masových protestů v Kyjevě a po celé Ukrajině, v nichž tisíce demonstrantů požadovaly odvolání Syrského z funkce.

Veřejný hněv na Ukrajině začal propukat minulý týden poté, co Zelenskyj odvolal z funkce všeobecně populárního ministra obrany Mychajla Fedorova.
Pětatřicetiletý Fedorov od roku 2019 působil nejprve jako ministr digitalizace. Letos v lednu se stal ministrem obrany a proslavil se jako muž z IT sektoru, který své zkušenosti následně aplikoval i ve válečné strategii. Během jeho funkčního období se Ukrajina dostala do dobré pozice na frontě.
Co tedy Syrskému nakonec zlomilo vaz? „Vše se podle mě odvíjí od rekonstrukce vlády a především odvolání velmi oblíbeného ministra obrany Fedorova, který ministerstvo rozhýbal a v očích ukrajinské veřejnosti je vnímaný jako člověk, jenž dokáže doručit reformy a pozitivní změny, což už v minulosti dokázal jako autor velmi úspěšné digitalizace státu,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.
Fedorov na tiskové konferenci den po svém odvolání uvedl, že Syrskyj dal prezidentovi ultimátum – buď on, nebo Fedorov. Mezi oběma muži totiž v poslední době rostlo napětí, které vykrystalizovalo do nesmiřitelného sporu o styl vedení válečných operací.
Podle Lebdušky konec Syrského velmi úzce souvisí právě s odvoláním ministra obrany. Paradoxně tak Syrskému nejvíc uškodil právě tlak na to zbavit se svého konkurenta. „Kdyby Fedorov neskončil, nedošlo by ani k odvolání Syrského, kterého naopak i přes nesporné úspěchy v minulosti veřejnost vnímá kritičtěji,“ uvedl analytik v reakci pro web Aktuálně.cz.
Kromě tlaku veřejnosti v podobě protestů v Kyjevě a dalších ukrajinských městech bylo podle něj klíčové také zveřejnění informace o setkání Syrského s bývalým šéfem kanceláře prezidenta Andrijem Jermakem, který je vyšetřovaný kvůli korupční kauze Mindičgate a od něhož se snaží Zelenskyj distancovat.
Zároveň Lebduška podotýká, že Syrského nyní nahrazuje Mychajlo Drapatyj, který je také velmi populární a má velkou autoritu jak v armádě, tak i ve společnosti.
Dosavadní šéf ozbrojených sil byl kritizován mimo jiné kvůli tomu, že upřednostňoval vysoce centralizovanou strukturu velení zakořeněnou v sovětské vojenské doktríně. „Čelí kritice vojáků i analytiků za mikromanagement a za podporu toho, co kritici označují za kulturu velení sovětského typu,“ tvrdí ukrajinský web Kyiv Independent.
Syrskyj také podle ukrajinských médií kladl větší důraz na udržení bojových pozic než na lidské životy. A právě to vyprovokovalo veřejnost k reakci. Že byl právě tento faktor rozhodujícím i pro Syrského odvolání, ostatně naznačuje ve svém vyjádření nepřímo i prezident Zelenskyj.
„Ušli jsme dlouhou cestu, obrana Ukrajiny pokračuje a ke každému bojovníkovi je třeba přistupovat s úctou. Jsem vděčný Mychailu Drapatému za to, že sdílí tuto vizi,“ napsal, zatímco Syrskému poděkoval za nynější silnou pozici na frontě.
Na výměnu hned pochvalně reagoval i odvolaný ministr obrany. „Toto je závan čerstvého vzduchu a nová naděje v boji svobodných lidí za svobodu a spravedlnost,“ napsal v úterý večer na sociálních sítích Fedorov.
Syrskyj pak oznámil, že předává armádu, která útočí a postupuje. „Letos bylo pod mým velením osvobozeno 700 kilometrů čtverečních naší země. Armáda, která před dvěma lety vedla těžkou obranu, dnes postupuje.“



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Česká republika má před sebou tropický víkend, v sobotu budou maximální teploty stoupat až k 36 stupňům a v neděli ještě o stupeň výše. Na západě a severu ČR by ale měly být teploty nižší, kolem 30 stupňů.



Poplach na východním křídle Severoatlantické aliance v Lotyšsku zasáhl v pátek i stovky poutníků v Agloně, kteří se před hrozbou ukryli ve sklepě katolického gymnázia. Zásah spojeneckých stíhaček NATO nakonec incident ukončil a lotyšské úřady oznámily, že nejsou hlášena žádná zranění ani škody. Podobné situace se ovšem mohou podle armády opakovat.



Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.



Nastává další víkend, kdy teploty překročí třicet stupňů, v sobotu i třicet pět. Problémy s vyprahlou zemí a klesajícími zásobami vody se tak prodlouží. Voda se už i ve střední Evropě stává strategickou surovinou.